Evropská komise dnes zveřejnila srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020, který porovnává efektivnost, kvalitu a nezávislost systémů soudnictví ve všech členských státech EU. Letošní srovnávací přehled ukazuje na neustálé zlepšování efektivnosti soudních systémů ve velkém počtu členských států. Zároveň se v celé řadě členských států nadále zhoršovalo to, jak veřejnost vnímá nezávislost soudnictví. ČR se v žebříčcích obvykle objevuje v průměru či nadprůměru.
V čem ČR na první pohled zaostává? Jde například o nedostatečnou elektronizaci justice či vysoké soudní poplatky. Ty chce přitom vláda nově ještě zvedat. V počtu soudců na počet obyvatel jsme na sedmém místě, nejvíce jich má Slovinsko a Chorvatsko, nejméně pak Irsko a Dánsko. Naopak v počtu právníků se ČR umístila až na chvostu tabulky.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, EU prohlubuje sledování situace v oblasti právního státu ve všech členských zemích. Srovnávací přehled o soudnictví za rok 2020 bude podkladem pro první výroční zprávu Komise o právním státu, která má být zveřejněna později v tomto roce. „Srovnávací přehled EU o soudnictví je zavedeným nástrojem pro analýzu trendů v oblasti soudních systémů v Unii. Jsem ráda za to, že soudní systémy v mnoha členských státech fungují lépe a že se Evropané mohou účinně domáhat spravedlnosti. Znepokojuje mě, že v některých zemích dosahuje nezávislost soudnictví v očích veřejnosti velmi nízké úrovně a že jedním z hlavních důvodů, proč tomu tak je, jsou politické tlaky,“ uvedla k přehledu eurokomisařka Věra Jourová.
Hlavní zjištění vydání za rok 2020:
- Pozitivní vývoj v oblasti efektivnosti soudních systémů: Od roku 2012 lze pozorovat pozitivní vývoj ve většině členských států, které byly v rámci evropského semestru označeny jako státy čelící specifickým výzvám. Téměř ve všech těchto členských státech se délka soudních řízení u soudu prvního stupně snížila nebo zůstala stabilní. Takřka všechny členské státy oznámily vysoký podíl vyřízených věcí (více než 97 %), což znamená, že soudy jsou obecně schopny řešit nově přicházející případy a zároveň dosahovat pokroku ve vyřizování nedořešených případů. Srovnávací přehled rovněž zkoumá efektivnost v konkrétních oblastech práva EU, vybraných z důvodu jejich významu pro jednotný trh a podnikatelské prostředí. Mezi ně patří i spotřebitelské právo, kde kupříkladu v sedmi členských státech trvalo přijetí rozhodnutí méně než tři měsíce; rovněž praní špinavých peněz, v jehož případě se délka soudních řízení u soudu prvního stupně různí od jednoho roku v průměru (v polovině členských států) až po dva roky (v několika členských státech, které čelí problémům v souvislosti se stíháním trestných činů praní peněz).
- Vnímání nezávislosti soudnictví se ve srovnání s rokem 2019 snížilo: Podle dnes zveřejněného nového průzkumu Eurobarometr se míra nezávislosti justice podle vnímání občanů ve dvou třetinách členských států zlepšila v porovnání s rokem 2016. Avšak ve srovnání s loňským rokem se vnímání nezávislosti v očích veřejnosti snížilo přibližně ve dvou pětinách všech členských států a přibližně v polovině členských států, které čelí zvláštním problémům. Nejčastěji uváděným důvodem vnímané nedostatečné nezávislosti soudů a soudců jsou zásahy nebo tlak ze strany vlády a politiků a následně tlak vyvíjený na základě ekonomických či jiných specifických zájmů.
- Zlepšení v oblasti přístupnosti a rovnosti žen a mužů: Skoro všechny členské státy zpřístupňují o svém soudním systému určité informace online a většina z nich poskytuje informace uzpůsobené osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením, jakož i nerodilým mluvčím. Členské státy se začínají připravovat na vydávání strojově čitelných rozsudků, i když pokrok dosažený při přípravě opatření se v jednotlivých členských státech liší. Rozsudky v tomto formátu jsou uživatelsky vstřícnější a přístupnější širší veřejnosti. Téměř všechny členské státy mají zavedena alespoň některá opatření pro děti, jako například jednání vstřícná k dětem. Internetové stránky s informacemi o soudnictví, které by mohly snadno používat děti, však neexistují ani v polovině členských států. I když ženy stále představují méně než 50 % soudců ve většině nejvyšších soudů členských států, údaje od roku 2010 ukazují na to, že jejich podíl se ve většině členských států postupně zvyšuje. ČR je ale v zastoupení žen na nejvyšších soudech až předposlední.
Srovnávací přehled EU o soudnictví, vydávaný od roku 2013, je jedním z nástrojů EU na podporu právního státu, které Komise používá k monitorování reforem soudnictví prováděných členskými státy. Srovnávací přehled hodnotí nezávislost, kvalitu a efektivnost vnitrostátních soudních systémů. Zahrnuje rovněž aktualizované ukazatele týkající se disciplinárních řízení proti soudcům a jmenování členů soudcovských rad.
Letos poprvé obsahuje srovnávací přehled také konsolidovaný přehled opatření týkajících se justice vstřícné k dětem a informace o soudních poplatcích a poplatcích za právní služby.
Srovnávací přehled neprosazuje konkrétní typ systému soudnictví a přistupuje ke všem členským státům rovnocenně. Jelikož se srovnávací přehled za rok 2020 vztahuje na období od roku 2012 do roku 2019, neodráží důsledky krize COVID-19.
Materiál si můžete stáhnout zde.
(epa)
