Městský soud v Praze vrátil Obvodnímu soudu v Praze 2 žalobu o odškodnění nemajetkové újmy, které se dožaduje bývalá účetní společnosti Peskim, stíhaná a obžalovaná v kauze Oleo Chemical. Jana Šádková se odškodnění dožaduje kvůli tomu, že nalézací i odvolací soudy v kauze Oleo konstatovaly, že byla nezákonně stíhána a byl jí v rámci stíhání taktéž nezákonně obstaven majetek.
Zastavila na benzínové pumpě a nemohla odjet, protože na kartě neměla dostatek peněz. Půjčit si musela i na pleny pro malé dítě. Všechny finanční zdroje jí byly zmrazeny. Bývalá účetní společnosti Peskim Jana Šádková byla několik let stíhaná a obžalovaná v kauze údajného tunelování společnosti Oleo Chemical, která vyráběla biopaliva druhé generace. Mezi obžalovanými v této kauze usedl i lobbista Ivo Rittig.
Za vyvedení 20 milionů korun z Olea prostřednictvím údajně fiktivních smluv o poradenství byli nakonec odsouzeni dva majitelé firmy Michal Urbánek a Kamil Jirounek a Rittigův obchodní partner Peter Kmeť z karibské společnosti Cokeville Assets. Obžaloba tvrdila, že přes tuto firmu putovaly „vyprané“ peníze k Rittigovi, který si za ně měl prý pořídit tři nemovitosti v Dubaji.
Společnost Oleo Chemical, sídlící v Liberci, vznikla v roce 2004 se záměrem vyrábět moderní biopaliva. Majitelé firmy Kamil Jirounek a Michal Urbánek se však o čtyři roky později dostali do finančních problémů. Peníze na investice do modernizace technologie jim poskytli majitelé příbramského výrobce koupelen Ravak.
Vrchní soud v Praze v této kauze před rokem pravomocně zprostil obžaloby Ivo Rittiga, Petra Michala z účetní firmy Peskim a také Janu Šádkovou, taktéž z Peskimu. Ministerstvo spravedlnosti poté Janě Šádkové vyplatilo zhruba 350 tisíc korun jako náklady na právní zastoupení.
Šádková ovšem ministerstvo spravedlnosti požádala i o nemajetkovou újmu, kvůli tomu, že se její jméno i tvář objevovaly v médiích, například v souvislosti s tím, že jí policie nabízela peníze za to, že s ní bude jako podezřelá „spolupracovat“. Vzhledem k tomu, že si na právníka půjčovala, Šádková vyjma nemajetkové újmy 200 tisíc korun požadovala ještě zhruba 60 tisíc korun na úroky, které musela za půjčení peněz na obhajobu zaplatit.
Přetahovaná o odškodné
Ministerstvo Janě Šádkové nevyhovělo v požadované míře a proto ho zažalovala. Obvodní soud pro Prahu 2 v žalobě proti ministerstvu spravedlnosti Šádkové zamítl v jejich požadavcích pouze 26 tisíc a přiznal jí dvě částky: 236 tisíc, respektive 27 tisíc korun. Právní zástupce ministerstva spravedlnosti se proti uznání odškodného odvolal.
Městský soud v Praze pak dvě výrokové části rozsudku zrušil a kauzu vrátil nalézacímu soudu. „Proti žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě zahájení trestního stíhání, když žalobkyně byla v trestním řízení pravomocně zproštěna obžaloby. Jsou tak dány předpoklady dle ustanovení § 5, § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. a žalobkyni náleží náhrada újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Vznik škody je poškozený povinen prokázat (viz. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2011, sp. zn. 28 Cdo 841/2011)… …Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěním soudu I. stupně, že posuzované trestní stíhání žalobkyně bylo medializováno, což bylo prokázáno novinovými články, dle jejichž obsahu policie nabídla Šádkové „peníze“ za spolupráci, v médiích se objevilo jméno žalobkyně a její fotografie,“ zkonstatoval odvolací soud.
Odvolací soud zdůraznil, že žalovaná (ministerstvo spravedlnosti) v řízení popřela, že žalobkyni nebyla způsobena újma, jejíž rozsah by neodpovídal poskytnutému zadostiučinění a žalovaná tedy zpochybňovala rozsah tvrzené újmy žalobkyně. „Odvolací soud dále konstatuje, že soud I. stupně zcela nekriticky přejal část výpovědi žalobkyně o devastaci jejího rodinného života i újmě v kariéře, aniž by byly provedeny k těmto skutečnostem jakékoli další důkazy za situace, kdy rozsah újmy žalovaná v řízení sporovala. Za logické považuje odvolací soud závěry soudu I. stupně pouze v té části, že újma žalobkyně byla velmi ovlivněna tím, že měla malou dceru ve věku patnácti měsíců, od níž byla oddělena na tři dny v počátku trestního stíhání a dále, že trestní stíhání prostupovalo mateřskou dovolenou žalobkyně. Rovněž za logický závěr považuje odvolací soud to, že újma žalobkyně byla vyšší v důsledku zajištění téměř veškerých úspor a majetku žalobkyně,“ napsal ve svém rozhodnutí předseda odvolacího senátu Aleš Nezdařil.
„Dále soud I. stupně ohledně návrhu žalobkyně na zaplacení skutečné škody na úrocích půjčené částky dále poučí žalobkyni o tom, že jsou nedostatečná její tvrzení a důkazy ohledně částek 100 000 Kč a 50 257 Kč. Soud I. stupně se vypořádá se zjištěními ohledně této části návrhu a případné vyčíslení nároku provede srozumitelně a přehledně tak, aby bylo patrné snížení jistiny částky. Soud I. stupně se současně bude zabývat v novém rozhodnutí také okamžikem, od kdy mohla žalobkyně opětovně nakládat se svými financemi,“ stojí v závěru rozsudku.
Jana Šádková vnímá přetahovanou o rozhodně nepřemrštěné odškodnění jako formalistické rozhodování. „Rozsudkem Městského soudu v Praze, potvrzeným Vrchním soudem v Praze, jako soudem odvolacím jsem byla pravomocně zproštěna obžaloby. Domáhala jsem se náhrady nákladů právního zastoupení, náhradu nemajetkové újmy spojené s trestním řízení (cela předběžného zadržení, opakované vyjádření v médiích o mé osobě v souvislosti s touto kauzou, délkou řízení, zásah do rodinného života), náhrada skutečných vícenákladů souvisejících s tím, že mi byly zajištěny veškeré finanční prostředky a všechen majetek, takže na úhradu právních služeb jsem si musela půjčit, tedy úroky z těchto půjček jsem také uplatnila,“ vysvětluje požadavek na ministerstvo spravedlnosti.
Bagatelizace zásahu do života
Resort spravedlnosti vyhodnotil žádost jako důvodnou, uhradil náklady právního zastoupení, uhradil částečně i nemajetkovou újmu ve výši 60 tisíc korun, připojil omluvu. „Ve zbytku požadavků ministerstvo argumentovalo tak, že jsem si mohla požádat o advokáta ex-offo, nemusela jsem si zvolit advokáta na kterého jsem neměla prostředky, tedy ani půjčky (úroky) nehodnotilo jako oprávněné. Ve zbytku velmi bagatelizovalo mé nároky, včetně zásahu jak do mého soukromého, pracovního, společenského života i rodinného života,“ konstatovala Šádková. A podotkla: „Postup hodnotím jako formalistický, úřednický a bez ochoty reálně hodnotit dopady trestního stíhání na veškeré složky života člověka. Ano, náhrady se nadále budu domáhat, když mnou požadovaná částka je 260 tisíc. Nejde tedy dle mého přesvědčení o nikterak nepřiměřenou náhradu, když trestní řízení trvalo 6 let se všemi důsledky do psychiky, osobních vztahů, pracovních možností a ochrany soukromí,“ dodala.
Ztotožňuje se s ní i její právní zástupce Jiří Matzner. Ten například tvrdí, že Šádková by zaplatila za advokáta ex-offo stejnou částku, jako jemu. „Policie jí obstavila úplně všechno. Jen na okraj, byla na tom tak, když jí to obstavili, tak neodjela od pumpy, měla zablokovanou kartu, zablokovaný účet a nemohla koupit pleny pro dítě. Ten soud z mého pohledu ne zcela dobře reflektoval všechny okolnosti,“ řekl Matzner.
„Soud první instance uznal, že se o klientce psalo jako o účetní mafiána, že byla v médiích zobrazována v konotacích, které rozhodně nepříspívají klidnému rodinnému životu, a tomu, aby se na vás kolegové a kamarádi nedívali skrz prsty. A tohle mi přijde, že druhá instance nevzala a říká: ´Prokazujte víc vaše tvrzení o nemajetkové újmě.´ Víte co, neznám nikoho, kdo měl funkční rodinu, a když o něm začala média psát, že je lupič, že slouží mafiánům, že by se mu nerozpadl život. Policie jí zabavila veškerý majetek, naprosto úplně všechno. Hodnotit to ex-post jako, že se jí nic moc nestalo, protože vyšlo pár článků, mi přijde málo odrážející reálnost té situace. A proto budeme bojovat dál. Nemůže se ztotožnit s tím, že ministerstvo vyplatilo 60 tisíc a poslalo jen omluvný dopis. Za 4 roky zničeného života,“ dodal Matzner.
Jan Hrbáček
