Nejvyšší soud USA dnes rozhodl, že americké státy mohou potrestat členy prezidentského sboru volitelů, kteří poruší svůj závazek hlasovat pro kandidáta, jenž obdržel většinu hlasů v daném státu. Napsal to server televize CNN, podle níž tak sbor volitelů, který formálně volí amerického prezidenta, přichází před značně vypjatými volbami opět do popředí zájmu.
Prezidentské volby v USA jsou nepřímé, což znamená, že američtí voliči nevolí rovnou prezidenta, ale takzvané volitele, kteří nakonec mezi sebou rozhodnou o budoucí hlavě státu. V USA panuje zvyklost, že všichni volitelé vyslaní jednotlivým státem hlasují pro kandidáta, který u nich získal největší počet hlasů.
V roce 2016 však deset volitelů vůli voličů nevyslyšelo. Například tři volitelé vyslaní státem Washington na severozápadě USA dali hlas někdejšímu ministru zahraničí Colinu Powellovi namísto demokratické kandidátky Hillary Clintonové a jeden hlasoval pro význačného domorodého aktivistu, který protestuje proti výstavbě čtvrté fáze ropovodu Keystone. Místní nejvyšší soud jim za to udělil pokutu ve výši 1000 dolarů (23.615 korun).
Právníci se však dlouhodobě přeli, zda americká ústava skutečně dovoluje státům trestat volitele, kteří se rozhodnou hlasovat jinak, než jak se vyslovili voliči jejich státu. Profesor práva z Harvardovy univerzity Lawrence Lessig proto podal stížnost k nejvyššímu americkému soudu, aby tuto otázku konečně vyřešil.
Lessig se domnívá, že možnost potrestat volitele by mohla mít nežádoucí následky. Státy by si pak totiž mohly teoreticky schválit ještě přísnější zákony, jež by místním volitelům například zakazovaly hlasovat pro jakéhokoliv kandidáta, který nezveřejnil svoje daňová přiznání.
Soud však jednomyslně rozhodl, že státy mohou „neposlušné“ volitele dohnat k odpovědnosti. Podle právního experta CNN Stevea Vladecka přitom není tento verdikt překvapivý, protože opačným rozhodnutím by soud volitelům přiznal možnost hlasovat, pro koho chtějí, což by mohlo vyvolat ústavní krizi.
Ta však podle Lessiga hrozila i do nynějška, protože tato otázka nebyla jasně vyřešena. Lessig proto rozhodnutí soudu přivítal, ačkoliv s ním nesouhlasí. „Samozřejmě se nedomníváme, že soud vyložil ústavu správně. Jsme ale rádi, že jsme dosáhli našeho prvořadého cíle – tato nejistota byla odstraněna. To je pokrok,“ napsal harvardský profesor ve vyjádření.
Případy „přeběhlíků“ ve sboru volitelů jsou historicky velmi vzácné. Podle ministra spravedlnosti státu Washington Roberta Fergusona dosud hlasoval volitel proti vůli většiny ve svém státu 165krát, což představuje méně než jedno procento všech dosud odevzdaných hlasů volitelů. Na 71 volitelů tak učinilo v letech 1872 a 1912, kdy zemřeli kandidáti, kterým svůj hlas původně přislíbili. Za poslední století přitom žádný volitel vyslaný za kandidáta, který volby nakonec vyhrál, nedal svůj hlas poraženému.
Do sboru volitelů vysílá každý stát tolik osob, kolik má zástupců v Kongresu USA. K tomu v něm zasedají rovněž tři volitelé za federální správní okrsek District of Columbia, v němž leží metropole Washington. Celkový počet hlasů ve sboru je tedy 538, pro zvolení prezidentem je potřeba si jich zajistit nejméně 270.
(čtk)
