Vláda v pondělí přerušila projednávání návrhu na zásadní změnu pravomocí ministra zdravotnictví. Novela zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, kterou předložilo ministerstvo zdravotnictví bez připomínkového řízení, však narazila na odpor ministra vnitra Jana Hamáčka. Vládě tak bude předložen alternativní návrh ministerstva vnitra.
„Hlavním cílem mimořádných opatření je přerušit souvislý epidemický proces a zastavit epidemii v co nejkratším čase a za co nejmenších ztrát lidských životů, stejně jako negativních dopadů do ekonomiky. Toho lze dosáhnout omezením pohybu osob, omezením konání hromadných akcí, omezením provozování epidemiologicky závažných činností, používáním přiměřených osobních ochranných prostředků a zvýšenou dezinfekcí,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu zákona z dílny ministerstva zdravotnictví.
Podle návrhu, který má Česká justice k dispozici, by mohl ministr zdravotnictví v případě hrozby či při vzniku epidemie rozhodovat o plošném uzavírání, popřípadě omezení provozu jak zdravotnických zařízení, institucí sociálních služeb, škol a školských zařízení, tak i restaurací a ubytovacích zařízení všech typů.
Dále by mu zákon umožnil omezovat provoz či uzavírat veškeré provozovny, včetně obchodních center, ale i holičství a dalších obdobných služeb. Do jeho pravomoci by spadal i zákaz veřejných a soukromých akcí, popřípadě vymezení maximálního počtu osob. Ministr by mohl uzavírat také kina, divadla a rušit festivaly. S výjimkou schůzí a zasedání ústavních orgánů a orgánů veřejné moci by mohl rušit i veškeré jiné aktivity a shromáždění, včetně náboženských.
Celý návrh si stáhněte zde:
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Novinkou je také pravomoc ministra nařídit jakémukoliv zdravotnickému zařízení, kolik lékařů a zdravotnického personálu má k řešení epidemie vyčlenit, včetně povinnosti zajistit technické vybavení. Podle stávajícího zákona mohlo ministerstvo, respektive orgány veřejného zdraví, vyžadovat pouze vyčlenění určitého počtu lůžek.
„Každé infekční onemocnění může mít závažný průběh, vyžadující hospitalizaci spojenou s dostatečnou kapacitou běžných i intenzivních lůžek a dostatečným počtem vyčleněného zdravotnického personálu. Dále může dojít i k infekci zdravotnického personálu, pak je jistá míra reorganizace a centralizace nezbytná, popř. dočasné převedení zaměstnanců na jiné pracoviště. V rámci řešení epidemie tedy musí dojít k restrukturalizaci zdravotnických zařízení, omezení plánovaných, odkladných operačních výkonů, vyčlenění lůžek pro akutní péči, vyčlenění zdravotnického personálu a oddělení k péči o nemocné postižené epidemií. Potřeba omezení provozu vybraných zdravotnických zařízení a jejich oddělení, je klíčovým bodem a nezbytnou součástí nemocniční připravenosti na epidemii. V době epidemie je nezbytné mít k dispozici zákonem stanovenou možnost vyhlásit a přijmout tato opatření a postupy ve všech zdravotnických zařízeních, státních i soukromých,“ uvádí se k tomu v důvodové zprávě.
Ministerstvo má také nově mít možnost „usměrňovat, koordinovat a kontrolovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1 zákona) za účelem naplňování mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví při epidemii a nebezpečí jejího vzniku“. Podle důvodové zprávy k návrhu vyžaduje řešení epidemické situace jednotný postup a „mnohdy je též nutné v určitém místě soustředit odborníky a další personál k zabezpečení specializované péče, a to i pro území více krajů či dokonce celé republiky“.
Návrh také vypouští z § 69, odstavce 2 větu o tom, že odvolání proti rozhodnutí o zmíněných mimořádných opatřeních nemá odkladný účinek, což se v důvodové zprávě vysvětluje tím, že „proti opatření obecné povahy, což je forma mimořádných opatření, není odvolání možné“.
Podle navrhovatelů má zákon vstoupit v účinnost okamžitě. „S ohledem na probíhající epidemii onemocnění COVID-19 je ve veřejném zájmu, aby zákon nabyl účinnosti bezodkladně. Sám o sobě v zásadě nemá žádné přímé dopady, ty budou naplněny až případným přijetím mimořádných opatření, kdy musí být vždy uváženo, zda na ně mohou dotčené subjekty reagovat okamžitě či je nutný určitý časový odklad,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Proti zrychlenému projednání novely bez řádného připomínkového řízení se včera v pořadu České televize Otázky Václava Moravce vyslovil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který plédoval pro řádnou legislativní proceduru. Kritiku vzbudil postup vlády i u opozice, podle níž návrh svěřuje příliš široké pravomoci do rukou jednoho člena vlády a je zde pochybnost o záměru obcházet institut nouzového stavu.
Petr Dimun
