Členové spolku Klimatická žaloba ČR chtějí žalovat českou vládu, neboť podle nich nečiní dost v boji s klimatickou krizí. V případě úspěchu by měl podle nich soud přimět státní orgány k větší aktivitě. Zástupci spolku, který čítá 84 členů z řad vědců, právníků, zemědělců i studentů, plánují podat žalobu na podzim k Městskému soudu v Praze. Inspirovali se žalobami v zahraničí.
Spolek, který vznikl loni, to uvedl v tiskové zprávě. Zástupci spolku uvedli, že se pro soudní cestu rozhodli „z nedostatku jiných účinných způsobů nápravy“. „Česká republika má stále jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele v EU a opatření podnikaná vládou nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody,“ řekl člen rady spolku Jakub Zamouřil.
Právní základ klimatického práva neexistuje
O klimatických žalobách informovala Česká justice loni v polovině listopadu v souvislosti s přednáškou JUDr. Hany Müllerové, Ph.D. z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Vědkyně ve své přednášce Klimatická změna jako nový typ výzvy pro mezinárodní a vnitrostátní právo uvedla, že právní základ „klimatického práva“ zatím neexistuje, čelí politickým obtížím a ani vědci mu nepomáhají.
„Podle Hany Müllerové se však mezinárodní právo mění pod rukama. Tradičními nositeli jsou podle jejích slov státy a mezinárodní organizace. Nově vstupují aktéři jako nevládní organizace, vědci, klimatický panel, sdružení měst a obcí nebo aktivistka Greta Thunbergová – ale také korporace,“ citovala již dříve právní vědkyni Česká justice. Situace se zjevně mění, soudě podle členů spolku, mezi kterými jsou vědci, právníci i zemědělci.
Spolek: Stát porušuje sedmý článek ústavy
Podle spolku Klimatická žaloba stát porušuje sedmý článek ústavy, podle něhož má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Aktivisté v tomto ohledu kritizují extenzivní zemědělství, těžbu či pálení uhlí a dřeva.
Podobné žaloby byly podány v dalších zemích. Spolek se odkázal například na Nizozemsko, kde Nejvyšší soud loni rozhodl, že stát musí do konce desetiletí snížit objem emisí skleníkových plynů o 25 procent, původní plán byl 17 procent. V Německu loni s klimatickou žalobou neuspělo několik farmářských rodin. Petici spojenou s francouzskou kampaní podepsaly dva miliony lidí. Právník Martin Madej za spolek k žalobám uvedl, že státy mají nejúčinnější nástroje pro boj s klimatickou změnou a za nečinnost by měly nést odpovědnost.
Další sbírka pro právníka na žalobu proti ČR
Také o důvodech, proč německá žaloba neuspěla Česká justice informovala: Německý soud uvedl, že soud nemá pravomoci nařizovat něco vládě, protože jde o politické cíle, na rozdíl od soudu nizozemského, kde soud v případu Urgenda nařídil vládě, aby zajistila snížení emisí, a to přesto, že Nizozemí se podílí na emisích jen 0,5%. Soud v případu Urgenda však tento údaj přepočetl na počet obyvatel, což vytvořilo nový údaj, velmi podobný datům České republiky, uvedla loni v listopadu Hana Müllerová.
Jak dále ve své zprávě uvedla čtk, služby právníků chce spolek zaplatit z příspěvků členů a crowdfundingu. V crowdfundingové kampani dosud vybral zhruba 14.000 korun. Právník spolku pro čtk uvedl, že spolek potřebuje nejméně 250.000 korun.
Crowdfundingová kampaň – veřejná sbírka – se jako způsob úhrady advokátům za žalobu na stát neobjevuje poprvé. Také například Liga lidských práv vybírá peníze na svoji právničku a advokátku Zuzanu Candigliotu a ze sbírky financuje občany, prosazující svobodu očkování, které podle svého vyjádření organizace zastupuje včetně stížnosti proti České republice u Evropského soudu pro lidská práva.
ČR má nadprůměrné emise na obyvatele
Podle zprávy o životním prostředí za rok 2018 má Česko v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele – v roce 2017 to bylo 12,2 tuny CO2 ekvivalentu, což je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování. To je 47 procent nad průměrem EU. Podobně Česko dopadlo v roce 2016.
V rámci Pařížské dohody se Česko přihlásilo s ostatními státy EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Zavázalo se i přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranici 2°C proti období před průmyslovou revolucí. Člen rady splku Klimatická žaloba Zamouřil však upozornil, že emise skleníkových plynů se v posledních letech naopak zvýšily. „Je potřeba výrazně zvýšit ambice v oblasti snižování emisí a zavést opatření, která zajistí potřebné tempo transformace hospodářství na klimaticky neutrální. Vláda však potřebné kroky nečiní, a tím porušuje nejen mezinárodní dohody, ale i ústavou daná práva českých občanů,“ dodal.
(čtk, ire)
