Piráti podali vlastní návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání. Takzvaným whistleblowerům by podle předlohy zajišťoval podporu úřad ombudsmana. Uvedli to v dnešní tiskové zprávě. Návrh téhož zákona z pera ministerstva spravedlnosti je podle opoziční strany neefektivní. Kritizuje zejména navrhovaný vznik agentury, jež má mimo jiné vydávat oznamovatelům potvrzení o jejich postavení. Patřila by přímo pod resort spravedlnosti.
Předpis pirátských poslanců výslovně zakazuje odvetné kroky vůči oznamovateli, jako jsou psychický nátlak, veřejná dehonestace, šikana, účelové přeřazení na jinou pozici či ztráta zaměstnání. Ochrana se netýká jen samotného oznamovatele, ale též osob blízkých či podílejících se na přípravě oznámení. Proti odvetným opatřením by se bránili soudně, inspekce práce by za ně mohla uložit až milionovou sankci. Postih až 50.000 korun by ale naopak hrozil za vědomě nepravdivé oznámení, takový oznamovatel by ani neměl nárok na ochranu.
Oznamovateli by mohli být například zaměstnanci včetně státních, příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci a členové orgánů firem. Větší veřejné instituce včetně státních fondů, vysokých škol a České televize a Českého rozhlasu by ze zákona musely ustanovit osobu, která by podněty přijímala a prověřovala je. Tito lidé by nemuseli tajit totožnost oznamovatele. Oznámení by mohla být podle návrhu i anonymní.
Pirátskou předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Je ale možné, že Sněmovna návrh nestihne do konce volebního období projednat. Podobně tomu bylo ve volebním období minulém. Vládní návrh ochrany oznamovatelů tehdy poslanci jen rozjednali v úvodním kole.
U návrhu ministerstva spravedlnosti dnes končí připomínkové řízení. Předpis zavádí mimo jiné nové přestupky, a to jak přestupek odvetného opatření vůči oznamovateli, tak i přestupek vědomě nepravdivého oznámení. Do českého právního řádu převádí evropskou směrnici z loňského října, čas na to je do poloviny prosince příštího roku.
Návrh stanoví, že oznamovatel nesmí být vystavený odvetě, tedy například neodůvodněnému snížení osobního příplatku, změně rozvržení pracovní doby nebo předčasnému ukončení smlouvy. Jestliže před soudem poukáže na to, že byl takovým změnám vystaven, bude muset zaměstnavatel sám prokázat, že se nejednalo o odvetu za oznámení. Soud také bude moci předběžným opatřením nařídit, aby se zaměstnavatel jakýchkoliv odvetných opatření zdržel.
Oznamovací systém navrhovaný ministerstvem má mít dvě roviny, vnitřní a vnější. Zákonem vymezené subjekty budou muset pro oznamovatele zavést systém zaručující zachování důvěrnosti včetně údajů o oznamovatelích. U vnějšího systému ministerstvo počítá se vznikem agentury, jež má vydáváním potvrzení o postavení oznamovatele posílit jejich ochranu při jednání se zaměstnavatelem i procesní postavení u soudu. To ale kritizují Piráti nebo některé nevládní organizace.
„Obávám se, že tato agentura by sledovala zájmy ministrů, premiéra či některých mocenských skupin a její působení by tak mohlo být dokonce kontraproduktivní,“ uvedl analytik Pirátů Janusz Konieczny. Výsledky práce prošetřovatelů byly podle něj nedostatečné.
Babišova vláda se k ochraně oznamovatelů korupce zavázala v programovém prohlášení. Ministerský návrh zákona však narazil v Legislativní radě vlády, která přerušila jeho projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.
(čtk)
