Soudcovská unie se na twitteru ohradila proti slovům ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Ta uvedla, že by se na místě soudce, který rozhodoval o opatřeních ministerstva zdravotnictví, vyloučila pro podjatost. Předseda senátu Štěpán Výborný je totiž bratrem opozičního politika lidovců Miloslava Výborného. Podle Soudcovské unie by soudce vyloučením pouze z důvodu příbuzenského vztahu porušil své povinnosti.
K rozsudku pražského městského soudu, který koncem dubna zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví omezující volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách, Benešová uvedla, že nesouhlasí s postupem soudu. Podle rozsudku byla opatření nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona. „Já být na místě toho soudce, tak se vyloučím,“ uvedla Benešová mimo jiné v pořadu Interview24. Soudce Výborný České justici řekl, že se necítil být podjatý a celý senát rozhodoval podle nejlepšího vědomí a svědomí.
Ministerstvo zdravotnictví navíc v řízení proti soudci ani proti dalším členům senátu nepodalo námitku podjatosti. „Z judikatury k otázce podjatosti soudce vyplývá, že pokud by se soudce vyloučil při přezkumu opatření obecné povahy ministerstva pouze pro vztah k bratru opozičnímu politikovi, bez dalších závažných důvodů, porušil by tím své povinnosti a právo účastníků na zákonného soudce,“ napsali nyní zástupci Soudcovské unie na Twitteru.
Dle ustálené judikatury Ústavního soudu ani pouhá zdání sama o sobě nemohou vést k vyloučení soudce z rozhodování ve věci. „Soudce, přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoby v něm služebně činné je navíc nutno pokládat za nestranné, dokud není prokázán opak,“ judikuje Ústavní soud.
Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001 také uvedl, že:
„Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. […] K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. Nepochybně se jedná o případy, kdy soudce je současně na straně účastníka řízení či svědka, resp. když by v řízení mohl být dotčen na svých právech; shodně to platí v případě, že soudce má k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, příp. vztah ekonomické závislosti (viz NS 2 Cdon 828/96, Soudní judikatura, 2000, č. 3, s. 113; shodně Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. 5. vydání, s. 56).“
Ministerstvo zdravotnictví plánuje proti verdiktu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
(epa)
