Advokát Martin Grubner podal trestní oznámení na policisty z pražské hospodářské kriminálky Martu Čumbovou a Dalibora Seidla, kteří vyšetřovali případ, v němž stojí před soudem kvůli údajným daňovým podvodům. Trestných činů křivého obvinění ve formě návodu a zneužití pravomoci úřední osoby se měli zmínění policisté podle Grubnera dopustit tím, že nabádali některé spoluobviněné k tomu, aby proti němu křivě vypovídali. Trestní oznámení míří i na dozorovou státní zástupkyni Městského státního zastupitelství v Praze Dagmar Květoňovou. O případu Česká justice opakovaně informovala.
Grubner v rámci své advokátní praxe založil dne 7.3.2011 tzv. readymade společnost MG Investment za účelem dalšího prodeje, která nepodnikala, ani nevedla účetnictví. Po pěti dnech pak byla společnost převedena na Filipa Hodbodě, a ten se tak stal jejím jediným jednatelem a společníkem. Zároveň Hodboď plnou mocí zmocnil Grubnera k provedení zápisu změn této společnosti v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze a k oznámení změn na živnostenském úřadě. Nic víc s danou společností Grubner neměl společného.
Křivá výpověď
Tuto plnou moc měli k dispozici i Čumbová se Seidlem v době, kdy začali podezírat Hodbodě z daňové trestné činnosti. Stejně tak jako prvotní výpověď, ve které Hodboď uvedl, že Grubner se společností MG Investement neměl nic společného, kromě převodu. Jenže při doplnění vysvětlení v prosinci 2013 Hodboď popřel svoji prvotní výpověď. Začal tvrdit, že v MG Investment byl jednatelem a společníkem pouze formálně, protože veškeré obchodní aktivity a další záležitosti související s činností zajišťoval Grubner, který měl pro tuto činnost udělenou plnou moc. Přestože vyšetřující policisté měli původní plnou moc, nekonfrontovali Hodbodě s touto plnou mocí a využili v přípravném řízení jen ty jeho výpovědi, které byly v Grubnerův neprospěch. Kapitán Seidl touto změněnou výpovědí následně odůvodnil jeho obvinění. „Při výslechu obviněného dne 28.4.2014 však kpt. Seidl nepředestřel obviněnému Hodboďovi plnou moc ze dne 11.3.2011 a nekonfrontoval ho s rozpory v jeho předchozích výpovědích na FÚ a ve svém prvním podaném vysvětlení, ani se jej nedotázal na důvod, proč při doplnění podaného vysvětlení vypověděl diametrálně odlišně než při výpovědi před FÚ. Přitom správným vedením výslechu obv. Hodbodě mohl kpt. Seidl zjistit skutečný skutkový stav a pak nemohl shledat důvod pro zahájení trestního stíhání JUDr. Grubnera,“ konstatuje se v trestním oznámení,“ s tím, že policisté tak jednali záměrně.
„Spolupracující svědek“
Záměr vidí Grubner v tom, že plná moc byla celou dobu založena ve spise, a až teprve soudkyně Blanka Bedřichová ji Hodboďovi při hlavním líčení předestřela, a konfrontovala jej s následnými výpověďmi, které s ní byly v rozporu. Právě na základě této konfrontace Hodboď v hlavním líčení uvedl do protokolu, že „všecko bylo dojednáno s Policií ČR. Byla uzavřená dohoda o tom, že budu spolupracujícím svědkem. To byla ústní dohoda s paní Čumbovou a s panem Seidlem.“ Hodboď rovněž vypověděl, že policisté jej písemně instruovali, jak má vypovídat na finančním úřadě záměrně tak, aby usvědčovaly Grubnera z trestné činnosti. Dokonce mu měli napsat otázky odpovědi, a otázky zároveň poslali na finanční úřad, „V důsledku instruování obž. Hodbodě k podání křivé výpovědi při jednáních se správcem daně, a to od obou podezřelých, kpt. Ing. Čumbové i kpt. Ing. Seidla, byl Finančním úřadem pro Prahu 10 za podezřelého z trestné činnosti zkrácení daně označen i JUDr. Grubnera. Kpt. Čumbová a kpt. Seidl s úmyslem poškodit JUDr. Grubnera zneužili svého postavení a uvedli Filipa Hodbodě v omyl pod příslibem, že mu zajistí osobní výhody v trestním řízení,“ tvrdí Grubner.
Kauza advokáta Grubnera: Spoluobžalovaný obvinil policii, že ho nabádala ke křivé výpovědi
Trestní oznámení se týká rovněž postupu vyšetřovatelů vůči dalšímu ze spoluobviněných, slovenskému občanu Robertu Kobetičevi, kterého Čumbová na schůzkách konaných na území Slovenska měla nutit, aby v rozporu se skutečností svědčil proti Grubnerovi a mimo jiné mu vyhrožovala, že „pokud tak neučiní, půjde do vazby a následně bude odsouzen.“ Kobetiče kontaktovala nejenom osobně, ale i elektronicky, když po něm chtěla, aby vypověděl plné moci, které Grubnerovi udělil k právnímu zastupování. Dokonce mu sepsala výpověď této plné moci na svém služebním počítači, a odeslala ji z policejní e-mailové adresy ([email protected]). Podle jejího pokynu a instrukcí rovněž sepsal Kobetič na Grubnera stížnost, kterou podal na Českou advokátní komoru jako podnět ke kárnému řízení.
Podjatá státní zástupkyně?
Kvůli tomu, že přehmaty vyšetřujících policistů po celou dobu tolerovala, podal Grubner trestní oznámení i na původní dozorovou státní zástupkyni Dagmar Květoňovou. Nezákonný postup vidí Grubner i v tom, že podala návrh na jeho vzetí do vazby, a až poté účelově rozhodla o svém vyloučení, přestože o důvodech své podjatosti věděla již výrazně dříve. „Ačkoli věděla, že vzhledem k existenci důvodů své podjatosti není oprávněna vykonávat dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení, činila v přípravném řízení desítky úkonů. Vedle výše uvedeného postupovala v rozporu s právními předpisy, když podala návrh na vydání příkazu k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor v advokátní kanceláři.“ Oznámení rovněž připomíná, že na pokyn Květoňové nebyl umožněn Grubnerovu obhájci rozhovor ve vazební věznici.
Jak vyplývá z trestního oznámení, o své podjatosti musela přitom Květoňová vědět už v době, kdy zahájila úkony trestního řízení, protože Grubner v rámci své advokátní praxe zastupoval od roku 2008 postupně několik společností, jejichž společníkem byl nebo v jejichž statutárních orgánech působil její manžel, Karel Květoň. Ve dvou případech dokonce dala souhlas k jeho podnikání v uvedených společnostech. „Pozdější tvrzení Mgr. Květoňové, že „není její povinností znát advokáta svého manžela“ je ryze účelové, když vztahy mezi manželi Květoňovými a JUDr. Gruberem byly velmi dobré. Mimo jiné se manželé Květoňovi účastnili společenské akce pořádané advokátní kanceláří JUDr. Grubnera v restaurantu Chagalls na Praze 1 při příležitosti jeho svátku a s JUDr. Grubnerem a jeho spolupracovníky seděli u jednoho stolu.“ Důvod pro vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení pro podjatost vznikl dne 8.2.2013, kdy byla Květoňová, jako státní zástupkyně MSZ v Praze pověřena dozorem nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení, nicméně dozor vykonávala ještě více než další dva roky, a to do 4.6.2015.
V oznámení rovněž Grubner zmiňuje, že po jeho zadržení mu nebylo na základě pokynu Květoňové zkráceno právo na obhajobu, a to s odůvodněním, které nemá oporu v trestním řádu ani v jiném právním předpisu, což je v rozporu s § 76b tr. řádu. „Podezřelá úmyslně vydala policejnímu orgánu pokyn, kterým vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, a to zřejmě za účelem zkrácení Oznamovatele na jeho právech, neboť v důsledku jejího pokynu se den před vazebním zasedáním neuskutečnila porada zadrženého JUDr. Grubnera s obhájkyní a této skutečnosti si musela být vědoma.“
Navíc Květoňová při zdůvodňování návrhu na vzetí do vazby argumentovala koluzními důvody, přestože už byli v přípravném řízení vyslechnuti všichni spoluobvinění i svědci, s nimiž měla souviset Grubnerova údajná trestná činnost. Z vazebního zasedání se nicméně omluvila a osobně se jej neúčastnila. Omluvu Grubner vnímá jako ryze účelový krok, neboť ve chvíli, kdy se vazební zasedání konalo, věděla, že je pro svou podjatost vyloučena z úkonů trestního řízení ve smyslu § 30 tr. řádu. „Vazební zasedání v takové situaci vůbec nemělo proběhnout. Tím, že se státní zástupkyně z jednání omluvila, zastřela tuto skutečnost před soudem, který pak o vazbě rozhodoval v omylu, protože byl přesvědčen, že veškeré náležitosti pro konání vazebního zasedání jsou splněny.“
Dušan Šrámek
