S příchodem právníků – akademiků z jiných profesí na Nejvyšší soud počítá nový předseda Petr Angyalossy jen ve výjimečných případech. Preferovat bude kariérní soudce. „Pokud by se jednalo o osobu, která je enormně erudovaná, tak to není vyloučené,“ řekl Angyalossy na své první tiskové konferenci v roli předsedy na Nejvyšším soudu. Možnost příchodu soudců – akademiků otevřel jeho předchůdce Pavel Šámal.
Na Nejvyšší soud v poslední době přišli dva státní zástupci Petr Škvain a Radek Doležel. Otevřením pro soudce – akademiky rozproudil v předchozích letech bývalý předseda Šámal bouřlivou diskuzi. Angyalossy v tomto trendu spíše pokračovat nebude. Zatímco žalobci podle něj mají k profesi soudce ještě blízko, u akademiků by muselo jít o opravdu výjimečnou kapacitu.
Právě generační obměna soudců Nejvyššího soudu je jedna z oblastí, na kterou se nový předseda hodlá zaměřit. Podobně jako Pavel Šámal by chtěl také zvyšovat prestiž Nejvyššího soudu nejen doma, ale i v zahraničí.
Za jednu z prvních priorit považuje dokončení práce na etickém kodexu, který by byl akceptován všemi soudci, nikoli pouze Soudcovskou unií a jejími členy. „Soudcovská unie sdružuje jen něco přes třetinu soudců,“ připomněl. Co nejdříve chce návrh rozeslat soudcovským radám a na Ministerstvo spravedlnosti.
Se zástupci občanskoprávního kolegia NS chce probrat, zda by soud nemohl vydat stanovisko ohledně odškodnění za vládní koronavirová omezení. Zamezilo by podle něj žalobám, které by neměly šanci na úspěch. Nemíní tím ale zasahovat do rozhodování jednotlivých soudů. „Stanovisko říká, jak přistupovat k právní otázce, ne jak rozhodovat,“ uvedl.
Snažit se chce Angyalossy o zrychlení práce soudců. Působit na ně chce individuálně. „Jsou soudci, kteří pracují sami od sebe a jsou více akademičtí soudci, jejichž rozhodnutí jsou malé diplomové či rigorózní práce, takže s nimi chci řešit individuálně, jak by bylo možno jejich práci zrychlit,“ vysvětlil s tím, že ale Nejvyšší soud rozhodně patří co se týče k rychlosti k těm lepším v Evropě.
Reprezentativnější sídlo?
Nový předseda by si také přál, aby instituce měla reprezentativnější sídlo, vhodnější pro justiční účely. Je však realista, je prý nutné brát ohled na finanční možnosti státu. Současné sídlo po loňském otevření přístavby podle Angyalossyho „kapacitně zhruba vyhovuje“.
NS sídlí v historické budově ze 30. let 20. století se vstupem z Burešovy ulice. „Byla původně postavena jako administrativní budova, nikoliv pro účely soudu,“ uvedl dnes Angyalossy. Zahraniční nejvyšší soudy podle něj zpravidla mají důstojnější sídla postavená za daným účelem, což by si přál také on, stejně jako jeho předchůdci v čele NS.
„Musíme se pohybovat v reálu, pohybovat se taky v určitých finančních možnostech státu, zda si může dovolit pro NS postavit nebo získat a rekonstruovat nějakou historickou důstojnou budovu,“ řekl Angyalossy.
Od podzimu soud využívá přístavbu v Bayerově ulici v Brně, akutní nedostatek prostoru se tak podařilo vyřešit. V deseti podlažích jsou místa pro 143 zaměstnanců, převážně asistentů. Veškeré stavební práce včetně vybavení si vyžádaly 135 milionů korun.
Přístavba v Bayerově ulici vznikla na místě bytového domu, který NS koupil už v roce 2002. Ukázalo se, že rekonstrukce není možná a že je nutné dům zdemolovat a stavět podle nového projektu. Na přístavbu řadu let scházely peníze, nakonec se bývalý předseda Pavel Šámal dohodl s někdejším ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO).
Současná hlavní budova NS vznikla v letech 1931 až 1932 ve funkcionalistickém stylu pro Všeobecný penzijní ústav. Před listopadem 1989 tam působil krajský výbor KSČ, poté objekt využíval rektorát Masarykovy univerzity. Nejvyšší soud České republiky v budově zahájil činnost v září 1993.
Dosavadního šéfa senátu trestního kolegia soudu Petra Angyalossyho jmenoval prezident Miloš Zeman ve středu. Post obsadil tři měsíce poté, co ho kvůli jmenování ústavním soudcem opustil Pavel Šámal. Jmenování Angyalossyho vzbudilo kontroverze, protože Zeman jeho jméno neoznámil předem odborné, ani laické veřejnosti.
Eva Paseková
