Nároky příslušníků bezpečnostních sborů na odškodnění za nezákonné rozhodnutí budou řešit soudy, nikoliv jejich nadřízení. Přinášelo by to riziko systémové podjatosti. Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil rozhodnutí zvláštního senátu, který se zabývá kompetenčními spory.
Ústavní soudci se zabývali situací příslušníka Ochranné služby Policie České republiky. V dubnu 2011 jej ředitel sboru uznal vinným ze spáchání kázeňského přestupku. Odmítl totiž nastoupit službu přesčas.
O čtyři roky později policista prostřednictvím správní žaloby dosáhl zrušení rozhodnutí a zastavení kázeňského řízení. Poté, co se u ministerstva vnitra neúspěšně domáhal odškodnění za nezákonné rozhodnutí, podal další žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Požadoval náhradu újmy.
Obvodní soud řízení zastavil a spor postoupil řediteli sboru s odůvodněním, že služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů je poměrem veřejnoprávním, a proto není dána pravomoc civilního soudu. Ředitel sboru nesouhlasil, popřel svou pravomoc rozhodnout a podal návrh na zahájení kompetenčního sporu.
Zvláštní senát pak rozhodl tak, že o nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy má rozhodnout správní orgán, tedy ředitel sboru. Policista se obrátil na Ústavní soud. Ve stížnosti zejména namítal, že právní názor zvláštního senátu povede k absurdním závěrům, protože služební funkcionář bude rozhodovat o zákonnosti svého předchozího jednání.
Ústavní soudci se většinově ztotožnili s argumentací policistovy stížnosti. Existuje prý riziko, že rozhodování služebního funkcionáře „nebude nestranné, neboť bude ovlivněno jiným zájmem, než zájmem na zákonném a věcně správném rozhodnutí“. Nyní se problematikou bude znovu zabývat zvláštní senát zřízený podle zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů. Bude při tom vázaný názorem ústavních soudců.
(čtk)
