Při výpočtu tzv. solidární daně lze uplatnit daňovou ztrátu z předcházejících období. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud (NSS) ve sporu mezi podnikatelem a Odvolacím finančním ředitelstvím, podle něhož se solidární daň vztahuje na aktuální výši příjmu, od něhož nelze pro účely výpočtu odečíst ztrátu z minulých let. Výše solidární daně je 7 % a odvádí se z částky nad 48násobek průměrné roční mzdy.
Spor se konkrétně týkal výpočtu daně za rok 2016. Společník obchodní společnosti vykázal za tento rok příjem bezmála 30 mil. Kč, avšak uplatnil skoro totožnou ztrátu z minulých let, kterou vztáhl i na výpočet solidární daně v tomto roce.
Podle finanční správy, které dal za pravdu i Krajský soud v Českých Budějovicích (KS), se však tato daň odvíjí od aktuální výše příjmu v daném roce, od něhož nelze odečíst ztrátu z minulých let. Podle KS lze k nadlimitním výdajům přihlédnout pouze tehdy, pokud byly vydány ve stejném zdaňovacím období.
Podle NSS však takový výklad není správný a dal za pravdu stěžovateli. „Výklad učiněný správními orgány i krajským soudem by vedl mj. k tomu, že v případě uplatnění ztráty až do výše základu daně by solidární daní byl zatížen také příjem, který vůbec základnímu zdanění nepodléhal. Solidární zvýšení daně lze však uplatnit pouze za předpokladu, že poplatník dosáhne nejen nadlimitních příjmů, ale tyto příjmy musí také podléhat zdanění základní sazbou. Jinými slovy, není-li co zdanit, případně nebylo-li u zdaňovaných příjmů dosaženo limitu stanoveného zákonodárcem pro solidární zvýšení daně, nemůže být zvýšení uplatněno,“ konstatoval ve svém rozhodnutí senát v čele s předsedou Radanem Malíkem.
Podle soudců pro takový výklad svědčí i ustanovení § 5 odst. 3 zákona o daních z příjmů, který umožňuje u příjmů podle § 7 uplatnit daňovou ztrátu nebo její část v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 zákona o daních z příjmů. „Při výpočtu solidární daně je tedy nutno vycházet ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období, od něhož je možné podle výše citovaného ustanovení odečíst daňovou ztrátu. Samotné znění právní úpravy takový výklad připouští,“ konstatuje se v rozhodnutí NSS.
Petr Dimun
