„Vyslovuje se, že se odsouzený ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, stanoveného Městským soudem v Brně ze dne 26. listopadu 2015, osvědčil,“ stojí v dopise brněnského soudu bývalému policistovi Petrovi Křipskému. Detektivové bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ho označili za člena takzvaného Toflova gangu. Křipský strávil ve vězení skoro tisíc dní, aby byl před dvěma lety zproštěn obžaloby.
Úředníci brněnského městského soudu pravděpodobně nesledují, jak s jejich kauzami nakládají vyšší instance. Jinak by totiž nemohli poslat dopis, který na jaře poslali někdejšímu policistovi Petrovi Křipskému. Detektivové bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Křipského v minulosti označili za člena takzvaného Toflova gangu a žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Martin Brzobohatý jej posadil na lavici obžalovaných. Křipský po odsuzujících rozsudcích strávil ve vězení skoro tisíc dní, aby byl před dvěma lety zproštěn obžaloby.
Petr Křipský byl příslušníkem policie v letech 1992 až 2011. Postupně prošel spektrem funkcí od obvodního oddělení, kriminálky okresního ředitelství, až po Jihomoravské krajské ředitelství. U policie skončil na vlastní žádost v únoru 2011 jako vrchní komisař – kapitán.
Po odchodu od policie začal Křipský pracovat v soukromé sféře, věnoval se správě majetku a pohledávek, řízení rizik a začal pracovat jako specialista pro společnost Gan a.s. ze skupiny Synot z Uherského Hradiště.
Život se Petru Křipskému otočil o 180 stupňů 2. srpna 2011 ráno ve čtvrt na osm. Na základě rozhodnutí žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Martina Brzobohatého, policejní inspekce a ÚOOZ, ho zatklo 12 neuniformovaných policistů v místě trvalého bydliště. Křipský byl na místě spoután jako údajný podezřelý ze spáchání zvlášť závažných zločinů, ačkoliv podrobnější označení a popis konkrétního jeho protiprávního jednání při kontaktu se zatýkajícími absentoval.
Toflův gang, jak byla přezdívána skupina bývalých policistů a jejich společníků z Brněnska, měl podle žalobců ovlivňovat léta policejní vyšetřování. Pojmenování dostal podle údajné hlavy celého uskupení Michala Tofla. Toho zabili nájemní vrazi u jeho domu v Brně, za což dostali 19 let vězení.
Soudy v kauze potrestaly celkem 11 lidí tresty od tří do devíti let z vydírání. Tři z nich se ale dočkali očištění jména. Finanční satisfakci 450 tisíc si například vydobyl vysoce postavený policista Rudolf Setvák, kterého detektivové ÚOOZ vinili ze zametání stop po zločincích. V jednu dobu se místo názvu Toflův gang objevoval dokonce termín Setvákovci. Setvák se po zprošťujícím verdiktu vrátil k původnímu zaměstnání, nastoupil k cizinecké policii. Ve vazbě strávil 93 dní, tedy o mnoho méně, než Petr Křipský.
Křipský mezitím trávil čas ve vazební věznici. Strávil v ní přesně 778 dní. Soud jej pustil na svobodu po zaplacení kauce přesahující půl miliónu korun v půlce září roku 2013. Pak začal soud.
Krajský soud Křipského zprostil u čtyř skutků obžaloby, tři nebyly trestným činem a čtvrtý spáchala jiná osoba. Soud jej ale současně uznal vinným a odsoudil ho ke čtyřem a půl roku kriminálu „na tvrdo“ a pokutě 200 tisíc korun. Rozhodnutí potvrdil v březnu roku 2015 i odvolací Vrchní soud v Olomouci. Petr Křipský proto 10. května nastoupil do výkonu trestu v Brně-Bohunicích. Ve vězení strávil dalších 201 dní, než jej Městský soud v Brně podmínečně propustil se čtyřletou podmínkou.
Křipský se odsouzení bránil dovoláním k Nejvyššímu soudu. A ten v červnu rok po opuštění věznice rozhodl tak, že odsuzující rozsudek v podstatě v celé šíři zrušil. A přikázal Krajskému soudu v Brně, aby ve věci znovu rozhodl. A začaly se dít věci.
V říjnu 2017 nejprve zkonstatoval brněnský Krajský soud, že je Křipský nevinný, a následně pak v květnu o rok později i Vrchní soud v Olomouci, k němuž se odvolal státní zástupce. „Soudy tak rozhodly, protože nebylo prokázáno, že se vůbec stal takový skutek, pro nějž jsem byl obžalován a od roku 2011 nezákonně vazebně stíhán,“ tvrdí Křipský. 31. května měl Petr Křipský zničující životní etapu za sebou. „Tímto dnem se stalo rozhodnutí Krajského soudu v Brně o mém zproštění obžaloby trvale pravomocným a navždy konečným,“ konstatoval bývalý detektiv.
Dopis se zeleným pruhem
Jenže hluboké oddechnutí kvůli definitivně ukončené věci nebylo definitivně poslední. Na jaře totiž přišel Petru Křipskému dopis se zeleným pruhem od brněnského Městského soudu. „Vyslovuje se, že se odsouzený ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, stanoveného Městským soudem v Brně ze dne 26. listopadu 2015, osvědčil,“ stojí v usnesení soudu, kterému jaksi uniklo, že byl Křipský před dvěma lety pravomocně zproštěn obžaloby.
„V návaznosti na ´osvědčení´ vykonáním zkušební doby, které jsem obdržel, musím přiznat, že mě to zaskočilo a vrátilo hned v myšlenkách na období vykonávané vazby v letech 2011 a 2013 a výkonu trestu odnětí svobody 2015. Pohled místní poštovní doručovatelky, která mi předávala tuto další soudní doručenku, byl zase velmi nepříjemný. Žijeme na malé vesnici a trestní soudy tak často nepíší kde komu. Samotná listina mě ohromila, že je něco takového ještě v 21. století možné. Jsme všichni on-line a státní aparát je dokonale propojen informačními systémy za miliardy a má nekonečné možnosti – přesto jsem se v podmínce osvědčil?“ klade si otázku Křipský. A pokračuje: „Musím konstatovat, že se jedná o další samostatné pochybení, byť s nezákonným trestním stíháním z let 2011-2018 nepochybně souvisí, ale není jeho přímým důsledkem.“
A pouští se do právního výkladu. Poukazuje na instrukci ministerstva spravedlnosti z prosince 2001, kterou se vydal vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. „Platí, že v daném případě měl soud prvního stupně (pokud tak neučinil soud vyššího stupně) po nabytí právní moci rozhodnutí o dovolání zajistit, aby nebylo pokračováno ve výkonu dříve uložených trestů a vymáhání nákladů trestního řízení a vyrozumět všechny orgány, kterým bylo rozhodnutí oznámeno. Vzhledem k tomu, že jsem obdržel vyrozumění o osvědčení, je nepochybné, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, ovšem tento může spočívat buď v úplném neinformování Rejstříku trestů s dopadem na obsah trestního listu, nebo „pouze“ v nějakém chybovém vedení spisu soudem prvního stupně. Nelze odhadnout pravděpodobnost druhé varianty, ale v zásadě ji nelze ani vyloučit,“ zamýšlí se na aktem brněnského soudu Křipský.
„Je zřejmá skutečnost, že Městský soud v Brně v mém případě pochybil, neboť nebyly odstraněny následky zrušeného rozhodnutí v podobě zastavení výkonu veškerých uložených trestů. Toto mě zásadně poškozuje a mrzí mě, že třeba zástupce obce, kde bydlíme, se musel soudu znovu vyjadřovat k naplnění soudní výzvy o sdělení pověsti podmínečně odsouzeného v místě jeho bydliště. Opakuji, že jsme velmi malá obec a všichni se znají. Jsem tedy v jejich očích nadále zločinec? Možná napraven vykonaným trestem, díky zásahu tohoto státu,“ zlobí se zcela oprávněně Petr Křipský.
A na závěr na oznámení soudu zlehka zažertuje: „Ale v konečném důsledku jsem velmi rád, že třeba nemusím nastoupit zpět do výkonu trestu odnětí svobody.“ Věc předal svým právníkům. „Aby byla učiněna přinejmenším náprava této další chyby,“ uzavírá.
Jako „bonus“ za životní kalvárii si Křipský ještě připlatil necelých 8 tisíc korun za náklady řízení a téměř 45 tisíc za pobyt ve vazební věznici a později kriminále. Podrobnější příběh exdektektiva, který se soudí o odškodnění za pobyt ve vazbě i za mřížemi si lze přečíst zde.
Jan Hrbáček
