Do manažerských funkcí v justici se více hlásí ženy, pochvalovala si při představení loňských statistik ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Na vrchních a nejvyšších soudech jich ale pořád méně, než mužů. Ministerstvo spravedlnosti proto konstatuje, že soudnictví stále nenabízí mužům a ženám stejné příležitosti. Podle zjištění České justice je to i kvůli tomu, že soudci – muži prakticky neodchází na mateřskou či rodičovskou dovolenou.
Celkový podíl soudkyň v justici je stabilní. V posledních letech jich je 65 až 67 %, nejvíce na okresech. Zajímavé je, že podíl žen v krajském soudnictví velmi zvolna klesá. V roce 2008 byl podíl žen kolem 60 %, v roce 2019 je již téměř o šest procentních bodů nižší (v průběhu roku 2017 odešlo 10 soudkyň a přišlo 12 soudců krajských soudů, v roce 2018 odešly další 4 soudkyně a přibylo 10 nových soudců krajských soudů, v roce 2019 ubylo 10 soudkyň a přibyli 2 soudci). Na vrchních a nejvyšších soudech pak již převažují muži.
Když v červnu vyšlo najevo, že ústavní soudce David Uhlíř si bere dva měsíce neplaceného volna kvůli péči o čerstvě narozeného potomka, vzbudilo to u některých lidí v justici údiv. V tuzemsku je stále výjimečné, že by muži přerušili kariéru a šli na mateřskou či rodičovskou dovolenou. A platí to i v justici. „K 1. 6. 2020 zde na soudě a na okresních soudech v našem obvodu evidujeme celkem 18 osob čerpajících mateřskou či rodičovskou dovolenou, přičemž se vždy jedná o ženy,“ řekl České justici mluvčí ústeckého krajského soudu Jiří Barč. Podobné číslo uvedl i Krajský soud v Praze, kde nyní kvůli rodičovským povinnostem chybí dvacet žen.
U Městského soudu v Praze jsou na rodičovské dovolené dvě soudkyně. Na krajských soudech dočasný odchod žen není tak velkým problémem, trápí hlavně malé okresní soudy. „Když třeba na malém soudu dvě soudkyně otěhotní, tak je to samozřejmě lidské štěstí, ale pro sedmičlenný soud je to naprostý kolaps výkonu spravedlnosti. A nemůžete tam kvůli tomu najmenovat nového soudce, protože řada kolegyň se třeba na zkrácený úvazek vrací poměrně rychle,“ vysvětlil předseda městského soudu Libor Vávra.
Rozdíly mezi soudy v poměru pohlaví jsou u krajských soudů výrazně větší než u okresních soudů. Nejvyšší podíl žen mezi soudci má KS Praha (66 %) a nejnižší KS Hradec Králové (42 %), což je asi o 24 procentních bodů méně. „Stejně jako u OS působí i u krajských soudů více soudkyň než soudců. Podíl žen je ale nižší než u okresních soudů (66,96 %, viz tabulka č. 2). Jak uvidíme níže, tento jev se dále prohlubuje nejen s každým dalším rokem, ale také s každým dalším stupněm soudní soustavy, což ukazuje, že soudnictví v současné době zřejmě stále nenabízí stejné příležitosti mužům a ženám,“ konstatuje výroční zpráva ministerstva spravedlnosti.
V roce 2015 byl podíl žen u vrchních soudů asi 47 %. V roce 2018 dosáhl tento podíl u VS v Praze přibližně 42 % a u VS v Olomouci přibližně 49 %, tedy takřka polovinu. Loni došlo k obměně soudkyně za soudce, a podíl tedy o něco klesl na 46 %.
U Nejvyššího soudu ale stále pokračuje trend, který je patrný i u některých soudů nižších stupňů, tedy snižování podílu soudkyň s každým dalším článkem soudní soustavy. Podíl žen mezi soudci u Nejvyššího soudu v roce 2019 činil asi 20 %. Lépe je na tom Nejvyšší správní soud, kde je třetina žen.
Ženy mají nově ve svém čele tři krajské soudy. V Ústí nad Labem Lenku Ceplovou, v Českých Budějovicích Martinu Flanderovou a vedení Městského soudu v Praze by měla na podzim převzít Jaroslava Pokorná.
Eva Paseková
