Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček nesouhlasí s podobou zákona o dětském ombudsmanovi. Vládě zaslal své nesouhlasné stanovisko i s konkrétními připomínkami. Ombudsman o tom informoval na internetových stránkách své kanceláře.
„Obecně se domnívám, že nezáleží na tom, jak se instituce, která chrání určitá práva, nazývá, ale na tom, zda jsou tato práva dostatečně chráněna. Pokud ve veřejnosti existuje přesvědčení, že ohledně práv dětí tomu tak u nás dosud není, pak podporuji zřízení institutu dětského ombudsmana, jak nás k tomu ostatně vyzývá i Výbor pro práva dítěte při OSN,“ uvedl Křeček.
Zatímco ke zřízení dětského ombudsmana připomínky nemá, konkrétní podoba zákona mu vadí hned z několika důvodů. „V návrhu zákona podle mého názoru chybí vymezení vzájemných vztahů mezi současným veřejným ochráncem práv a navrhovanou institucí dětského ombudsmana,“ uvedl Křeček ve stanovisku zaslaném vládě. Podle současného vymezení pravomocí dětského ochránce práv by se podle Křečka překrývaly pravomocí s úřadem ombudsmana.
Působnost dětského ochránce je vymezena příliš široce a Křeček upozorňuje, že by snadno mohlo dojít k zahlcení nového úřadu podněty. Zatímco návrh zákona počítá s přibližně 2500 až 3000 podněty ročně, podle Křečka je realističtější spíš číslo 4000. Vychází přitom z činnosti školského ombudsmana, který působí pod ministerstvem školství, a ze zkušeností ze zahraničí, kde úřad dětského ombudsmana funguje.
Mohlo by vás zajímat
Druhý problém je nerealistické stanovení velikosti úřadu dětského ochránce práv, kterou návrh zákona podle Křečka silně podhodnocuje, a s tím související výpočet nákladů na zřízení úřadu.
„Jsem připraven podílet se na vypracování komplexního pozměňovacího návrhu zákona, který bude, více než předkládaný návrh, respektovat nejen naše legislativní výhrady týkající se vzájemného vztahu a možné budoucí spolupráce veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí,“ uvedl Křeček.
Návrh zákona předložili poslanci šesti stran v čele s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO).
Se zřízením dětského ombudsmana počítá Úmluva o právech dítěte, která v někdejším Československu začala platit v únoru 1991. Závazky při svém vzniku převzalo Česko. ČR je jednou z posledních zemí, která dětského ombudsmana nemá. Vytvoření pozice doporučoval opakovaně vládní výbor pro práva dítěte. Národní parlament dětí a mládeže o ně žádal v roce 2009. Podle návrhu by dětský ombudsman měl sídlit v Praze. Po republice by měl pobočky.
