Ministerstvo spravedlnosti se dnes omluvilo za to, že stát popravil v roce 1951 rolníka Václava Junka a jeho dva spoluobžalované. Vykonání trestu smrti označilo za justiční vraždu. Zveřejnění omluvy prostřednictvím ČTK nařídil ministerstvu pražský městský soud. Junek byl odsouzen k smrti za velezradu a za vraždu předsedy národního výboru v Koubalově Lhotě na Příbramsku.
Rolníkův příbuzný Pavel Junek se žalobou původně domáhal vydání rozhodnutí, že vykonáním trestu smrti byl na sedláku Junkovi a jeho rodině spáchán trestný čin genocidia. Ministerstvo s žalobcem nakonec uzavřelo smír, jehož součástí je zveřejněná omluva.
Václav Junek svou vinu až do konce popíral, zbylí dva obvinění – Alois Lacina a Karel Máša – se u soudu přiznali. Brzy po vyhlášení rozsudku, 16. března 1951, byli všichni tři popraveni. V 60. letech pak justice verdikt zrušila a uznala, že proti odsouzeným chyběly důkazy. Vyšetřovatelé při výsleších používali násilí a při pátrání udělali řadu chyb. Skutečné pachatele činu se nikdy nepodařilo vypátrat.
Text omluvy
Ministerstvo spravedlnosti na základě usnesení Městského soudu v Praze zveřejňuje omluvu v následujícím znění: Ministerstvo spravedlnosti prohlašuje, že výkon trestu smrti podle rozsudku Státního soudu v Praze sp. zn. 7 TS 19/51, který byl vykonán dne 16. 3. 1951 na panu Václavu Junkovi a spol., tehdejším nedemokratickým režimem, byl justiční vraždou, za což se Ministerstvo spravedlnosti omlouvá.
Dva Junkovi synové podali v roce 2004 žalobu, v níž se domáhali náhrady škody v řádu desítek milionů korun za odsouzení otce, za psychickou a morální újmu a za další škody, například propadlý majetek. U soudů však tehdy neuspěli. Justice uznala, že šlo o křivdu, připomněla ale, že rodina byla – byť nedostatečným způsobem – odškodněna už v 60. letech, kdy potomci dostali náhradu ušlého výživného.
Soudy také tehdy došly k závěru, že neexistuje právní předpis, na jehož základě by bylo možné přiznat pozůstalým další odškodnění. Ústavní soud k tomu uvedl, že po obnově právního státu šlo nahradit jen některé škody z doby nesvobody. Podotkl, že odškodnění veškerých protiprávních jednání v plné výši není v hospodářských možnostech státu, a to vzhledem k délce totalitního období a rozsahu porušování lidských práv.
Za dobu trvání Československa – bez období německé okupace – bylo podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu popraveno 1217 lidí, přičemž u 21 procent z nich to bylo za politické trestné činy.
Z politických důvodů bylo nejvíce lidí popraveno v době, kdy byl hlavou československého státu Klement Gottwald. Za jeho éry od června 1948 do března 1953 bylo vykonáno 234 rozsudků smrti, z toho ve 189 případech z politických důvodů. Za jeho nástupce Antonína Zápotockého, který byl prezidentem od března 1953 do listopadu 1957, zemřelo na popravišti 94 odsouzených, z toho 47 pro politické činy. Mezi lidmi popravenými při politických procesech v 50. letech byla jediná žena – právnička a politička Milada Horáková, od jejíž smrti v sobotu uplyne 70 let.
(čtk)
