Soukromý profesní spolek není veřejnoprávní korporace ani komora ze zákona, a proto se na něj přímo nevztahuje antidiskriminační zákon. Byť lze z evropské směrnice dovodit, že diskriminace je zakázána i v soukromých spolcích, občanský zákoník umožňuje zavést členství různých typů včetně členství bez práva hlasovat pro ty, kteří jsou nečinní a rozhodnou se pro tento druh členství.
Uvedl to veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v odpovědi na stížnost muže, který se stěžoval na diskriminaci cechu z důvodu věku, protože v rámci senior členství neměl podle stanov spolku právo hlasovat na valné hromadě. Jenže důvodem nebyl věk, ale ukončení činnosti a rozhodnutí člena, zjistil veřejný ochránce práv.
Jak dále ombudsman uvedl, zabýval se případem namítané diskriminace v soukromém profesním sdružení – v cechu řemeslníků vůbec poprvé. „Člen cechu si stěžoval, že cech diskriminuje členy z důvodu jejich vyššího věku. On sám byl důchodového věku a v rámci senior členství neměl podle stanov právo hlasovat na valné hromadě a být volen do většiny orgánů cechu. Považoval to za diskriminaci,“ sdělil k případu ombudsman.
Diskriminovat nesmí ani spolek, i když není komora
Podle veřejného ochránce práv „antidiskriminační zákon vztahuje právo na rovné zacházení také na oblast členství a činnosti v profesních komorách, ale pouze v těch, které jsou charakterizovány jako veřejnoprávní korporace, tedy pouze v zákonem založených profesních komorách (např. Česká lékařská komora aj.)“.
„Cech je naproti tomu svou právní formou spolek, který se zakládá podle soukromého práva. Podle občanského zákoníku mohou stanovy spolku určit členství různého druhu, kdy s různými druhy členství mohou být spojena také různá práva a povinnosti. Antidiskriminační zákon sice na spolek přímo nedopadá, ale Směrnice Rady 2000/78/ES, kterou antidiskriminační zákon implementuje, zakazuje diskriminaci i v oblasti členství v organizacích sdružujících osoby vykonávající určité povolání,“ vysvětlil Stanislav Křeček.
Podle ombudsmana lze tedy z evropské směrnice dovodit, že je diskriminace zakázána i v rámci cechů. V tomto konkrétním případě však na základě ombudsmanem zjištěných informací konstatoval, že jednání cechu nenese znaky diskriminace.
Je legitimní, když o činnosti hlasují aktivní podnikatelé
Jak dále veřejný ochránce práv uvádí, z podkladů ke stížnosti vyplynulo, že ačkoliv se napadané členství jmenuje „senior“, není podle shodného vyjádření Kontrolní revizní komise cechu a Rozhodčí komise cechu vázáno na dosažení určitého věku, ale na ukončení podnikatelské činnosti a na rozhodnutí člena cechu využít tento typ členství. Tak to podle Stanislava Křečka uvádějí i stanovy cechu. Senior členství mělo rovněž několikanásobně nižší členský příspěvek, což souvisí s omezeným rozsahem členství.
„Je sice pravdou, že senior členství je ve srovnání s řádným členstvím méně výhodné, protože je spojeno s omezenými právy, a že tento typ členství budou častěji využívat starší osoby. Přesto se nedomnívám, že takto vymezené senior členství znevýhodňuje starší osoby. Jeho využití je navíc dobrovolné a členové se mohou sami rozhodnout, zda po ukončení podnikání budou pokračovat v řádném členství, nebo zvolí levnější variantu spojenou s omezenými právy. Mohou také mezi jednotlivými druhy členství volně přestupovat,“ shrnuje ombudsman Stanislav Křeček.
Veřejný ochránce práv přitom poukázal i na skutečnost, že cech sdružuje podnikající osoby a jeho cílem je prosperita členů, prosazování jejich zájmů a vzájemná spolupráce v oblastech jejich činností. Hlavní smysl cechu je tedy spojen s podnikatelskou činností. „Je legitimní, když na valné hromadě určující činnost a směřování cechu mohou hlasovat členové, kteří se podnikatelské činnosti aktivně věnují. Na chodu cechu se tak podílejí členové ekonomicky aktivní, k jejichž potřebám byla tato organizace vytvořena. Současně je však ponechána možnost už nepodnikajícím osobám být součástí cechu a zapojit se do jeho činnosti,“ uzavřel případ ombudsman.
(ire)
