Právo každého na to, aby jeho věc byla soudy projednána bez zbytečných průtahů, nesmí být soudy vykládána v neprospěch toho, kdo se domáhá soudní ochrany. Ústavní soud (ÚS) toto vzkázal obecné justici na základě případu, v němž Městský soud v Praze (MS) rozhodl o stížnosti proti rozhodnutí o vazbě ještě dříve, než bylo stěžovateli doručeno samo usnesení obvodního soudu.
Obvodní soud pro Prahu 5 (OS) rozhodl v případě stěžovatele o uvalení koluzní a předstižné vazby letos 1. února. Stěžovatel si na místě podal ústně tzv. blanketní stížnost, kterou MS v Praze zamítl o pět dní později. Usnesení OS pro Prahu 5 však dostal stěžovatel do věznice až den poté.
Proto se obrátil na ÚS, neboť podle jeho názoru mu soudy svým „bleskovým“ postupem zmařily jeho právo vznést proti uvalení vazby námitky. Ty spočívají v tom, že nevyslechnutý svědek, jehož by mohl podle soudu stěžovatel ovlivnit, se nachází toho času ve výkonu trestu. I důvod pro předstižnou vazbu má být pochybný, neboť zatímco OS konstatoval jediný příjem z distribuce drog, stěžovatel má naopak řádně podnikat.
Státní zastupitelství ve vyjádření pro ÚS porušení procesních práv odmítlo. Stěžovatel i jeho obhájce byli přítomni vyhlašování rozhodnutí OS, stížnost podali ústně do protokolu, aniž by avizovali, že ji doplní. Rychlost soudů byla správná, jednalo se o vazební věc. Věcně ÚS nemůže důvody vazby posuzovat, nadto pobyt svědka ve výkonu trestu nevylučuje uplatnění koluzní vazby, uvedlo obvodní státní zastupitelství. To pražské městské výzvu ÚS ignorovalo a nevyjádřilo se.
Rozrušený stěžovatel
Čtvrtý senát ÚS (soudce zpravodaj Jan Filip, Josef Fiala a Pavel Šámal) shledal stížnost jako částečně důvodnou. Podle jeho názoru stížnostní soud pochybil, když rozhodl, aniž by vyčkal zdůvodnění stížnosti proti usnesení o vazbě. Uplynutí lhůty pro podání stížnosti se podle čtvrtého senátu odvíjí od doručení písemného vyhotovení usnesení, stěžovatel musí mít možnost seznámit se s důvody rozhodnutí soudu.
Argument státního zastupitelství, že lze podat bezvadnou stížnost i ústně, podle ústavních soudců neobstojí, neboť se tak často děje v situaci, kdy je stěžovatel rozrušen rozhodnutím o vazbě. Soudy by navíc měly v případě, že je obviněný zastoupený obhájcem, písemné zdůvodnění blanketní stížnosti zpravidla očekávat. „Požadavek na urychlené projednání je pak stanoven k ochraně obviněného, a pokud tato osoba žádá (resp. její procesní postup tomu napovídá), aby bylo s rozhodnutím posečkáno v zájmu její obhajoby, je třeba takový návrh upřednostnit před požadavkem na rychlost řízení,“ konstatovali v nálezu ústavní soudci.
Případ se tak vrací opět před MS v Praze, který musí o stížnosti proti rozhodnutí OS pro Prahu 5 znovu rozhodnout na základě vznesených námitek. Argument stěžovatele ohledně pobytu svědka ve vazbě přitom čtvrtý senát v nálezu označil za „nikoliv zřejmě irelevantní“.
Petr Dimun
