Ministerstvo spravedlnosti dnes rozeslalo do připomínkového řízení nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávních jednání. Novinářům to řekl náměstek Jeroným Tejc. Český právní řád úpravu tzv. whistleblowingu stále neobsahuje. Návrh zavádí mimo jiné nové přestupky, a to jak přestupek odvetného opatření vůči oznamovateli, tak i přestupek vědomě nepravdivého oznámení.

Návrh přenáší do českého právního řádu směrnici EU z loňského října, kterou musí členské státy transponovat nejpozději do 17. prosince 2021. „Byli bychom rádi, kdyby ho vláda projednala nejpozději v září tohoto roku,“ uvedl Tejc s tím, že ve Sněmovně je věc zapotřebí řešit nejdéle na jaře 2021, protože po volbách už by to noví poslanci nestihli. Aktuální připomínkové řízení potrvá standardně 20 dní. „Věříme, že připomínky budeme schopni vypořádat v co nejkratší době,“ doplnil náměstek.

Evropská směrnice je podle Tejce podrobná a ministerští legislativci ji proto nechtějí rozšiřovat, spíše zpřesňovat. Cílem návrhu je zajištění ochrany širokému okruhu lidí, kteří pracují v soukromém či veřejném sektoru a kteří oznámí protiprávní jednání, o němž se dověděli v souvislosti s výkonem práce. Navrhovaná opatření mají sloužit nejen k ochraně oznamovatelů, ale také jako obecná prevence protiprávního jednání.

Návrh stanoví, že oznamovatel nesmí být vystavený odvetě, tedy například neodůvodněnému snížení osobního příplatku, změně rozvržení pracovní doby nebo předčasnému ukončení smlouvy. Jestliže před soudem poukáže na to, že byl takovým změnám vystaven, bude muset zaměstnavatel sám prokázat, že se nejednalo o odvetu za oznámení. Soud také bude moci předběžným opatřením nařídit, aby se zaměstnavatel jakýchkoliv odvetných opatření zdržel.

Mohlo by vás zajímat

Oznamovací systém má mít dvě roviny, vnitřní a vnější. Zákonem vymezené subjekty budou muset pro oznamovatele zavést systém zaručující zachování důvěrnosti včetně údajů o oznamovatelích. U vnějšího systému ministerstvo počítá se vznikem Agentury – svého nového organizačního útvaru, který má mimo jiné vydávat oznamovatelům potvrzení o postavení oznamovatele. To má posílit jejich ochranu při jednání se zaměstnavatelem i procesní postavení u soudu. Tejc řekl, že ministerstvo nechce, aby kvůli této agendě vznikal nový úřad.

Nově zaváděné přestupky mají chránit nejen oznamovatele, ale také zaměstnavatele. „Nechceme, aby se tato nová úprava stala nástrojem šikany zaměstnavatelů,“ podotkl k tomu náměstek.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) se k ochraně oznamovatelů korupce zavázal v programovém prohlášení. Ministerský návrh zákona však následně narazil v Legislativní radě vlády, která přerušila jeho projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice. Za pomalost přípravy zákona i za podobu původního návrhu ministerstvo kritizovaly protikorupční organizace.

Směrnice EU chce pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Podle zprávy, kterou nechala zpracovat Evropská komise v roce 2017, přichází unie kvůli chybějícím bezpečným kanálům pro oznamování nepravostí ve veřejném sektoru ročně o 5,8 až 9,6 miliardy eur.