Bývalý náměstek a šéf odboru pátrání celní správy Robert Šlachta neinformoval poslance „přesně a úplně“ o předání informací ze sledování, které v roce 2018 prováděla pro celníky nezákonně prostějovská 601. skupina speciálních sil. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) přitom případ odložila a navrhla kázeňsky potrestat vojáky, kteří byli ke sledování celníků zneužiti. Kauzou se bude zabývat i sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Česká justice navíc zjistila, že Šlachta popisoval poslancům tajnou operaci celníků jinak, než se ve skutečnosti odehrála.
Někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta má velký problém. Jeho odbor pátrání v červnu 2018 zneužil při operaci s krycím názvem Richard ke sledování podezřelých z obchodování s padělanými cigaretami elitní vojáky z prostějovské 601. skupina speciálních sil, což zákon neumožňuje. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ale případ závažného zneužití armádní jednotky odložila a navrhla paradoxně kázeňsky potrestat vojáky, kteří byli ke sledování celníků zneužiti.
Prověřování a vyšetřování celníci započali už v květnu 2017 a už od té doby bylo povoleno sledování i odposlechy některých podezřelých. Utajovaná operace celníků s vojáky se odehrála v rozmezí tří dnů, od 13. do 15. června 2018.
Trestní řád jasně konstatuje, která ozbrojená složka může poskytovat takzvanou součinnost. Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy dále opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků.
Také další ustanovení trestního řádu jednoznačně stanoví, která bezpečnostní složka je takzvaným policejním orgánem a tudíž se může podílet na sledování. Tuto právní analýzu Ekonomického deníku potvrdil předloni vyjma oslovených právníků i dnes již zesnulý vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.
Nasazení vojáků odporovalo normám
Poté, co na porušení zákona upozornil Ekonomický deník, případ se dostal na stůl sněmovního výboru pro obranu i pro bezpečnost. Následně začala okolnosti nasazení armádních specialistů zkoumat Stálá komise pro kontrolu činnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací. Osmnáctého června se objevil na stránkách komise dokument z jejích posledního zasedání.
V něm se mimo jiné konstatuje, že Šlachta o případu poslancům neříkal pravdu. „Žádost odboru Pátrání Generálního ředitelství Cel v Brně o součinnost 601. skupiny speciálních sil Armády ČR při sledování objektu v Havířově během trestního řízení v akci ´Richard´ i realizované ´součinnostní cvičení´ odporovalo procesním normám i normám pro operativně-pátrací činnost Generálního ředitelství cel. Bývalý zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel plk. Mgr. Robert Šlachta neinformoval při svém vystoupení na 13. schůzi stálé komise dne 21. 3. 2019 členy komise přesně a úplně o předání informace a fotodokumentace pořízené příslušníky 601. skupiny speciálních sil Armády ČR o realizaci sledování objektu v Havířově ve dnech 14. – 15. 6. 2018 formou ´součinnostního cvičení´,“ usnesla se komise.
Kauzu navíc z jejího popudu prověří i komise pro kontrolu GIBS. „Komise doporučuje předsedovi stálé komise o skutečnostech ve shora uvedeném odst. 1 písm. a) a b) tohoto usnesení informovat generálního ředitele Generálního ředitelství cel. Stálé komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů v rámci její kontrolní činnosti provést kontrolu trestního spisu čj. GI-4635-68/TČ-2018-842080 a postupu GIBS, oddělení Ostrava, vůči příslušníkům Generálního ředitelství cel a Armády ČR,“ stojí v usnesení, které je ke stažení zde.
Desítky akcí s vojáky
Kvůli podezření z nezákonného sledování přišel náměstek celníků Robert Šlachta vypovídat na Stálou komisi pro kontrolu činnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vloni na přelomu zimy a jara. Šlachta z azavřenými dveřmi komisařům sdělil, že na jejich žádost přinesl celý spis k akci Richard. Včetně žádostí, které byly povoleny jak soudem, tak státním zastupitelstvím. Dokumenty byly odtajněny, nicméně byly neveřejné, protože v té době ještě probíhalo vyšetřování. Poslanci se dozvěděli, že spis byl zahájen 4. dubna 2017. „Jednalo se o trestnou činnost distribuce neokolkovaných cigaret ve velkém, které byly dováženy z Polska a distribuovány na území České republiky. Při akci byly nasazeny masivně technické prostředky odposlechu a sledování, odposlechy a výpisy telefonů a e-mailů, což bylo povoleno soudem a sledování osob a věcí státním zástupcem,“ řekl Šlachta poslancům z kontrolní komise.
Úkonů bylo podle vyjádření Šlachty povoleno hodně. Poslancům předložil k nahlédnutí spis, který byl ve dvou šanonech s tím, že záleží na tom, co všechno budou chtít vidět. „Podle jeho názoru bude komisi zajímat sledování vietnamského občana, který byl jeden z podezřelých a v současné době je ve vazbě. Spolupráce s armádou na této adrese trvala dva nebo tři dny,“ zapsali si komisaři. Šlachta také potvrdil, že celníci získali od státního zástupce povolení ke sledování, přestože celní správa od vypuknutí skandálu tvrdí, že o sledování nešlo, že vojáci prováděli „jen“ součinnostní cvičení.
Šlachta dále řekl, že celní správa s armádou spolupracuje docela často a podotkl, že jde o desítky případů. „Nicméně v současné době jsou vztahy narušeny, a to zejména kvůli úniku informací, celní správa umí sledovat ve městě, ne ve volném prostoru, a ani na to nemá techniku, která stojí půl, nebo tři čtvrtě, nebo milion korun na jednu akci. Příslušníci 601. se umí zakopat na 24 hodin, nikdo je nepozná. Tyto specialní jednotky se od sebe učí navzájem, což je efektivnější,“ tvrdil Šlachta poslancům. Kde se chtěli armádní specialisté zakopat ve vilové čtvrti v Havířově, ve které pro celníky sledovali podezřelého, už ale poslancům neřekl.
Poslanec Petr Dolínek se pak Roberta Šlachty zeptal, proč byla tato operace povolena. „Plukovník Šlachta k tomu sdělil, že to povoleno nebylo. Dříve byla 601. skupina pod Vojenským zpravodajstvím, poté byla v roce 2015 vyčleněna zvlášť. Kolega plukovník Petr Mašek, s nimž se
poté až všechno skončí, kázeňsky srovná za to, že napsal onu žádost, bez toho, že by si uvědomil tuto souvislost, napsal ji naprosto nesmyslně. Armádou byla žádost odmítnuta, ale s tím, že spolupráce s armádou pokračovala v tom, že nikdo nikoho nesledoval, nenasazoval na lidi, ale prostor nám ´načetli´ a byli poté u mě. A lidi plukovníka Maška byli při předání těch informací od vojáků. Bylo to o tom, co v prostoru jsme schopní či nejsme schopní, jak ten prostor načíst,“ sdělil dále komisařům. A podotkl, že tyto otázky jsou mimo mandát této komise s tím, že to budou celníci vysvětlovat na GIBSu.
Poslanec Petr Sadovský se následně Šlachty zeptal, jestli může potvrdit, že 601. skupina nepřišla do styku s žádnými údaji z odposlouchávání nebo sledování, a zda zajistili pouze technické prostředky, zmapovali a připravili prostor a pak si Celní správa vše zajišťovala sama. A tady Robert Šlachta nemluvil pravdu.
Odpověděl, že nikdy nebyla ve spise žádná informace od 601. skupiny. „Že by na technice tohoto útvaru byl nafocen byť jeden člověk, jedno auto, jedna osoba, že by někdo něco takového poskytl. Šest měsíců tam bylo sledování a dva dny tam měla být armáda, co by tam sledovali dva dny? Po této poradenské nebo technické výpomoci nebo co tam dělali, technici celní správy byli schopní tu kameru namontovat do prostoru, kamera, lidi i prostředky byly z celní správy,“ tvrdil před poslanci z kontrolní komise Robert Šlachta.
Podřízený tvrdí, bylo to sledování
Z nepravdivé argumentace Šlachtu ovšem usvědčil jeho podřízený Pavel Litavec, který vypovídal u Krajského soudu v Brně v kauze pašovaných cigaret jako svědek. „Zhruba někdy na jaře, duben – květen 2018, za mnou přišla moje vedoucí Romana Pavelcová s tím, že získala kontakt na příslušníky 601. brigády v Prostějově, kteří by nám pomohli se sledováním zájmového objektu, který byl tipován jako sklad neznačených cigaret a tabáku, jednalo se o objekt rodinného domu… … Byli jsme přijati velitelem speciální jednotky v Prostějově, kdy jsme mu řekli naše požadavky s tím, že byl požadavek, jestli by nám nemohli být nápomocni při sledování objektu vytipovaného rodinného domu, kdy by nám potvrdili to, co už jsme věděli, že se jedná o sklad cigaret a že tam zajíždějí konkrétní auta, o kterých jsme už měli povědomí, která auta dělají návozy cigaret. Potvrdit nebo vyvrátit to měli tím, že v rámci součinnosti s touto brigádou nám velitel řekl, že jako součást jejich výcviku by nám mohli sledování objektu provést,“ potvrdil Litavec jako svědek u soudu, že se vojáci podíleli na sledování.
A pokračoval: „Bylo dohodnuto datum, kdy tato součinnost proběhne, přesně si datum nepamatuji, probíhalo to tak, že jsme dostali konktaktní telefon na člověka, který bude řídit skupinu 601. skupinu v Prostějově, kteří když se dostavili do prostoru, tak dali vědět, že tam jsou. My jsme zahájili odposlech naživo těchto osob a vyhodnocovali jsme telekomunikační provoz a komunikaci podezřelých online. Z výsledků tohoto vyhodnocování jsme potom rozhodli, jestli tito příslušníci 601. brigády provedou obhlídku objektu nebo ne. Pokud si dobře pamatuji, k žádnému velkému závozu v době nasazení 601. brigády nedošlo, pouze nám potvrdili drobné rozvozy vozidly, o kterých jsme už před nasazením této skupiny věděli, že rozvozy a závozy provádějí… …Jakým způsobem obhlídku provedli příslušníci 601. brigády, to se můžu jen domnívat, pravděpodobně se rozmístili tak, aby viděli na vrata rodinného domu, pak nám zavolali, že přijelo takové nebo takové auto.“
Litavec pak soudu potvrdil, že vojáci udělali ze sledování zájmového objektu záznam, který poskytli celníkům. „Z tohoto nasazení této složky jsme dostali asi čtyřstránkovou zprávu o jejich nasazení, byla to jakási svodka o jejich činnosti na této akci. Ve svodce bylo, že tam přijeli tehdy a tehdy, v takovém a takovém času, kdy na základě telefonátu provedli obhlídku zájmového objektu se zjištěním takovým nebo bez žádného zjištění. Svodka jelikož potvrzovala jen to, co už jsme dávno věděli, to znamená, že nám potvrdila to, že se v daném objektu nachází sklad s cigaretami a že závozy a rozvozy cigaret jsou prováděny vozidly, o kterých už jsme věděli, takže jsme ji ze začátku dali do spisu, pak zřejmě z důvodu duplicity nebo nevím jakého, byla ze spisu vytažena,“ prohlásil Litavec.
Mnohem zajímavější je ovšem ještě jedna z posledních částí Litavcova svědectví před soudem. A totiž to, že když na nezákonnou operaci upozornil Ekonomický deník, Litavcova nadřízená Romana Pavelcová mu nařídila, ať svodku ze sledování vojáky ze spisu „vytáhne“. „Jakmile se zjistilo, že spolupráce s 601. brigádou byla nezákonná, jejich nasazení nebylo v souladu se zákonem, tak mě vedoucí požádala, abych jí to ze spisu dal, vytáhl jsem to ze spisu a dal jsem jí to,“ řekl Litavec.
Státní zástupkyně se posléze Litavce zeptala jestli žádost o pomoc při sledování ve spisu nějakým způsobem evidoval, respektive její výsledek. „Žádost o nasazení 601. skupiny jsem ve spise neměl, ani jsem ji neviděl. Výstup, který mi dali, tak jsem dal do pomocných materiálů, ale když pak za mnou přišli, že jim to mám dát, tak jsem jim to dal. V pomocném materiálu se to neeviduje,“ uvedl dále Litavec. Podle jiné jeho výpovědi šlo o několik stránek formátu A4 s operativními informacemi a fotografiemi aut.
Na další otázku žalobkyně pak Litavec usvědčil Šlachtu ještě z další lži, když ten před poslanci tvrdil, že se k vojákům nedostaly žádné informace z vyšetřování. „Jaké informace jste poskytoval armádě, respektive vašemu kontaktu?“ dotázala se žalobkyně Litavce. „Překlady zájmových hovorů, které směřovaly k tomu, jestli k domu přijede nebo nepřijede auto. Informace o času, místo bylo dané, říkal jsem jen informace z přeložených hovorů,“ konstatoval u soudu dnes už bývalý celník Pavel Litavec.
Není to poprvé, co celní správa o tajné operaci Richard lhala. Reportér České justice požadoval po celnících podle zákona o poskytování informací kopii dopisu, v němž Šlachta vojákům za pomoc při sledování děkuje. Celní správa kopii dopisu poskytnout odmítla s tím, že neexistuje. „Kopie děkovného dopisu veliteli 601. skupině speciálních sil z Prostějova zástupce generálního ředitele GŘC a ředitele sekce 03 Pátrání Roberta Šlachty k akci Richard BN-8351120/TS-7/2017 –Richard, GŘC neposkytne, a to z důvodu neexistence informace. Dopis od zástupce generálního ředitele GŘC a ředitele sekce 03 Pátrání Roberta Šlachty adresovaný veliteli 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neexistuje,“ odpověděli celníci na žádost o vydání kopie dokumentu.
Česká justice následně Šlachtův děkovný dopis získala. Nebyl adresován 601. skupině ale přímo náčelníkovi generálního štábu Aleši Opatovi. A jeho existenci potvrdil nakonec před soudem i šéf pátrání celníků z Brna Petr Mašek. „Ano, to je pravda. Navrhoval jsem znění dopisu, ale tady to skutečně podepisoval plukovník Šlachta,“ potvrdil Petr Mašek před senátem Krajského soudu v Brně.
Šlachta na grilu
Robert Šlachta s autorem textu odmítá komunikovat. Ve své knize Třicet let pod přísahou o akci s vojáky píše: „Zkraje dubna 2017 jsme zahájili trestní řízení proti skupině osob, převážně Vietnamců, pro trestný čin padělání a pozměňování ochranné známky a krácení daně a poplatku a podobné povinné platby. Šlo o to, že v jednom brněnském baru prodávali velké množství padělaných a nekolkovaných cigaret. Při sledování, které jsme měli povolené Městským a později Krajským státním zastupitelstvím, jsme se ale dostali do slepé uličky. Podezřelí prodávali ve velkém množství nekolkované cigarety v otevřeném prostoru, mezi obcemi, na silnicích, kde byl minimální provoz vozidel. Tím pádem kontrolovali okolí, nemohli jsme se k nim přiblížit a jejich trestnou činnost dokumentovat. Dokumentace spočívala ve fyzickém sledování a fotografování předávek cigaret. Proto jsme požádali o pomoc armádu, a byli jsme moc rádi, že nám vyhověla. 601. skupina speciálních sil je zaměřena na rekognoskaci ve volném terénu. Umějí natipovat místa, odkud je možné sledování provádět i s možností skrytého přiblížení a kde se dají pro sledování vybudovat záchytné body, odkud je potom sledování prováděno. Rovněž mají techniku, která je pro celní správu nedostupná a také naprosto zbytečná při většině jejích činnosti. Podobný případ předávek byl zaznamenán poprvé a bylo by velmi neefektivní nakupovat drahou techniku, pokud by potom zůstala nevyužitá.“
A pokračuje: „Strašně jsme si vážili toho, že se nám podařilo prakticky během jediného dne získat všechny nutné podpisy, včetně tehdejší ministryně obrany Karly Šlechtové, a že vojáci mohli jít hned do akce. Že jsme žádost formulovali špatně, to jsme později otevřeně přiznávali, a že si armáda tuhle akci přeformulovala do podoby nějakého ´cvičení´, to jsme nevěděli vůbec, dokud to nezmínil nový ministr obrany Lubomír Metnar při interpelacích v Parlamentu. Ale jsme zase u stejné otázky jako už v téhle knize mockrát: Co je důležitější? Chytit a usvědčit zločince, nebo slovíčkařit a vozit se po formálních nedostatcích? Ta spolupráce přinesla jasné ovoce: koncem listopadu 2018 bylo na základě důkazů zadrženo víc než deset osob vietnamské i české národnosti a pět z nich zůstalo ve vazbě. V červenci 2019 bylo devět z nich obviněno a v říjnu s nimi začalo u Krajského soudu v Brně přelíčení. A pozor: nejsou to žádní troškaři! Státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes dvacet milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu!“
Josef Klíma, který rozhovor s Robertem Šlachtou sepsal, pak respondentovi nahrál: „Jenže právě ty formální nedostatky pak mohou šikovně využít advokáti a pohřbít vaši poctivou práci“: „Taky to zkoušeli. Na říjnovém líčení Krajského soudu vyslýchali naše příslušníky celní správy jako svědky obhajoby. Mělo se prokázat, že důkazy, které jsme získali při sledování podezřelých, jsou nezákonné. Pozvali všechny, kteří s touto kauzou měli cokoli společného, ale už po výpovědích prvních příslušníků celní správy předsedkyně senátu zamítla požadavky na výpovědi dalších a uznala veškeré předložené materiály jako důkaz. Takže tahle snaha chytit nás na formalitách nevyšla. GIBS rovněž v říjnu konstatovala, že v rámci celní správy nedošlo k žádnému porušení právních norem. I na základě tohoto usnesení předsedkyně senátu odmítla všechny námitky obhájců, že jsme postupovali nezákonně,“ řekl Klímovi Šlachta.
A popsal také svým pohledem dění na sněmovní komisi: „Na začátku února 2019 jsem se společně s kolegou Petrem Maškem účastnil prvního vysvětlování ve stálé komisi pro kontrolu odposlechů a musím říct, že toto sezení opět nezklamalo mé očekávání z poslanců. Na straně jedné většina z nich nevěděla, co se tam má vůbec řešit, když už se kauzou zabývá kompetentní orgán, a to GIBS. Tím pádem by se mělo, podle jejich názoru, počkat na výstup generální inspekce. Na straně druhé pan poslanec (Pavel) Žáček, který si tuto kauzu vzal jako svatou válku proti Šlachtovi, si nenechal vysvětlit ani základní pojmy z tohoto případu a pořád si mluvil svoje. Já byl na tomto jednání naprosto klidný, protože už jsem zažil několik podobných, a naštval mě až tím, když požadoval vyslechnout na této komisi i naše příslušníky. To jsem ho odkázal do jistých mezí, aby si uvědomil, k čemu má tato komise kompetenci a k čemu ne. S tím byla schůze přerušena. Je přerušena vlastně dodnes a nikdo se k ní již nevrací.“ Jenže komise se k tajné operaci Richard vrátila a Šlachtovy argumenty nepřijala.
K operaci Richard pak ještě Šlachta podotkl: „Potěšilo mě jedině to, že podobná kauza se už dlouho v Brně nezpracovávala, a mrzelo mě, že místo aby se lidem, kteří na ní obětavě dělali, poděkovalo, ještě jsou dehonestováni a vtahováni do vyřizování nějakých osobních účtů. Začal jsem uvažovat o odchodu, protože komunikovat s některými poslanci mi už začalo dělat velké problémy a jako příslušník jsem jim nemohl říct svůj názor.“
Případ pašování cigaret byl v první instanci nepravomocně odsouzen. Soud se v rozsudku nezákonností sledování vojáky zabývá velmi útle. Po rozsudku padla odvolání, takže bude tuto kauzu řešit ještě Vrchní soud v Olomouci. Jeden z obhájců Vít Dubový ke sledování celníků s vojáky před časem České justici řekl: „Je to jedna z absurdit této kauzy, jejich účast je přiznaná a zdokumentovaná šetřením GIBS, poznatky, které takto nelegálně získala celní správa jsou v kauze zásadní a dále používané pro žádosti o další a další povolení sledování a odposlechů – a soud se dosud nevyjádřil tak, že by mu to vadilo. Soud měl už dávno konstatovat nelegálnost takto získaných důkazů a takové nelegální důkazy vůbec neprovádět.“
Jan Hrbáček
