Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) vystoupil ve včerejších Otázkách Václava Moravce silně proti úvahám o odkladu voleb z důvodu koronavirové epidemie. Ministr Vojtěch v tom našel zastání i u opozičního senátora Marka Hilšera (MHS), který byl rovněž hostem Moravcova pořadu. Společně kritizovali ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) za liknavost v zavádění korespondenční volby. Hilšer se navíc v televizní debatě shodl s šéfem stomatologů Šmuclerem na tom, že nevidí důvod k odstoupení ministra Vojtěcha, který by měl podle nich nadále řídit resort zdravotnictví.
Ministr Adam Vojtěch v diskusi zareagoval na úvahy posledního týdne o tom, zdali by měla vláda upřít volební právo lidem v karanténě. Zdůraznil, že v žádném případě nepřipustí odklad krajských a senátních voleb, které se uskuteční počátkem října, podle něj k tomu není žádný důvod. „Myslím, že jsme v současnosti schopni s epidemiology, s hygieniky nastavit pravidla ohledně ochrany a dezinfekce tak, aby se volby konaly,“ řekl Vojtěch a dodal: „Já bych byl rád, aby pan ministr vnitra konečně přišel s korespondenčním hlasováním. Zatím toho moc neodpracoval, jak jsem viděl,“ uvedl v reakci na předchozí prohlášení vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), že současná situace ohledně šíření nemoci covid-19 je alarmující. „Pokud pan ministr něco kritizuje, tak by se měl podívat na svoje vlastní ministerstvo a zamést si před vlastním prahem,“ dodal na adresu Hamáčka. K zavedení hlasování na dálku je totiž podle Hamáčka změna zákona, která však v současné chvíli není na stole a bylo by ji nutné projednat ještě v srpnu či v září ve zrychleném režimu.
Také podle senátora Hilšera je nepřijatelné, aby bylo lidem odebráno volební právo, a i podle senátního usnesení by korespondenční hlasování, které běžně funguje ve většině evropských zemích, mělo být schváleno nejpozději do sněmovních voleb v příštím roce. „Pan ministr vnitra už v březnu mohl počítat s tím, že budou na podzim volby, a už v té době to měl začít připravovat. Dnes už je pozdě,“ řekl Hilšer.
Roman Šmucler vidí situaci kolem podzimního hlasování a koronaviru jako malichernou. „Řeší se to zbytečně hrozně složitě. Je to přece technický problém. Doteď volili lidi na tuberkulóze, lidi s HIV. Není to žádný problém, není na to potřeba legislativní opatření. Lidé se obléknout, a pak se lístky vydezinfikují,“ řekl. Podle něj je mnohem techničtěji náročnější zařídit například volby ve věznicích – a i to v současnosti funguje. Jde jen o neschopnost technicky dotáhnout problém.
Nesmyslný je podle Vojtěcha i Hamáčkův požadavek na svolání Ústředního krizového štábu. Počty případů podle ministra sice rostou, ale není zasažená riziková skupina starších 65 let a nepřibývá vážných případů, které vyžadují hospitalizaci. „Je třeba se dívat na fakta a nikoli pocity,“ uvedl Vojtěch. „Díky Národnímu dispečinku intenzivní péče jsme schopni každý den říci, kolik máme pacientů v lehkém, středním a těžkém stavu, kde jsou hospitalizovaní, jestli jsou připojení na plicní ventilaci. To jsme dříve nedokázali. A pokud máme dnes jednoho pacienta na JIP v Praze, tak proč bychom tady měli proboha vytvářet nějaký nouzový stav nebo svolávat Ústřední krizový štáb.“
Navíc lze podle Vojtěcha zcela objektivně konstatovat, že i situace v Moravskoslezském kraji se nakonec zvládla. „Epidemie odeznívá, OKD je vyhaslé ohnisko, počet případů klesá. Nemůžeme se bavit o nějakém selhání,“ dodal ministr, i když zároveň připustil, že se objevily problémy a komplikace, které je třeba dořešit.
Vojtěch zároveň avizoval, že ještě dnes představí systém tří pohotovostních „semaforových“ stupňů opatření proti šíření nového koronaviru. Ty budou vyhlašovány podle regionů a každý bude znamenat konkrétní opatření pro ochranu veřejného zdraví i například pokyny nemocnicím ohledně přípravy na potenciální nápor nemocných. Vláda již dříve představila obdobné třístupňové hodnocení ostatních států podle rizika nákazy.
Nový systém má plnit roli pandemického plánu, kvůli jehož absenci čelí vláda a ministerstvo zdravotnictví kritice. „Stupně budou podle síly komunitního šíření,“ vysvětlil ministr. Dodal, že v současnosti by například Moravskoslezský kraj nebo Praha dosahovaly středního, oranžového stupně. Systém je navržen jako regionální, protože situace v jednotlivých krajích se významně liší, doplnil.
Ministerstvo chce zřídit páteřní síť laboratoří, shání hygieniky.
Vojtěch také oznámil, že plánuje zřídit páteřní síť laboratoří pro testování lidí na covid-19, která bude fungovat sedm dní v týdnu. Nyní se často stává, že soukromá zařízení si o víkendu berou volno. „Chceme řídit centrálně zdravotnictví, které se v posledních dvaceti letech naprosto decentralizovalo,“ řekl ministr. Dodal, že elektronické nástroje tzv. chytré karantény fungují, ale problémy jsou právě třeba s prací testovacích laboratoří. Ty jsou nyní zpravidla v soukromých rukou a často nepracují z pohledu ministerstva dostatečně rychle a spolehlivě. Jak by měla páteřní síť fungovat, ministr neupřesnil.
Část pacientů by podle něj měla na podzim směřovat na odběry k praktikům, kteří by měli posílit síť odběrových míst. „V té době, kdy budeme tady mít velký počet lidí, kteří budou potřebovat odběr, tak si myslím, že by praktičtí lékaři měli být schopni pacienta odebrat a vzorek odeslat do laboratoře,“ uvedl. Dodal, že bez praktických lékařů by jinak systém tlak na odběry nemusel zvládnout. Zapojení praktiků by pak podle něj mělo být.
Vojtěch dále uvedl, že z vládou schváleného navýšení počtu míst na hygienických stanicích zatím ministerstvo obsadilo minimum. Hodnocení je předčasné, dodal. „Vyhodnotíme si to někdy na začátku srpna, jak jsme byli úspěšní a jak jsme ta místa obsadili,“ řekl. Uvedl, že problém může být se sháněním kandidátů na lékařské pozice, například na Vysočině se nepřihlásil nikdo. Senátor Marek Hilšer k tomu řekl, že se s hygienickou specializací za poslední rok atestovali dva lékaři.
Platy zdravotníků mohou růst příští rok do pěti procent
Platy ve zdravotnictví by v příštím roce mohly vzrůst nejvýše o pět procent, uvedl dále v pořadu Vojtěch, podle něhož je třeba reflektovat současnou situaci, kdy od března zasáhla do výběru pojistného pandemie koronaviru a vládní nařízení proti jeho šíření. Příjmy pojišťoven v té době klesly. „Navyšovat o 15 procent mi přijde v tuto chvíli nereálné,“ dodal ministr. Zástupci odborářů už v červnu totiž uvedli, že pro rok 2021 požadují minimální navýšení o deset procent, ideálně o 15 procent. Kritizují dlouhodobě významný rozdíl mezi výdělkem lékařů a sester ve státních nemocnicích, které se musí řídit platovými tabulkami, a smluvními mzdami v nemocnicích měst, krajů nebo soukromých. Požadují proto také, aby byly pro zdravotníky platové tabulky jednotné.
Podle Romana Šmuclera by odboráři měli vnímat, jak je na tom v současnosti stát. Sněmovna nedávno kvůli dopadům epidemie covidu schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun, z toho 1,75 miliardy má jít na odměny zdravotníků v nemocnicích a sociálních službách. Rada poskytovatelů zdravotní péče podle prezidenta ČSK s plošným navyšováním platů v příštím roce nesouhlasí. Podle něj by o odměňování měly rozhodovat samotné nemocnice a zdravotnická zařízení a peníze navíc by k nim měly jít přes úhradovou vyhlášku.
Vojtěch také uvedl, že nemocnice mají v současnosti dost ochranných pomůcek. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr tento týden řekl, že správa nemá aktuálně v majetku ani jednu ochrannou zdravotní pomůcku. Čeká na dokončení výběrových řízení. Podle Vojtěcha jsou nyní dodavatelé ve světě schopni dodávat zboží lépe než v březnu, kdy byli vykoupeni. Stát by se podle něj měl snažit být ale i co nejvíc soběstačný a nakupovat i od českých firem.
(red)
