Trend poklesu kriminality se podle Nejvyššího státního zastupitelství loni zastavil. Počet zahájených trestných řízení loni meziročně stoupl zhruba o 2000 na 211.852. Státní zástupci podali obžalobu na 32.965 lidí, což je meziročně asi o 900 méně, a také na 315 firem. Na dalších 37.614 lidí podali návrh na potrestání ve zkráceném řízení, meziročně asi o 1500 více. Vyplývá to z výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), kterou dnes představil jeho šéf Pavel Zeman.
Počet zahájených trestných řízení pravidelně klesá od roku 2013, kdy dosahoval téměř 328.000. „Zatím nedokážeme říci, proč se pokles loni zastavil. Jestli je to trend, jestli to zůstane na této úrovni, nebo se ta křivka zvedne zpět, kdy kriminalita začne stoupat,“ uvedl Zeman.
Otázkou podle něj je, zda by kriminalita mohla klesat ještě více a zda už nedosáhla pomyslného dna. Uvedl, že vývoj kriminality souvisí jednak s trestní politikou státu, která se v poslední době neměnila, a také s ekonomickým a sociálním nastavením společnosti. Obecně tam, kde se lépe daří, především lehčí kriminality ubývá, dodal.
„Snižuje se ale podíl zproštěných případů, loni činil 4,7 procenta. To znamená, že více než 95 procent lidí, kteří žalobci postavili před soud, uznaly soudy vinnými,“ uvedl Zeman.
Řekl, že pokračuje pozitivní trend v ukládání peněžitých trestů, kdy soudy tento typ sankce uložily 19,1 procenta odsouzených. Za posledních pět let to je nárůst na více než čtyřnásobek. V roce 2018 to bylo 18,1 procenta, v roce 2015 jen 4,7 procenta.
Mohlo by vás zajímat
Z dalších údajů vyplývá, že v trestním řízení se podařilo zajistit majetek za 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 2,6 miliardy méně. Dosud nejvíce se podařilo zajistit v roce 2016, a to 9,9 miliardy korun.
Stále převládají trestné činy v dopravě, které tvoří 26,6 procenta veškeré registrované kriminality. Nejčetnější právní kvalifikaci pak je trestný čin krádeže, a to 17 procent.
