Prezident Miloš Zeman neuspěl ohledně odkladu jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž nepřiznal kasační stížnosti Hradu odkladný účinek. Vyplývá to z usnesení NSS, které soud zveřejnil na úřední desce. Platný je pravomocný rozsudek soudu v Praze, který dospěl k názoru, že Zemanovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem a vrátil prezidentovi věc k dalšímu řízení. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček sdělil ČTK v sms zprávě, že Hrad rozhodnutí nyní nebude komentovat.
Na usnesení NSS upozornila Česká televize. Pražský městský soud na začátku června zrušil rozhodnutí prezidenta, který Ošťádala odmítl jmenovat profesorem a věc mu vrátil. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova (UK). Verdikt soudu je pravomocný.
Prezident kvůli rozsudku podal kasační stížnost, v níž žádá, aby byl rozsudek pražského městského soudu zrušen. S kasační stížností spojil návrh na přiznání jejího odkladného účinku. To NSS zamítl, Zeman tak musí rozhodnout znovu. O samotné kasační stížnosti Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl.
Usnesení NSS cituje právní argumentaci Hradu. Zeman namítal, že kdyby jmenoval Ošťádala profesorem a napadený rozsudek by byl následně zrušen, jmenování by již nebylo možné revokovat. Napadeným rozsudkem by byl „přinucen“ učinit nevratné rozhodnutí, a to o přesto, že by byl tento rozsudek jako nezákonný později zrušen Nejvyšším správním soudem.
Soud ale podle zákona může přiznat odkladný účinek, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestli nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. „V tomto případě není naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, tedy stěžovatel nedoložil vznik újmy na jeho straně spočívající v zásadním ohrožení důležitého veřejného zájmu,“ stojí v usnesení NSS.
Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta z UK a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Justice mu Ošťádalův a Fajtův případ vrátila k novému – nyní zrušenému – rozhodnutí, jež učinil v listopadu 2018. Opřel se v něm o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.
V rozhodnutí Zeman poukazoval na to, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Fyzik už dříve přiznal, že StB poskytoval krycí adresu, kam si nechal zasílat zahraniční korespondenci. Uvedl k tomu, že byl mladý a naivní.
Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentující nejvyšší i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.
Jak se vyvíjely události kolem jmenování vysokoškolských profesorů prezidentem Milošem Zemanem:
17. května 2013 – Zeman odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, pobouřil tím akademickou obec i řadu politiků, podle nichž tím překročil své pravomoci. Zeman řekl, že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil Putna na pochodu homosexuálů.
22. května 2013 – Po schůzce s tehdejším ministrem školství Petrem Fialou Zeman řekl, že jmenování Putny podepíše, předání dekretu ale přenechá Fialovi. Požádal též o úpravu zákona, aby jmenování v budoucnu prováděl ministr školství.
11. června 2013 – Zeman jmenoval 65 profesorů, dekret převzalo 58 akademiků, sedm jich do Karolina nepřišlo, někteří podle médií na protest kvůli Putnovu případu. Putna i další profesoři převzali dekrety od ministra Fialy 25. června.
12. ledna 2014 – Zeman oznámil, že když nebude schválena změna zákona o jmenování profesorů, podepíše jim sice dekrety, pověří však ministra školství, aby jim je předal.
19. listopadu 2014 – Zeman řekl, že bude nadále za určitých podmínek jmenovat profesory a osobně jim i předá dekrety, pokud si to rektoři budou přát. Jednou z podmínek je, aby předem dostal seznam kandidátů. Pokud by měl o některém pochybnosti, chtěl, aby byla kandidatura ještě prozkoumána. Proti tomuto požadavku se ohradili představitelé akademické obce.
5. května 2015 – Zeman odmítl podepsat jmenování tří profesorů z UK a VŠE: Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Rozhodnutí odůvodnil u Ošťádala jeho kontakty s StB, u Fajta informací o tom, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu platu, a u Eichlera tím, že před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády.
– Rektor UK Tomáš Zima prezidentův postoj označil za nepřijatelný zásah do akademických svobod, Zemana kritizoval i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
28. května 2015 – Zeman po schůzce s tehdejším ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) a rektory dotčených vysokých škol svůj postoj ohledně podpisu dekretů nezměnil.
20. listopadu 2015 – UK a VŠE společně se třemi kandidáty na profesory podaly žalobu na prezidenta. Akademici argumentovali tím, že zákon o VŠ prezidentovi odmítání podpisu neumožňuje.
22. dubna 2016 – VŠE oznámila, že Eichler vzal žalobu na hlavu státu zpět a stejně se na jeho žádost zachová i škola.
21. září 2016 – Soud zamítl Ošťádalovu žalobu.
25. listopadu 2016 – S žalobou neuspěl ani Fajt.
2. března 2017 – Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Ošťádala a UK, druhé stížnosti ale vyhověl. Městský soud v Praze tak znovu řešil žalobu směřující proti rozhodnutí o nejmenování Ošťádala, kterou původně označil za opožděnou.
Květen 2017 – Ošťádal a UK podali stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS), ten ji v listopadu zamítl. Ošťádal i UK v reakci stáhli žalobu na Zemana.
7. září 2017 – NSS zamítl stížnosti Fajta a UK.
Listopad 2017 – Fajt se spolu s univerzitou obrátil na ÚS. Ten v březnu 2018 zastavil řízení směřující na nečinnost prezidenta, Fajt a UK vzali zpět stížnost. Koncem března 2018 Fajt a UK vzali zpět jednu z žalob na Zemana.
27. dubna 2018 – Pražský městský soud zrušil Zemanovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala a Fajta profesory. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Zemanův právník poté podal kasační stížnost k NSS.
7. června 2018 – NSS nepřiznal prezidentově kasační stížnosti odkladný účinek, samotnou stížností se teprve měl věcně zabývat. Hrad poté stížnost vzal zpět, právník Marek Nespala řekl, že Zeman rozhodne na základě podkladů od UK.
Polovina listopadu 2018 – Zeman se rozhodl nejmenovat Ošťádala a Fajta profesory. Právník Hradu Marek Nespala to sdělil 14. ledna. Rektor Zima řekl, že škola si za jmenovacím řízením i oběma navrženými stojí a že se asi znovu obrátí na soud. Záměr podat správní žalobu avizoval i Fajt.
17. ledna 2019 – Hrad zveřejnil Zemanův dopis ministrovi školství, ve kterém prezident tvrdí, že UK nevedla řízení ke jmenování Ošťádala profesorem řádně. Hlava státu argumentuje etickým kodexem školy a docentovou „morální degradací“. Fajt podle Zemanova dopisu předložil k řízení některé podklady a informace přímo nepravdivé a další zavádějící.
11. února 2019 – UK podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby kvůli rozhodnutí o nejmenování Ošťádala a Fajta. Rektor Zima uvedl že prezident porušil pravidla pro jmenování profesorem a akademické svobody.
5. června 2020 – Soud zrušil rozhodnutí prezidenta Zemana o nejmenování fyzika Ošťádala profesorem a označil je za nezákonné. Hrad může podat kasační stížnost.
2. července – Prezident Miloš Zeman podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) kvůli rozsudku, podle kterého jeho rozhodnutí o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem.
20. července 2020 – Zeman neuspěl ohledně odkladu jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž nepřiznal kasační stížnosti Hradu odkladný účinek. Vyplývá to z usnesení NSS, které soud zveřejnil na úřední desce.
(čtk)
