Návrh na zrušení plošných opatření ministerstva zdravotnictví, které celostátně omezují nebo zcela znemožňují podnikání, volný pohyb nebo kontakty mezi lidmi podal s odkazem na Listinu práv a svobod advokát Adam Černý k Městskému soudu v Praze. Z opatření, která kopírují příkazy a zákazy vydané za nouzového stavu plyne, že buď nouzový stav pokračuje, a nebo byl oprávněně zrušen, ale pak ho nesmí prodlužovat vydáváním nouzové legislativy ministerstvo zdravotnictví. Ministr ignoruje Parlament a napadená opatření jsou nezákonným aktem rozsáhlého omezení práv, ke kterému není příslušný jeden člen vlády, uvádí advokát.
Konkrétně Černý napadá opatření ministerstva zdravotnictví z 15. května, kterými se omezuje podnikání v mnoha oborech, kulturní a sportovní události a shromáždění osob. Podání učinil u Městského soudu v Praze v pondělí 18. května 2020. Advokát už podal 5. května 2020 návrh na zrušení příkazu plošně zahalovat ústa a nos a zakrývat si tvář na veřejnosti, jak Česká justice informovala.
Návrh na zrušení legislativy produkované ministerstvem zdravotnictví za nouzového stavu pro absenci oprávnění ministerstva už také dříve podal advokát Ondřej Dostál. Městský soud v Praze mu vyhověl.
Není-li nouzový stav, nelze zavést nouzové zákazy a příkazy
Aktivní legitimace advokáta Adama Černého spočívá podle jeho slov ve skutečnosti, že z pozice zákazníka je mu pro neadekvátnost opatření znemožňováno využití obchodů a služeb, je zasažena jeho možnost sociálních kontaktů, omezena svoboda pohybu a zasaženo soukromí určováním podmínek pro setkání lidí a omezena volba podnikání a jiné hospodářské činnosti jakožto i právo na přístup ke kulturnímu bohatství. To platí plošně pro všechny občany České republiky. K takovému zásahu do ústavních práv ovšem není ministerstvo zdravotnictví podle jeho mínění oprávněno.
Celý návrh si můžete stáhnout zde.
Pokud by byla epidemická situace v České republice takto špatná a tyto drastické zásahy do života obyvatel vyžadující, pokračoval by podle advokáta nouzový stav: „Jestliže je situace dle názoru odpůrce natolik vážná, že vyžaduje takto razantní, neselektivní a celoplošná opatření spojená s výrazným zásahem do základních práv a svobod, pak je zde nepochybně naplněna hypotéza ustanovení čl. 5 odst. 1 zákona o bezpečnosti ČR a je namístě, aby byl vyhlášen (resp. ponechán) nouzový stav,“ uvádí v podání. Pouze za nouzového stavu lze podle něho takto výrazně zasahovat do práv a svobod lidí.
Vláda však o prodloužení nouzového stavu nežádala a poslanecká sněmovna rozhodla, že nouzový stav má trvat do 17. května, upozorňuje právník. „Z toho lze jednoznačně dovodit od 18. května 2020 nejsou v České republice splněny podmínky pro to, aby nadále trval nouzový stav, proto nelze ani pokračovat v opatřeních omezujících základní práva a svobody lidí, která zde byla nastavena v průběhu nouzového stavu a podle nouzové legislativy,“ dodává advokát.
Jeden člen vlády ignoruje Parlament a reguluje stát
Ministr zdravotnictví se podle Černého chová, jako kdyby nouzový stav potvrzený poslaneckou sněmovnou pokračoval: „Napadená opatření tento základní předpoklad nerespektují a rozhodnutí ministra zdravotnictví (jednoho člena vlády) tak má regulovat fungování společnosti způsobem, který je možné využít toliko za výjimečné situace a postupy předvídanými krizovou legislativou při aktivaci krizového stavu ve smyslu zákona o bezpečnosti ČR,“ stojí v podání.
Ostatně, Městský soud v Praze už o předmětné věci rozhodl, upozorňuje advokát s odkazem na výsledek podání Ondřeje Dostála: „Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2020 ve věci sp. zn. 14 A 41/2020 mimo jiné vyplývá, že v době nouzového stavu nelze nahrazovat legislativní činnost vlády (ve formě krizových opatření) vydáváním mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR podle zákona o ochraně veřejného zdraví, tedy že do základních práv a svobod nelze v době nouzového stavu zasahovat opatřeními obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ČR, ale je k tomu třeba krizového opatření vlády. Z této premisy pak vyplývá, že pokud je takovýto zásah do základních práv a svobod ze strany odpůrce nepřípustný v době nouzového stavu (kdy je obecně dovoleno za určitých podmínek i poměrně výrazně omezovat základní práva a svobody toliko rozhodnutími výkonné moci), tím spíše musí být nepřípustný v době, kdy žádný nouzový stav není, tj. v době, kdy lze do základních práv a svobod zasahovat jen zcela výjimečně a s maximální zdrženlivostí a toliko způsobem a v rozsahu stanoveném zákonem.“
„Přesto však odpůrce napadenými opatřeními nastolil (či spíše zachoval) situaci, jako by nouzový stav i nadále trval. Odpůrce zde flagrantně ignoruje jasnou vůli Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyjádřenou při posledním rozhodování o prodloužení nouzového stavu (sněmovna dala jasně najevo, že nebudou-li předloženy nové relevantní důvody, tak trvání nouzového stavu po 17. květnu 2020 je neakceptovatelné),“ upozorňuje na jednání ministerstva zdravotnictví advokát Černý.
Absolutní zákazy některým, protože podezřelí jsou všichni
Opatření ministra zdravotnictví jsou podle něj navíc nepřiměřená, paušální a neselektivní. „I když ochrana zdraví je cílem, který umožňuje základní práva a svobody lidí omezit, pro oprávněnost tohoto zásahu ze strany veřejné moci musí být naplněny podmínky legality, legitimity a nezbytnosti daného zásahu v demokratické společnosti. A právě způsob, jakým o plošném omezení základních práv bylo rozhodnuto, podmínku legality nenaplňuje,“ uvádí právní v podání s odkazem na zákon o ochraně veřejného zdraví, který upravuje chování jednotlivých skupin nebo provozů „v případě podezření z nákazy“. Pro ministerstvo jsou však podezřelí z nákazy všichni a omezuje i soukromé akce, jejichž povolování veřejné moci nepodléhá, vyplývá z dokumentu.
„Odpůrce tak paušální úpravou a neselektivním rozsahem zákazů a omezování nařízených napadenými opatřeními na celém území České republiky překračuje svou věcnou působnost stanovenou zákonem o ochraně veřejného zdraví při řešení epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Zasahuje tak nejen do hospodářských práv provozovatelů obchodů a služeb, ale i do práv jednotlivců, kterým neumožňuje tato služby využívat, přičemž opatřením č. 20588 dochází i k omezování základních práv, když je omezována svoboda pohybu a pobytu, ale omezováním konání náboženských akcí i svoboda náboženská,“ stojí dále v návrhu.
Podle advokáta se ministerstvo zdravotnictví vydáváním celoplošných omezení ústavních práv a svobod dopouští nezákonnosti, kterou ani neodůvodňuje ani řádně nepublikuje ve Sbírce. Zákazy a příkazy jsou navíc vydávány k různým skupinám obyvatel různé – pro některé obyvatele absolutní jako pro restaurace bez zahrádek, pro jiné jen kosmetické nebo dokonce nevymahatelné a nekontrolovatelné. Tím ministr zdravotnictví porušuje princip právní jistoty a legitimního očekávání.
V závěru podání k Městskému soudu v Praze advokát Adam Černý shrnuje:
Napadená opatření nesplňují požadavek legality, legitimity ani nezbytnosti omezování základních práv. Individuální práva jednotlivce by neměla být obětována libovůli veřejné moci toliko s poukazem na možnou hrozbu a výjimečnost situace bez dodržování základních principů demokratického a právního státu a zákonných postupů při řešení této situace
Napadené opatření obchází krizovou legislativu tím, že fakticky implementuje opatření akceptovatelná toliko v rámci krizového stavu, a navíc nerespektuje požadavek proporcionality omezení práv a možným ohrožením veřejného zdraví.
Napadená opatření tak představují nezákonný právní akt, kterým nelze zasahovat do základních práv jednotlivců pro absenci věcné příslušnosti odpůrce k tak rozsáhlému omezení práv a nerespektování ústavních limitů omezení základních práv jednotlivce ze strany veřejné moci umožňujících.
Irena Válová
