V dohledné době by měla padnout obžaloba kvůli navrtávání potrubí Čepra na Kutnohorsku. Jde už o druhý případ sofistikované krádeže ve velkém rozsahu, na které Čepro předloni upozornil bývalý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace Zdeněk Blahut se svým někdejším kolegou z Útvaru pro odhalování organizovanému zločinu Luďkem Žákovcem. Přestože oba bývalá policisté informovali státem vlastněnou firmu o aktivitách organizované zločinecké skupiny, celníci začali paradoxně vyšetřovat je.
Středočeská policie ukončila vyšetřování už druhé sofistikované navrtávky potrubí Čepra na Kutnohorsku a připravuje se obžaloba. Na nezákonné odčerpávání pohonných hmot přišla podle informací České justice sama firma při leteckém průzkumu svých produktovodů. Z produktovodu bylo protlakem pod silnicí vyvedeno potrubí, které ústilo vmontované stavbě. Na odhalení první navrtávky na Plzeňsku upozornil vloni partnerský portál České justice – Ekonomický deník.
Na přípravu krádeže pohonných hmot v obřím rozsahu se škodou až 200 milionů korun upozornili na sklonku předloňského roku generálního ředitele Čepra Jana Duspěvu dva bývalí detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Zdeněk Blahut (později náměstek civilní rozvědky) a Luděk Žákovec. Poznatek Blahutovi předal jeho informátor, který později zemřel. Informace bývalých elitních detektivů se po nedlouhém čase ukázala jako až příliš validní.
Čepro podalo trestní oznámení o chystané krádeži. Celní správa, respektive její odbor pátrání z Olomouce, pak začal informace o údajné krádeži v Čepru prověřovat jako poškozování majetku a krácení nepřímých daní. Na výslechy si ale celníci začali paradoxně zvát ty, kdo na možnou trestnou činnost upozornili. Prověřování se dost nelogicky začalo stáčet k nim, a ne směrem k organizátorům oné organizované trestné činnosti.
Mohlo by vás zajímat
V posledních dnech se potvrdila další krádež. Podle informací České justice ale její skuteční organizátoři zatčeni nebyli. „Státní zástupkyně přikázala zasáhnout ve chvíli, kdy odjížděl naplněný kamión. Odhaleni tak byli pouze pěšáci a ne šéfové této skupiny,“ sdělil České justici zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.
Policie dosud neznámý zásah proti navrtávačům potrubí Čepra z konce loňského roku potvrdila. „Policejní orgán odboru obecné kriminality SKPV Krajského ředitelství policie Středočeského kraje stíhal od prosince roku 2019 celkem čtyři muže cizí státní příslušnosti pro trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, jehož se dopouštěli odčerpáváním nafty z produktovodu spol. Čepro a.s. a to prostřednictvím nelegálně zřízené navrtávky na Kutnohorsku. Celkem bylo zdokumentováno odcizení nafty v hodnotě přesahující 1,5 milionu Kč, přičemž všechna tato nafta byla v rámci realizace zajištěna. Při tehdejší realizaci se podařilo zadržet a následně stíhat všechny osoby, u nichž byla v rámci dlouhodobějšího rozpracování zjištěna konkrétní účast na této trestné činnosti. Vyšetřování věci bylo skončeno v červnu roku 2020 a s návrhem na podání obžaloby postoupeno státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře. Samotné zřízení navrtávky (poškození) produktovodu je předmětem samostatného prověřování konaného zdejším policejním orgánem a bližší informace k němu sdělovat nebudeme,“ verifikovala poznatky České justice Barbora Schneeweissová ze středočeské policie.
Zjištění České justice pak potvrdilo i Čepro. „Můžeme potvrdit další odhalení navrtávky na produktovodu Čepra. Společnost Čepro identifikovala interními bezpečnostními mechanismy nelegální navrtávku produktovodu v oblasti Kutnohorska a zjištění předala Policii ČR, s níž dále spolupracovala v průběhu řízení. Služba kriminální policie a vyšetřování středočeského kraje na základě uvedeného zjištění zadržela při bezpečnostní akci pachatele na místě trestné činnosti a zahájila dne 13.12.2019 trestní stíhání čtyř cizích státních příslušníků. Aktuálně v dané věci podal státní zástupce návrh na obžalobu. Z taktických důvodů k věci nemůžeme poskytnou detailnější informace a dovolujeme si odkázat na příslušný policejní orgán, který vede vyšetřování,“ potvrdil Marek Roll z Čepra. Podotkl, že společnost investovala v posledních letech nemalé prostředky na zvýšení bezpečnosti a ostrahy produktovodů. „A odhalení je důkazem, že těmto napadením umíme ve spolupráci s Policií ČR efektivně čelit,“ dodal Roll.
Vyšetřovali nás jako vrahy a vyděrače
Pro Českou justici se vyjádřil i jeden z oznamovatelů této trestné činnosti – bývalý detektiv ÚOOZ a pozdější náměstek civilní rozvědky Zdeněk Blahut. „Bohužel jsem měl tu možnost stát u počátku tohoto příběhu, který se neodehrával přívětivě v můj prospěch. A nejen v můj, ale ovlivnilo to (negativně) i několik mých přátel,“ uvedl v prohlášení pro Českou justici.
„Fakta. Kontaktoval mne kamarád, kterého jsem znal mnoho let a nikdy jsem od něj neslyšel žádné pohádky či demagogie. Jmenoval se Petr Hájek, dlouho jsme se neviděli, protože byl mimo Českou republiku. Vyprávěl mi mnoho věcí ze zahraničí a mimo jiné se zmínil, že má informace o mezinárodní zločiněcké organizaci, která krade pohonné hmoty navrtáváním potrubí. Měli působit u nás, na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Čtvrtletně se měly ztrácet pohonné hmaty za cca 250 milionů korun z jednoho navrtaného potrubí. V této oblasti jsem nikdy nepůsobil a proto mi to znělo jako úplný nesmysl. Ale vzhledem k tomu, že jsem celý život pracoval ve státní správě, říkal jsem si, co kdyby to byla pravda. S jiným mým kamarádem Luďkem Žákovcem (který se znal s generálním ředitelem Čepro) jsme vyvolali schůzku, na které jsme mu řekli tato základní fakta. Překvapilo mne, že ho to začalo zajímat. Při představě, že tyto ztráty platíme ze svých daní, jsme se rozhodli pokračovat v jednáních a dostat se dále, aby orgány činné v trestním řízení (dále jen OČTŘ) mohli zahájit vyšetřování. Celý příběh měl být o tom, že se náš člověk dostane do této skupiny (již pod dohledem OČTŘ) a provede se několik nákupů (tzv. předstíraný převod věcí). A zadokumentováním by se mohla rozkrýt celá tato mezinárodní organizovaná skupina. Pro Českou republiky tedy přínos jak ekonomický, tak z hlediska prestiže mezi bezpečnostními složkami,“ napsal Blahut České justici.
Co podle Blahuta následovalo? „Do případu se jako orgán činný v trestním řízení vložila Celní správa. Dle vyjádření generálního ředitele Čepro měli nejvíce zkušeností s touto činností a taktéž i dostatek financí pro vyplacení možných informátorů. Varovali jsme generálního ředitele Čepro, že tehdejší náměstek Celní správy Robert Šlachta je mnou posedlý a již několikrát se mi snažil způsobit komplikace v pracovním i osobním životě. Chtěl se pravděpodobně zalíbit premiérovi Andreji Babišovi, a tak mě občas pomluvil, tu donesl písemnost, ve které mě někdo zmiňoval apod. Generální ředitele Čepro trval na Šlachtovi a tak jsem se chtěl povznést nad žabomyšími válkami a udělat něco pro dobrou věc,“ pokračuje v popisu příběhu Blahut.
Podle Blahuta pak do příběhu vstoupila mimořádná komplikace. „Stala se bohužel, jak to tak v životě občas bývá, obrovská tragédie. Kamarád Petr Hájek zemřel a od této doby místo aby se OČTŘ zajímal o trestnou činnost, začal se zajímat o mne a Luďka Žákovce. A to dvojím směrem. Jednak, že jsme měli vydírat Čepro a podvodně vylákat peníze. A za druhé, že jsme měli Petra Hájka zabít, abychom umlčeli svědka. Ač se to zdá neuvěřitelné, ocitli jsme se rázem mezi podezřelými. A paradoxní je, že se nikdo nezabýval uvedenými skutečnostmi popsanými na začátku. Po několika výsleších a článcích v novinách se situace vyjasnila,“ popisuje dále děj Blahut.
„Naštěstí se vše vyjasnilo díky práci policie, která se podařilo odhalit první nelegální vrt do soustavy pohonných hmot Čepro. Kdyby se toto nestalo, pořád bychom na sobě nesli stín možných vrahů či vyděračů státní firmy. Na celé věci je smutný fakt, že uvedená organizovaná skupina vesele řádí v České rpeublice i v Evropě, a to kvůli práci našich OČTŘ, respektive Celní správy. A tyto ztráty zaplatíme z našich daní. Obyčejný člověk se to nedozví, a v rozpočtu se to schová,“ uzavřel svoje prohlášení pro Českou justici Zdeněk Blahut.
Podle neoficiálních informací se policisté, vyšetřující druhou odhalenou navrtávku na Kutnohorsku, pokusili předat Národní centrále proti organizovanému zločinu. Ta tento případ ovšem podle neoficiálních zdrojů České justice odmítla převzít. „K vašemu dotazu mohu jen uvést, že náš útvar (NCOZ) zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá či naopak nezabývá,“ odpověděl na otázky České justice mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Hájek a Július Šuman
Při vyšetřování celníků došlo k ještě jedné naprosto absurdní situaci, a to vloni koncem února. Celníci si kvůli krádeži na Čepru tehdy předvolali k podání vysvětlení někoho úplně jiného, než primárního informátora. Jistého Stanislava Hájka, někdejšího policejního důstojníka z Útvaru zvláštních činností. Policejní jednotky, jež nasazuje mimo jiné odposlechy nebo zařizuje sledování podezřelých.
Jméno Stanislava Hájka se objevilo v médiích například v roce 2013 souvislosti s takzvanou kauzou Nagygate. V policejním souhrnu z Nagygate lidé Roberta Šlachty z ÚOOZ zkonstatovali, že Hájek je v telefonickém spojení s lobbistou Ivo Rittigem, což ho mělo stát pozici náměstka Útvaru zvláštních činností. Robert Šlachta se o Stanislava Hájka intenzivně zajímal už tehdy a zájem o jeho osobu evidentně přetrvává dodnes. Nejspíš také proto jeho jméno několikrát zmínil na poslední schůzce kvůli krádežím v Čepru.
Před nějakým časem lidé z bezpečnostních kruhů, blízcí premiérovi Andreji Babišovi, začali Hájkovo jméno skloňovat také v souvislosti s twitterovým účtem Julius Šuman. To je jméno důstojníka Státní bezpečnosti, který před rokem 1989 zverboval jako agenta StB mladého Andreje Babiše a na účtu tohoto jména se začaly před posledními parlamentními volbami začaly objevovat informace o Babišově kauze Čapí hnízdo.
To, že byl ex-policista Stanislav Hájek vloni podat vysvětlení na Celní správě kvůli chystané krádeži na Čepru, před časem autorovi článku potvrdil. Vůbec ale nechápe proč. „Ano byl jsem podávat vysvětlení. V záhlaví výzvy bylo skutečně uvedeno, že jde o krádež pohonných hmot a krácení nepřímých daní. Nikdy jsem na Čepru nebyl a nikoho z těch zúčastněných neznám. Asi tam došlo k záměně jmen. Je to hodně zvláštní,“ řekl Stanislav Hájek.
V této souvislosti narazila Česká justice díky několika zdrojům mimoděk na poznatek, že měla Celní správa účastníky schůzek na Čepru i odposlouchávat. A to včetně Stanislava Hájka, který s příběhem nemá vůbec nic společného. „Můžu se to domnívat, protože jestli si mně pozvali a lustrovali, tak nějaký účel to mělo. Určitě nasadili odposlech a výpisy komunikačního provozu, aby zjistili detaily. Tak to pan Šlachta dělá. Zvažuji právní kroky, necháme si objasnit, proč k tomuto došlo a za jakým účelem. Já jsem na těch schůzkách vůbec nebyl. Je na orgánech činných v trestním řízení, aby konaly. Jestli pan Šlachta nařídil odposlech, záznam, a předvolání, tak by za to měl nést plnou odpovědnost,“ uzavřel diskusi s reportérem České justice Stanislav Hájek.
Blahut podával vysvětlení
Jméno Stanislava Hájka ale není jediné, které se v poslední době v souvislosti s popisovanou kauzou na Čepru, ale i twitterovým účtem Šuman, skloňuje v bezpečnostních kruzích. Premiér Babiš totiž už delší čas pracuje s informací, že dalším z lidí, kteří mají stát v pozadí zmiňovaného twitterového účtu, je i bývalý náměstek rozvědky Zdeněk Blahut. Shodou okolností tedy muž, který na Čepro přivedl oznamovatele plánované obří krádeže Petra Hájka. A další z vyslýchaných Celní správou.
Také Zdeněk Blahut už dříve potvrdil, že musel kvůli kauze Čepro podávat vysvětlení. „Ano. Celníci mně vyzvali, tak jsem tam byl podat vysvětlení k tomu, co se na Čepru odehrálo. Chtěli vysvětlení ke schůzkám, co se odehrálo. Na tu pravou podstatu se ani neptali. Přišlo mi to hodně formální, že musí splnit určitou povinnost a nepochopil jsem z toho, o co jim vlastně vůbec jde,“ tvrdil Blahut. Z bezpečnostního prostředí přitom i on dostal řadu informací, že se ho celníci snaží napasovat do příběhu jako jednoho z podezřelých, kdo se měl na Čepru obohatit.
„Přijde mi to úplně absurdní. Vyšetřování těch signálů, že se něco děje, místo toho, aby se celníci zabývali vyšetřováním krádeží. Místo toho řeší, proč jsme tam přišli a co jsme tam řekli,“ řekl dále Blahut. Blahut vůbec nepochopil, proč si celníci pozvali jiného Hájka. „Ten, kdo mně požádal o zprostředkování kontaktu s tím, že chce oznámit tuto trestnou činnost byl Petr Hájek. Který tedy bohužel, jak jsem se pak dozvěděl, zemřel. A pro mně to tím skončilo. To, že do toho zapojili Stanislava Hájka, kterého jsem v životě neviděl, mi přijde účelové. Na jednu stranu si říkám, že by museli být úplně blbí, aby si pozvali někoho jiného. Ale protože asi úplně blbí nejsou, tak v tom vidím určitý záměr,“ analyzoval dále Blahut.
A připustil že i on má signály o odposlouchávání svého telefonu. „Na můj vkus to nabralo úplně jiné grády, než to mělo mít. Já jsem celý život pracoval ve státní správě a přišlo mi důležité tyto informace o plánované krádeži v Čepru oznámit. Kam to došlo je fakt absurdní. Petra Hájka jsem znal deset let, informace, které mi přinesl, byly vždycky reálné,“ podotkl Blahut.
Na otázku, zda nemůže jít ze strany podnikatele Petra Hájka nebo tehdejšího náměstka Celní správy Roberta Šlachty o provokaci, která může souviset s pokusy o odhalení skrytých držitelů twitterového účtu Šuman, pak Blahut odpověděl: „Nevím. Člověk nemůže dát ruku do ohně za nikoho kromě sebe. Taky jsem slyšel informaci, že Hájek nezemřel, že je v ochraně svědků. Pro mně to ale s ním skončilo. Vím, že to bylo naposled, co jsem se snažil pomoci státu. Příště podobným Hájkům řeknu, ať si to jdou oznámit na místní oddělení. To, v co se to otočilo, mě silně poškozuje. Doufám, že drtivá většina celníků dělá svoji práci dobře. Ale zjevně jsou tam jedinci, zmiňoval jste například Roberta Šlachtu, který mně nemá rád, takže vidím, že by tam určitý záměr to vyšetřování svést někam jinam být mohl. Souvislost se Šumanem pak také. Ale já jsem ze služby víc jak rok, takže jsem si to zatím do přímé souvislosti nedával. Ale ten Stanislav Hájek, kterého tam celníci naimplemetovali, tuhle dimenzi navozuje,“ uzavřel Blahut.
Jan Hrbáček
