V Česku loni přibylo trestně stíhaných cizinců, meziročně se jejich počet zvýšil o 3,9 procenta na 8122 osob. Podíl na počtu všech trestně stíhaných ale zůstává na úrovni devíti procent, kolem níž se pohybuje dlouhodobě. Vyplývá to z výroční zprávy o migraci, kterou pro jednání vlády vypracovalo ministerstvo vnitra. Mezi stíhanými cizinci jsou nejvíce zastoupeni Slováci a Ukrajinci.
Největší podíl trestních stíhání, 23 procent, připadá na majetkové trestné činy, zpravidla krádeže. Patnáct procent stíhání se týká hospodářské kriminality, například krácení daní, podvodů a zpronevěr. Podobný je i podíl stíhání kvůli ohrožení pod vlivem návykové látky. Třináct procent stíhání připadá na násilné trestné činy.
Více než polovinu trestně stíhaných cizinců tvoří občané Slovenska a Ukrajiny, tento podíl se dlouhodobě drží na podobné výši. Třetí nejpočetnější skupinou byli loni Rumuni, kterých policie stíhala 536.
Kromě trestního stíhání řešila cizinecká policie také asi 36.000 přestupků, jichž se cizinci v Česku dopustili. Udělila za ně pokuty v celkové výši 22,2 milionu korun. Počet přestupků byl podle ministerstva vnitra podobný jako v roce 2018.
Soudy loni pravomocně odsoudily 5836 cizinců, meziročně se jejich počet zvýšil o devět procent. V 1746 případech rozhodly soudy o vyhoštění cizince, což je na podobné úrovni jako v roce 2018. Stejně jako v předchozích letech byli nejpočetnější skupinou vyhoštěných Ukrajinci, týkalo se jich 29 procent těchto rozsudků.
(čtk)
