Zadržování uprchlíků v tranzitních zónách na maďarských hranicích porušilo právní předpisy Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl generální advokát Soudního dvora EU, podle něhož Maďarsko neumožnilo běžencům efektivně žádat o azyl, jak jej zavazují unijní směrnice. Názor advokáta je právně nezávazný, nejvyšší orgán unijní justice k němu však ve většině případů přihlíží. Maďarsko se v květnu rozhodlo tranzitní zóny zrušit poté, co unijní soud v souvisejícím verdiktu pobyt v nich označil za zadržování bez zákonného důvodu.
Soud se případem zabývá na základě žaloby od Evropské komise, která ještě před zmíněnou změnou maďarského přístupu usoudila, že Budapešť nelegálně zadržuje u svých hranic lidi usilující o přiznání ochranného statusu.
Generální advokát Priit Pikamäe dnes uvedl, že maďarská praxe bránila žadatelům efektivně požádat o azyl. Budapešť totiž nutila tyto lidi, aby pobývali v tranzitních zónách, a zároveň drasticky omezila počet osob, které tam mohou být, zdůvodnil svůj pohled advokát.
Maďarsko do května provozovalo tranzitní zóny u přechodů Röszke a Tompa na hranici se Srbskem. Fungovaly přímo u hranic jako uzavřené tábory, které šlo volně opustit dveřmi jen přímo do Srbska. Z pohledu maďarské vlády byli uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně.
Soud EU však v případu žaloby čtveřice běženců na maďarské orgány v květnu rozhodl, že Maďarsko nemá k zadržování lidí v těchto místech žádný důvod. Maďarská vláda následně oznámila, že zóny ruší a téměř tři stovky lidí z nich přemístí do azylových center v maďarském vnitrozemí.
Unijní justice by verdikt v žalobě EEvropské komise měla vydat během několika měsíců.
Konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán učinil z tvrdého přístupu proti migrantům jeden z pilířů své politiky. V roce 2015 během vrcholící migrační krize, kdy přes Maďarsko do západní Evropy přešly statisíce běženců, jeho vláda nechala na jižní hranici postavit s plot s žiletkovým drátem. Později zřídila zmíněné zóny, v nichž žadatelé o azyl, včetně rodin s malými dětmi, přebývali v nákladních kontejnerech. Tuto praxi často kritizovali ochránci lidských práv v Maďarsku i v zahraničí. Maďarským úřadům vytýkali například to, že migranti, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty, ale kteří čekali na vyřízení odvolání, nedostávali dostatek jídla.
(čtk)
