Soudci a státní zástupci musí od konce roku 2017 podávat oznámení o svých majetkových poměrech podle zákona o střetu zájmů. V případě soudců je eviduje Nejvyšší soud (NS), přiznání státních zástupců přijímá Ministerstvo spravedlnosti (MSp). Jak ovšem zjistila Česká justice, oba úřady se při kontrole omezují na formální správnost oznámení. Na hlubší systematickou kontrolu nemá ani jeden z úřadů odpovídající kapacitu.
Oddělení střetu zájmů NS má dvě zaměstnankyně, které musí každý rok zaevidovat přes 3000 oznámení, u nichž provádí kontrolu jejich úplnosti. Jak popsal pro Českou justici mluví NS Petr Tomíček, zvláště v průběhu května a června slouží toto oddělení spíše jako poradna.
„Už od počátku, když oddělení střetu zájmů vzniklo, bylo zřejmé, že přidělená dvě tabulková místa budou sice dostatečná pro příjem oznámení, kontrolu jejich úplnosti, co se vyplnění všech povinných polí daného formuláře týče, avšak kontrola správnosti veškerých údajů obsažených v těchto oznámeních bude namátková, nelze takto stihnout překontrolovat ve všech rejstřících všechno,“ napsal České justici Tomíček.
Oddělení střetu zájmů NS tak ročně provádí podle Tomíčka namátkově řádově desítky hlubších kontrol, a také mimořádné kontroly „na základě konkrétního podnětu“. Při těchto kontrolách se sleduje správnost údajů všech povinně vyplňovaných polí formuláře s údaji z katastru nemovitostí, z registru vozidel, prochází se živnostenský rejstřík a detailně se také zkoumá forma, na jejímž základě soudce vykonává například lektorskou činnost.
„Pokud by se měla systematicky kontrolovat správnost všech údajů ve veškerých přijatých oznámeních, pak by muselo mít oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu nejméně 5 pracovníků. K tomuto počtu došel Nejvyšší soud odhadem na základě zkušeností, jak průměrně dlouho trvá kontrola jediného oznámení podaného jediným soudcem. Jeden pracovník by byl pak schopen za kalendářní rok, pokud nevyvíjí žádnou další činnost, zkontrolovat 1 000 – 1 200 oznámení. Nejvyšší soud připomíná, že nikdy nebylo v plánu, aby se správnost všech údajů obsažených v oznámeních soudců kontrolovala u Nejvyššího soudu kompletně. Systematicky se kontrolují jen výstupní oznámení soudců,“ uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.
Obdobně postupuje v případě státních zástupců i Ministerstvo spravedlnosti (MSp). Systémově kontroluje pouze formální splnění povinnosti, obsahovou správnost oznámení však provádí namátkově a na udání. „Kontroly (…) jsou vykonávány buď na základě podnětu ze strany veřejnosti („udání“), nebo namátkově na základě výstupů z generátoru náhodného výběru,“ sdělil České justici mluvčí MSp Vladimír Řepka.
Právě za nesplnění povinnosti uvést přesné, úplné a pravdivé informace v oznámení podle zákona o střetu zájmů podal na soudce OS v Mělníku v květnu kárnou žalobu předseda NS Petr Angyalossy.
Soudce Veselý přitom do oznámení v listopadu 2017 uvedl pravdivě odkazy na svá daňová přiznání, katastr nemovitostí či živnostenský rejstřík, včetně údajů o aktuálním dědickém řízení. NS, přestože měl tyto údaje k dispozici již přes dva roky, začal řešit tento způsob plnění povinnosti soudce až na základě podnětu na jaře tohoto roku. Kárný senát tak bude muset odpovědět na otázku, do jaké míry a zda vůbec soudce pochybil a zda je systém kontroly přiznání soudců nastaven dostatečně.
Petr Dimun
