Veřejné slyšení celkem šesti stěžovatelů z České republiky a zástupce vlády ve věci odmítnutí očkování nebo neočkování svých dětí ze zdravotních důvodů a následné perzekuce či diskriminace neočkovaného dítěte se uskuteční ve středu 1. července 2020. Před Velkým senátem stanou stěžovatelé proti české vládě, kteří podali do Štrasburku stížnosti v letech 2013 – 2015. Meritem šesti stížností je česká legislativa, která trestá občany, kteří očkování odmítnou. Trestem je podle stěžovatelů pokuta či nepřijmutí dětí do školky.
Veřejné slyšení v případu Vavřička a spol. proti ČR už avizoval Evropský soud pro lidská práva. „Stěžovatelé opírají své stížnosti o více článků Evropské Úmluvy o lidských právech, zejména o Článek 8 – Právo na soukromý a rodinný život a Článek 9 – svoboda myšlení, svědomí a víry a o Článek 2 prvního dodatkového protokolu – právo na vzdělání,“ uvádí k tomu ve zprávě Evropský soud pro lidská práva.
Poté Soud ve zprávě jmenuje jednotlivé stěžovatele, jako prvního Pavla Vavřičku z Kutné Hory, který byl v roce 2003 pokutován za to, že odmítl nechat očkovat své dvě děti ve věku třináct a čtrnáct let proti dětské obrně, žloutence typu B a tetanu, jak vyžaduje národní české právo. Všechna odvolání pana Vavřičky byla českými domácími soudu zamítnuta. Pavel Vavřička podal stížnost jako první v roce 2013.
V lednu 2014 podala stížnost proti ČR Markéta Novotná z Prahy. Rodiče stěžovatelky souhlasili se zákonným očkováním dítěte s výjimkou MMR vakcíny, což je vakcína proti příušnicím, spalničkám a zarděnkám.
V roce 2006 bylo dítě přijato do školky. Poté, co pediatrička informovala školu, že dívka není očkována vakcínou MMR, ředitelka školky znovu otevřela přijímací proces a přijetí zamítla. Také odvolací proces u Markéty Novotné byl neúspěšný.
Pavel Hornych z Prahy podal stížnost u Evropského soudu pro lidská práva v roce 2014. Podle zprávy Soudu nebyl očkován kvůli zdravotním potížím, nenašla se pro něho cesta individualizace a podle Soudu se ukázalo, že jeho rodiče nikdy očkování neodmítali. Při přijímání do školy napsal pediatr, že dítě není očkováno, jak předepisuje zákon. Téhož roku mu přístup k předškolnímu zařízení byl zamezen.
Adam Brožík a Radomír Dubský se oba narodili v roce 2011 a žijí v Jilemnici. Rodiče stěžovatelů odmítli nechat je očkovat proti vážným chorobám podle zákona na základě jejich víry. V roce 2014 je ředitelka školky odmítla vzít do zařízení s tím, že povinné očkování představuje přípustné omezení práva svobodně projevovat své náboženství a víru, protože jde o nezbytné opatření ve prospěch ochrany veřejného zdraví. Ani tito stěžovatelé se nedomohli své vůle na území ČR. V roce 2015 podali stížnost k ESLP.
Rodiče dalšího stěžovatele, Pavla Rolečka z Náměšti nad Oslavou, jsou biologové. Rozhodli se nechat očkovat syna podle individuálního plánu, podle kterého měl být očkován proti některým nemocem později, než udává zákon, proti jiným vůbec. V roce 2010 odmítlo vedení školky přijmout dítě do zařízení. Stížnost k ESLP byla podána v roce 2015.
Podle oznámení Soudu nebude středeční veřejné slyšení ve Štrasburku na základě „zdravotní krize Covid-19“ přístupné veřejnosti. Ústní slyšení vše účastníků však bude jako všechna slyšení natáčeno a bude ještě tentýž den veřejnosti k dispozici.
Irena Válová
