Podle nejnovější analýzy Exekutorské komory ČR se úspěšnost při vymáhání pohledávek soudními exekutory stále pohybuje na přibližně 30 procentech. Jejich data potvrzují, že jsou v porovnání se státní správou, jejíž efektivita je o více jak polovinu nižší, úspěšnější. Soudní exekutoři jsou tak nejefektivnější a zároveň nejlevnější variantou ve vymáhání pohledávek.
Finanční správa za rok 2019 vymohla z celkového počtu 48 255,70 (mil. Kč) vymáhaných pohledávek částku 5 831 (mil. Kč), což odpovídá efektivitě 12 procent. Jak v minulosti informovala Exekutorská komora ČR, celní správa má obdobnou bilanci. Soudní exekutoři jsou tak prokazatelně nejvíce kompetentním vymáhacím subjektem.
Veřejnosti jsou často prezentovány rozdílné údaje, ale ty jsou jen výsledkem nesprávné interpretace. Statistiky státní správy například nezahrnují nedoplatky, které nejsou vymáhány z důvodu nedobytnosti, nebo nedoplatky, které zanikly z důvodu prekluze. Naopak zahrnují nedoplatky, které byly zaplaceny před započetím vymáhání, či nedoplatky, které byly vymoženy na základě přihlášky v insolvenčním řízení anebo v rámci veřejné dražby.
„Soudní exekutoři byli, jsou a budou nejefektivnějším nástrojem při vymáhání pohledávek. A to berme v potaz i fakt, že pohledávky státu jsou často oproti pohledávkám řadových věřitelů zvýhodněny,“ upozorňuje prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.
Prokazatelné zatížení státního rozpočtu popírá další klišé, a to že exekuce vedené soudními exekutory jsou dražší než ty státní. Náklady na exekuce vedené soudními exekutory většinou platí dlužník a jsou předem jasně definované. Vymáhání pohledávek exekutory je navíc pro stát bezplatné, a má z něj profit v podobě odvedených DPH a daní z příjmů.
Naopak náklady exekuce vedené státem jsou hrazeny z drtivé většiny ze státního rozpočtu, tedy daňovými poplatníky, jsou netransparentní a nelze jasně spočítat finální částku vynaloženou na konkrétní případ.
„Stávající praxe nám dává za pravdu, že systém soudních exekutorů je funkční, a to i přes neustálé útoky určitých zájmových skupin,“ dodává Vladimír Plášil.
(red)