U Městského soudu v Praze (MS) ve věci soudce Vrchního soudu v Praze (VS) Ivana Elischera probíhalo jednání celý týden. Mimo jiné zaznělo rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), který odmítl dovolání obviněných, kteří namítali možnou nezákonnost rozhodování Elischerova senátu v trestní věci, za jejíž ovlivňování je Elischer obžalován.
Senát MS v Praze v čele s předsedkyní Veronikou Cukerovou se k přečtení rozhodnutí NS (11 Tdo 105/2019) dostal až ve středu. Dva dny předtím totiž soudkyně sama četla protokoly z projednávání této trestní věci (která se týkala skupiny Vietnamců) před Krajským soudem v Plzni (KS). O odvolání rozhodoval Elischerův senát VS v Praze, který tresty zpřísnil. Obžaloba viní soudce Elischera z toho, že měl ovlivnit rozhodnutí senátu VS v neprospěch obžalovaných, protože odmítli zaplatit úplatek.
V dovolání Vietnamci konkrétně namítali, že rozhodování Elischerova senátu mohlo být ovlivněno při rozhodování o zvýšení trestu z obavy o trestní stíhání. Elischer měl podle nich svojí autoritou působit na senát, aby zpřísnil tresty, což by mohl následně použít při své obhajobě.
Dovolací námitky odmítl ve vyjádření k němu státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Podle něho vycházejí pouze z mediálních informací, přičemž argumentaci označil za „pokleslou“, bez respektu k presumpci neviny. Podle něj se v dovolání obvinění ani nesnažili konkrétně doložit, jak by měl soudce rozhodování ovlivňovat. Vrchní soud postupoval podle NSZ objektivně, když posoudil důkazy a okolnosti jak ve prospěch, tak v neprospěch obžalovaných.
Zvýšená frekvence námitek
NS ve svém odmítavém rozhodnutí konstatoval zvýšenou frekvenci tohoto druhu námitek po medializaci případu soudce Elischera. Zároveň označil za správné vyjádření NSZ o zásadě presumpce neviny a námitky dovolatelů vyhodnotil jako zjevně neopodstatněné, kdy nebyly předloženy pro tvrzení o ovlivnění žádné důkazy.
V reakci na přečtení tohoto rozhodnutí NS u soudu Elischer konstatoval, že podle něho by měl soud dojít ke stejnému závěru, jako NS, tedy že jeho senát jednal v souladu se zákonem. „Rozhodoval tříčlenný senát NS, odborníci z praxe, bez zájmu na mé trestní věci, proti tomu stojí důkazně nepodložené úvahy NCOZ a ani státní zástupce nemá zkušenosti s odvolacím řízením. NS mne v zásadě vyvinil ze skutku číslo pět, rehabilitoval i náš senát, to zpřísnění bylo zcela zákonné a podložené rozborem důkazní situace a všemi okolnostmi, senát tedy postupoval správně,“ uvedl Elischer.
Následovalo přehrávání dalších záznamů z Elischerovy kanceláře na VS v Praze. Na záznamu ze srpna 2017 je tak například zachyceno, jak soudce volá advokátovi a oznamuje mu, že „se rozhodl páchat dobro“ a propustit jeho klienta z vazby.
Zároveň s ním řešil procesní otázky případu a kritizoval rozhodování ústecké soudkyně Kamily Krejcarové. Ta totiž předložila spis odvolacímu soudu ve vazební věci až po skoro pěti měsících. „My jsme specializovaný senát. Máme samý šikmooký, samý drogy a už nám z toho hrabe,“ uleví si v jednu chvíli do telefonu Elischer.
Mohlo by vás zajímat
Návštěva státní zástupkyně
Podle Elischerova vyjádření soudu je to další z důkazů, jak otevřeně se o případech bavil. Navíc to má dokládat, že již tehdy mluvil o nezákonnosti ukládaných vazeb a poukazoval na to, že zde byly konkrétní problémy u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Na dalším ze záznamů měla soudce Elischera v kanceláři navštívit státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Zdeňka Šebestíková. Ta se u soudce zajímala o okolnosti připravovaného rozhodování soudního senátu. Šebestíková bude u soudu vyslechnuta jako svědkyně v srpnu.
Následovaly záznamy, na nichž měl soudce Elischer manipulovat s penězi v obálkách, a to ještě v době před údajným předáním úplatku. Jak posléze vyplynulo ze záznamu o provedené prohlídce kanceláře, bylo nalezeno několik obálek s penězi, v nichž byly částky v řádu desítek až stovek tisíc s nadepsanými poznámkami o pravděpodobném účelu. Jednalo se o poznámky typu studium syna, dárky pro matku, opravy domu apod.
Na jiných přehraných záznamech soudce se spoluobžalovaným Hungem řešil trestní případy osob vietnamské národnosti, probíral právní rady či dovolenou ve Vietnamu. K té soudce Elischer u soudu uvedl, že si ji hradil sám a odmítl, že by to měla být forma úplatku. „Podával jsem panu Hungovi pouze informace ze zákona, pokud jsem sliboval, že se někoho na případy zeptám, nikdy jsem tak neučinil,“ uvedl k tomu soudu Elischer.
Rozhodování za úplatu?
Soud následně provedl důkaz spisovým materiálem z přípravného řízení. Jednalo se o poznatek expozitury Národní protidrogové centrály (NPC) v Plzni pro NCOZ, který celý případ spustil. V něm byl poprvé označen obžalovaný Hung jako ten, který má za úplatu ovlivňovat konkrétní případy na VS v Praze. Následoval úřední záznam od téže expozitury NPC z ledna 2017 o výpovědi neustanovené osoby ohledně obžalovaného Hunga. Osoba prohlásila, že ho zná a byla u jednání, při němž se domlouvalo ovlivňováno rozhodování Vrchního soudu za 500 tisíc Kč.
Ivan Elischer k tomu ve vyjádření uvedl, že ani jedna ze zmíněných trestních věcí nebyla nikdy předmětem trestního řízení, ani prověřování a mělo jít o smyšlenky, které měly vést pouze k úkonům na jeho osobu. Ohledně výpovědi dosud neustanovené osoby Elischer upozornil, že od počátku namítá, že tato osoba měla být vyslechnuta jako svědek.
Podle něj totiž tato osoba neexistuje a policisté si ji vymysleli. „Navrhoval jsem jeho výslech, bylo to zamítnuto. Podal jsem návrh, aby byla vyslechnuta u soudu. Údaje od této osoby se nikdy neprověřovaly, nejsou součástí spisu, uvedené osoby ve výpovědi nebyly nikdy vyslechnuty. Jedná se o vrcholnou nezákonnost, neboť záznam má sloužit k prokázání uvedené trestné činnosti, což nebylo nikdy provedeno. Znovu opakuji návrh na ztotožnění osoby, mám právo být s ní konfrontován. Jedná se o klasickou praxi NPC, kdy se jedná o spolupracující svědky, kteří jsou u NPC dobře zapsáni a NPC je používá v případě, kdy potřebuje navýšit množství drogy, což jsme u soudu často museli řešit a napravovat,“ konstatoval k provedeným důkazům Elischer.
Následovalo čtení záznamů telefonních hovorů, v nichž obžalovaný Hung řeší s dalšími osobami konkrétní trestní věci a mluví o osobě na soudu s možností jeho ovlivnění za úplatu.
Při čtení protokolů o prohlídkách kanceláře a domovní prohlídky Elischer namítal procesní pochybení a možné nezákonnosti. Dotkl se i toho, že mu zmizel při domovní prohlídce jeho telefon. „Můj telefon obsahoval údaje o plukovníkovi Vaňoučkovi z NCOZ, které mu mohly být nepříjemné. Proto se domnívám, že telefon zmizel. Mé podání GIBS po roce a půl nic nezjistila, věc se odkládá, stížnost byla státním zástupcem zamítnuta. Mobil byl v mém bytě před provedením domovní prohlídky. Tvrzení, že jsem ho mohl vyhodit z okna, je nesmyslné.
V telefonu byla přitom komunikace, kterou bych mohl snáze prokázat svou nevinu,“ uvedl Elischer. Podle něj přitom tento policista schvaloval všechny úkony NCOZ v přípravném řízení. „Je to člověk, s nímž jsem jako soudce často přicházel do styku, komunikovali jsme spolu o případech, včetně konkrétních debat ohledně důkazů v případech,“ dodal Elischer.
Jednání soudu bude pokračovat na konci června opakovaným výslechem dvou soudců Vrchního soudu v Praze a soudní úřednice. Jedná se pravděpodobně o reakci na rozhodnutí VS v Olomouci, který senátu Veroniky Cukerové vytkl špatný postup při jejich poučení před minulou výpovědí.
Petr Dimun
