Obvodní soud pro Prahu 1 si vyžádal nový psychologický posudek korunního svědka v kauze údajného vydírání na pražské hygienické stanici. Klíčovou postavou celého příběhu je bývalý generální ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný, kterého na hygieně po letech bez práce zaměstnali.
Po několika měsících nahrávání svých nadřízených Pěkný předloni v létě na policii oznámil, že měl přes prostředníky předávat peníze dnes už bývalému řediteli hygienické stanice Janu Jarolímkovi. Policie kvůli tomu stíhá tři bývalé manažery hygieny. Hlavní líčení má začít zítra. „Posuďte obecnou věrohodnost posuzovaného, posuďte, zda má svědek sklony ke konfabulacím či k bájné lhavosti, posuďte, zda posuzovaný trpí duševní chorobou, posuďte, zda posuzovaný trpí či trpěl nějakou somatickou chorobou, která může způsobovat poruchy paměti anebo změny osobnosti, posuďte, zda tato porucha u posuzovaného ovlivňuje schopnost rozpoznávací a ovládací.“ To jsou jedny z mnoha otázek na které má odpovědět soudní znalec v oboru forenzní psychologie Karel Netík. Jeho služby si vyžádal v kauze údajného vydírání na pražské hygienické stanici Obvodní soud pro Prahu 1. Zkoumanou osobou je bývalý generální ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný. Toho už zkoumala jiná znalkyně – Jindřiška Záhorská, obhajoba ale předložila posudek zpochybňující zadání. Právě proto bude osobnost Jiřího Pěkného zkoumat vyhlášený odborník Karel Netík.
„V dané trestní věci byl již v průběhu přípravného řízení vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zvláštní specializace klinická psychologie, Jindřiškou Záhorskou, jehož cílem bylo posoudit obecnou a specifickou věrohodnost poškozeného, jeho psychické a osobnostní vlastnosti a výkonové předpoklady. Znalkyně znaleckým zkoumáním shledala, že jak obecná, tak specifická věrohodnost poškozeného jsou nenarušené. V navazujícím řízení předložila obhajoba znalecký posudek vypracovaný Iljou Žukovem, který polemizuje se závěry původního znaleckého posudku a rozebírá vhodnost použitých metod znalkyní Jindřiškou Záhorskou. V závěru posudku je vyjádřen názor, že znalecké zkoumání poškozeného je třeba zopakovat,“ stojí v opatření soudu, které měla Česká justice možnost prostudovat.
Předseda senátu dospěl v daném případě k závěru, že k objektivnímu posouzení celé této trestní kauzy je nezbytné vypracovat znalecký posudek nový. „K jeho vyhotovení je plně způsobilý Karel Netík, který je zapsán v seznamu znalců a tlumočníků, vedeném ministerstvem spravedlnosti,“ stojí dále v opatření soudu. Hlavní líčení má začít zítra, 19. května. „Soud doplňuje, že v projednávané věci bude v rámci hlavního líčení dne 19. 5. 2020 přistoupeno k výslechu poškozeného Jiřího Pěkného, přičemž znalci bude umožněno v případě potřeby se tohoto hlavního líčení zúčastnit.“ Znalec má podle informací České justice na tvorbu posudku čas do konce srpna.
Spor se Sobotkou
Případ odstartoval bývalý ředitel České obchodní inspekce (ČOI) a letitý permanentní pretendent ČSSD Jiří Pěkný. Poté, co Pěkný před lety skončil na ČOI, nemohl dlouhou dobu sehnat práci. Soudil se kvůli tomu mimo jiné také se svým stranickým předsedou Bohuslavem Sobotkou. Práci mu po několik letech zajistili dva bývalí vysocí úředníci ministerstva zdravotnictví Zdeněk Vališ a Radim Bureš na pražské hygienické stanici. Nějaký čas po svém nástupu na hygienu si Pěkný začal Vališe s Burešem, kteří na hygienu také odešli a stali se jeho nadřízenými, nahrávat s tím, že se podle něj dopouštějí trestné činnosti.
Po několika měsících nahrávání Pěkný předloni v létě policii oznámil, že měl přes prostředníky předávat peníze řediteli hygienické stanice Janu Jarolímkovi. Vydírání mělo podle Pěkného probíhat tři čtvrtě roku od konce předloňského prosince do loňského srpna. Tehdy z popudu Pěkného zasáhla policie.
Svoje aktivity dokumentoval Jiří Pěkný nejprve sám, později své kroky začal konzultovat s ředitelem Nadačního fondu proti korupci Karlem Škáchou. Policie do Pěkným řízeného procesu vstoupila až na konci loňského léta. Pěkný si fotil peníze, které měl údajně předávat Jarolímkovi, a telefonem Samsung si nahrával rozhovory s řediteli odborů hygieny Vališem a Burešem. To oni měli podle Pěkného předávat peníze řediteli Jarolímkovi. Všichni tři byli na základě svědectví Pěkného obviněni z vydírání. Jenže jak se ukazuje, policie začala o oznamovateli Jiřím Pěkném pochybovat.
„Jaká je obecná věrohodnost svědka? Jaká je specifická věrohodnost svědka v projednávané věci? Jaká je celková struktura jeho věrohodnosti?,“ tázal se znalkyně v první žádosti o psychologický posudek detektiv Miroslav Hyhlík. Pěkný už se jednou v situaci, kdy jeho psychika čelila značnému náporu, dostal. Když se soudil se svým stranickým kolegou a bývalým předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Pěkný tvrdil, že Sobotka lhal, když o něm tvrdil, že Pěkný jako vedoucí představitel obchodní inspekce špatně vykonával kontrolu a uvedl spotřebitele v omyl. A požadoval po Sobotkovi omluvu.
Pěkný v roce 2014 oznámil, že rozkryl sporné praktiky úvěrových firem v cenách půjček na ojeté automobily. Sporný výpočet zákazníkům podle Pěkného naznačoval, že je půjčka bude stát až o polovinu méně, než pak ve skutečnosti platili. Krátce před tím byl odvolán z funkce královéhradecké a pardubické ČOI a dostal se do křížku s tehdejším premiérem Sobotkou.
Soud se Sobotkou ale Pěkný předloni prohrál. A už tehdy se vynořily spekulace o Pěkného duševní svěžesti. A tyto pochyby se objevily znovu v případu údajného vydírání na pražské hygieně, kvůli kterým ho bude aktuálně zkoumat už druhý znalec.
Rozhodnutí policie bylo ovšem s ohledem na pochybnosti o Pěkného psychickém stavu diskutabilní. Pěkný totiž nebyl jako oznamovatel údajného vydírání dlouhou dobu oficiálně vyslechnut. Podával jen několikrát takzvané vysvětlení. Bez účasti obhájců tří obviněných, kteří mu mohli klást otázky, případně na základě zajištěných důkazů rozporovat jeho tvrzení.
Pochybnosti protikorupčního fondu
Jak vyplynulo postupně najevo, pochybnosti o Pěkném měl ostatně i šéf Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha, který mu s odhalením údajného vydírání na jeho novém pracovišti pomáhal. Policie v jednu chvíli Škáchu podezírala z křivé výpovědi, protože detektivům zatajil poměrně obsáhlou komunikaci s Pěkným.
Pěkný začal předloni Škáchu navštěvovat s tím, že po něm jeho nadřízení žádají úplatky. „Už je to nějakou dobu, nevím, zda to budu schopen časově nějak zaměřit, pan Pěkný nás oslovil s tím, že zřejmě dochází k nějakým nekalým praktikám na Hygienické stanici hl. m. Prahy, kde byl v té době zaměstnán. My jsme k tomu přistoupili jako ke standardnímu oznámení, konkrétně jsem s ním jednal já. Myslím, že to bylo loni, nebo na jaře letošního roku. Ty informace jsme ověřili v rámci vnitřních procesů našeho Fondu proti korupci, tedy ty osoby a vztahy mezi nimi byly vyhodnoceny tak, jak popisoval on. Dávalo to nějakou logiku, to znamená, že jsme jej spravili o tom, jak v té věci může postupovat. To znamená oznámit to policii, které ne úplně důvěřoval, vzhledem k tomu, že se obrátil na nás,“ popisoval seznámení s Pěkným Škácha.
Podruhé Pěkný přišel už s tím, že nějaké materiály má. „My jsme mu doporučili, že pokud ty materiály má, a je to jak říká, ať se obrátí na policii. Což pak udělal. Kdy k tomu došlo z hlavy nevím, ale mohl bych to dohledat. Tím to pro nás skončilo. O tom, že se tam něco děje jsme se dozvěděli z médií,“ pokračoval Škácha.
Detektivové si proto Škáchu znovu předvolali vloni počátkem roku. Bylo to kvůli tomu, že Škácha celý případ „bagatelizoval a popřel zásadní informace, které se ho týkaly“. Například to, že měl od Pěkného v písemné formě důkazy o údajné trestné činnosti později obviněných. Nebo, že od Pěkného dostal flash disk s audio i video nahrávkami podezřelých. Kriminalističtí experti zprávy přes aplikaci Threema zajistili, a vyplynulo z nich, že Škácha při původním výslechu vypovídal nepravdivě. „Při tomto jednání mezi sebou ing. Pěkný a ředitel Škácha udržovali komunikaci přes komunikační systém Threema, kde je prokazatelně zachyceno, že ředitel Karel Škácha byl konkrétně informován o průběhu trestného činu,“ odtušili policisté. V rámci zajištěné komunikace například Škácha Pěkného informuje o tom, že „ve věci jedná se zdrojem napojeným na státní zastupitelství“. Škácha popřel celkem dvakrát, že by s Pěkným komunikoval jinak, než v pěti esemeskách, a popřel i to, že od Pěkného a jeho přítelkyně Ivy Fiedlerové dostal flash disk s audio a video soubory.
Policisté proto začali Škáchu podezírat z trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. „Ředitel Karel Škácha jako svědek vědomě před policejním orgánem 4. října 2018 uvedl nepravdu o okolnostech, které mají podstatný význam pro rozhodnutí,“ zapsali policisté do úředního záznamu. A zahájili úkony v trestním řízení pro křivou výpověď.
Karel Škácha svoje jednání vysvětlil až později. Na otázku policisty Miroslava Hyhlíka při podání vysvětlení, jak protikorupční fond naložil s oznámením a jednáním Pěkného, Škácha odpověděl: „Pokud se nějaký klient obrátí na naši nadaci, tak konkrétní pracovník, který tam je tu věc řeší. Já jako vedoucí týmu se seznamuji se všemi kauzami a určuji dále, jak věci řešit. Pokud nějakou věc přijímám já, tak to dalším lidem nesděluji. V tomto konkrétním případě se jednalo o stadium konzultace, kdy jsem byl informován o průběhu celého dění. Ale vzhledem k tomu, že jsem znal osobu pana Pěkného z minulosti, kdy řešil problém na České obchodní inspekci, nebyl jsem si zcela jist, zda se skutečně jedná o jeho dobrou vůli věc řešit v rámci práva, a ne že se jedná o jeho alibi, anebo řešení jeho vztahových věcí na pracovišti. V té době se nedala tato situace pořádně uchopit a měl jsem pochybnosti.“
Desítky nahrávek
Případ údajného vydírání byl pro policii poměrně problematický. A to přesto, že k minimálně jednomu předání peněz mezi Pěkným a jedním z obviněných v rámci tohoto případu podle všeho skutečně došlo. Policií označené peníze ale nejsou k nalezení.
Mimochodem, stíhaným je ve sdělení obvinění kladeno za vinu něco, co Pěkným pořízené audio i video záznamy neprokazují. Proto se už nějaký čas objevují spekulace o tom, že celá akce mohla být ze strany oznamovatele provokací, na kterou detektivové naletěli. Z nahrávek totiž vyplývá, že ze strany Jiřího Pěkného a jeho partnerky Ivy Fiedlerové, která byla na pražské hygienické stanici zaměstnána také díky obviněným, šlo o řízenou akci. Z audiozáznamů mimo jiné vyplynulo, že cílem aktivit bylo sesazení ředitele Jarolímka a Pěkný plánoval, že by ho mohl ve funkci vystřídat.
Kvůli nahrávání kolegů si Pěkný pořídil z e-shopu Hütermann také hodinky se skrytou kamerou. Na nahrávkách aktivně podbízí spoluřečníkům v hovorech témata, která si chtěl nahrát. Pro své nadřízené příliš nehledá libá slova a sám některým kolegům přiznává, že na ně donáší jiným lidem. Zmiňuje několikrát také to, že pro čistku na pražské hygienické stanici hledal politickou podporu.
Padlo tak mimo jiné jméno sociálnědemokratického exministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, nebo tehdy ještě prvního místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly. Mluví ale také místopředsedovi hnutí ANO 2011 a šéfovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi nebo i o předsedovi ANO a premiérovi Andreji Babišovi.
V jednom z rozhovorů s kolegyní z hygieny se tak například Pěkný přiznává k tomu, že Jarolímkovi „namazal schody“ na ministerstvu. „Pan ředitel po mně vystartuje odpoledne. To já už tu nebudu. Bude tady skákat tři metry a říkat, jak mně vyhodí. Protože za ním jdou. Ten se pose*e. Z ministerstva mu jdou dát trochu držkovou, já jsem jim tam trochu nabil. A jestli to můžou použít, říkám samozřejmě. Mně se*e,“ prohlásil Pěkný na adresu Jana Jarolímka v jednom z rozhovorů, které nahrával.
V pokračujícím rozhovoru už tituluje svého ředitele hovadem a vyjmenovává, co měl Jarolímek v úřadu pokazit. A, že se musí před svým nadřízeným schovat. Zmiňuje také podporu bývalého sociálnědemokratického ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. „Ukazoval jsem mu, jak to tam funguje. A on mi řekl, to je hygiena? A řekl jsem to náměstkovi a on to řekl ministrovi, takže dneska dostane,“ a bez dalších slov zjevně ukázal gesto řádného pokárání.
V jiné nahrávce, s Radimem Burešem, pak Pěkný zmiňuje, že svůj kariérní postup na hygienické stanici konzultoval s tehdy prvním místopředsedou ČSSD Jiřím Zimolou. „Můj plán je, že teďka čekám jestli bude vláda s Česanama. Když bude, počítám, že v desátom měsíci by si to mělo sednout… …Zimola mi slíbil…,“ vysvětluje Pěkný Burešovi, kdy by se mohl ujmout vedení pražské hygienické stanice.
V další části se pak Bureš Pěkného táže, proč šel vlastně pracovat na hygienickou stanici. V Burešově otázce zazní, že Pěkný nastupoval s vizí, že bude mít měsíční příjem 400 tisíc korun. „Ty si přišel s tím, že budeš dělat čtyři kila měsíčně?,“ nadhodil Pěknému Bureš. „Já bych se sem jinak nehrnul,“ odvětil mu Pěkný.
Policie disponuje od Jiřího Pěkného desítkami nahrávek. Věrohodnost jeho svědectví úředníka, který byl záskokem za mateřskou a obával se ukončení pracovní smlouvy, ale zjevně ztrácí na validitě. Policie si přitom ani nedala větší práci s prověřením Pěkným předaných poznatků. Což je zřejmé z textu obvinění, kde jsou jako důkazy citovány nahrávky, na kterých zjevně žádné průkazné indicie o vydírání na hygienické stanici nejsou.
V dalších nahrávkách naopak Pěkný opakovaně říká, že se zbaví ředitele Jarolímka. „Do desátého měsíce jsem ředitelem… Faltýnek na to kašle… Jdu za Babišem, chci hygienu… Bylo mi slíbeno, že jde do p*dele,“ zaznamenalo nahrávací zařízení tvrzení korunního svědka údajného vydírání.
Jan Hrbáček
