Způsob, jakým prezident Miloš Zeman vybírá nového předsedu Nejvyššího soudu (NS), není podle šéfky Soudcovské unie Daniely Zemanové transparentní ani důvěryhodný. Zemanová dnešním Lidovým novinám řekla, že veřejnost nezná prezidentovy kroky ani kandidáty, o nichž uvažuje. Funkce předsedy NS je volná tři měsíce poté, kdy jeho dosavadní šéf Pavel Šámal v únoru nastoupil k Ústavnímu soudu.
„Postup, kdy prezident mlčí, nepodává o výběru kandidátů žádné informace, není zřejmé, na základě jakých kritérií a informací se rozhoduje, nelze označit jako transparentní ani důvěryhodný,“ uvedla Zemanová. Zákon prezidentovi sice žádný postup v tomto ohledu neukládá, ale výběr tak důležitého veřejného činitele se zásadním vlivem na život občanů i státu by podle ní neměl ve společnosti budit pochybnosti. „Společnost by měla znát uchazeče, o nichž prezident pro tuto funkci uvažuje, aby se k nim mohla vyjádřit. A o tato vyjádření by měl stát i prezident. Měl by si být jistý, že má o kandidátech dostatek informací, protože jmenovat kohokoli z nich předsedou NS na dobu deseti let je v podstatě nevratné rozhodnutí,“ uvedla. Skutečnost, že taková diskuse nebyla ani dříve, podle ní ještě neznamená, že to tak bylo správné.
Podle šéfky resortu spravedlnosti může ke jmenování dojít brzy. „Hradní protokol mi dnes zaslal pozvánku na slavnostní jmenování soudců. Jelikož tam žádné nemám, tak předpokládám, že jmenován bude nový předseda NS,“ napsala ministryně spravedlnosti Marie Benešová LN.
Zeman v nedávném rozhovoru s ČTK prohlásil, že se chystá jmenovat předsedu Nejvyššího sodu, „jakmile skončí karanténa“. Pro koho se rozhodl, neřekl. Šámal po jmenování ústavním soudcem novinářům řekl, že podporuje kandidaturu prvního místopředsedy Mezinárodního trestního soudu (ICC) Roberta Fremra. Toho prezidentovi doporučila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ještě před koronavirovou krizí se v kuloárech mluvilo také o místopředsedovi NS Romanu Fialovi. V médiích se v poslední době objevily informace také o tom, že Hrad údajně uvažuje také o soudci NS Jiřím Pácalovi. Do širšího povědomí se Pácal dostal během kárného řízení proti tehdejšímu místopředsedovi NS Pavlu Kučerovi, kdy se jednou prohlásil za podjatého, podruhé nikoli.
Zemanová poznamenala, že veřejnost nemá o Pácalovi jiné informace, než ty, že jako předseda kárného senátu rozhodl ve věci své vlastní podjatosti. „Nový předseda NS však bude po dalších deset let ovlivňovat chod soudnictví, rovnováhu státních mocí, složení NS i jeho senátů, tím i judikaturu NS, podle níž budou soudit nižší soudy. Jmenovat předsedou NS někoho, kdo po dlouhou dobu neprojevuje na žádnou z uvedených oblastí své názory, by proto byl velký hazard,“ míní.
O výběru a jmenování předsedy NS rozhoduje prezident. Jedinou podmínkou je, že musí vybírat ze stávajících soudců Nejvyššího soudu.
(čtk, epa)
