Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení. Počítá s tím novela trestního zákoníku a trestního řádu, kterou dnes schválil Senát. Novela také kvůli růstu minimální i průměrné mzdy zvýší na dvojnásobek hranice způsobené škody či získaného prospěchu. Například krádeže tak budou nově jako trestný čin posuzovány v případě způsobení škody 10.000 korun a vyšší.
Senátoři za STAN proti tomuto zvýšení neúspěšně protestovali. Poukazovali na to, že se tím uměle sníží trestná činnost, a naopak zvýší počet majetkových přestupků, které budou muset vyřizovat obce. Zdeněk Hraba (za STAN) neúspěšně navrhoval zachovat dosavadní hranici škody, Michael Canov (SLK) chtěl zvýšení pouze o inflaci za uplynulých 18 let, tedy o 40 procent. Hranice v případě krádeže se tak podle Canova měla zvýšit z 5000 korun na 7000 Kč.
Předloha zdvojnásobuje další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, bude začínat na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů. Podle Hraby se tím sníží tresty za úplatkářství.
Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, má také umožnit využívat dohody o vině a trestu i v případě závažnějších trestných činů. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila. Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu novela navrhuje i pro lidi, kteří byli poprvé odsouzeni za některé zvlášť závažné zločiny.
Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit se mají také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.
Mohlo by vás zajímat
V zákonu o trestní odpovědnosti firem předloha výslovně upravuje podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu. Novela zásadně zmírňuje i úpravu zahlazení odsouzení společnosti.
