Soudní dvůr Evropské unie dnes nařídil Polsku pozastavit činnost nové disciplinární komory nejvyššího soudu. Nejvyšší unijní justiční instance tak vyhověla žádosti Evropské komise, aby ve věci vydala předběžné opatření. Soudci již v listopadu vyzvali polský nejvyšší soud, aby prověřil nezávislost svého disciplinárního orgánu na politické moci.
Unijní soud dnes konstatoval, že žádost EK byla opodstatněná a předběžné opatření zaručí „plnou efektivitu budoucího konečného rozhodnutí“. Odmítl také argument Polska, že otázky justice spadají výhradně do kompetencí členských zemí. Podle soudu v Lucemburku je sice struktura justičních orgánů v rukou jednotlivých států, ty však musí zajistit, aby „rozhodnutí učiněná v disciplinárních řízeních proti soudcům“ byla přezkoumána nezávislým orgánem. Ověření nezávislosti komory je nyní na polském nejvyšším soudu.
O složení disciplinární komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud začátkem prosince rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i disciplinární komoru – její personální obsazení i široké pravomoci.
Dnešní opatření soudu EU kritizoval státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta, podle něhož složení ústavních orgánů členských zemí nespadá do pravomocí unijní justice. „Dnešní rozhodnutí je aktem uzurpace, který narušuje polskou suverenitu,“ napsal na twitteru vládní politik. Polský kabinet již dříve uvedl, že komora funguje v souladu s polským právem a EU do jejího složení nemá co mluvit.
Vládní mluvčí Piotr Müller dnes prohlásil, že rozhodnutí soudu EU vyvolává vážné právní pochybnosti.
„Zvážíme různé varianty, jak se postavíme k rozhodnutí Soudního dvora EU,“ uvedla náměstkyně ministra spravedlnosti Anna Dalkowská, která polskou vládu v Lucemburku zastupovala. Rozhodnutí se podle ní týká jen fungování disciplinární komory vůči soudcům, ale tribunál nepozastavil kompetence komory vůči jiným právnickým profesím, ani nezpochybnil postavení soudců v této komoře, tedy ani nezpochybnil jejich možnou účast na volbě předsedy nejvyššího soudu.
Podle televize TVN 24 „je to v dějinách vůbec poprvé, co unijní soud pozastavil činnost instituce, kterou členský stát pokládá za svůj formální orgán“. Připomněla, že pokud by se Varšava tomuto rozhodnutí nepodřídila, hrozily by jí finanční sankce.
„Disciplinární komora není soud. Je to antisoud, který v demokratickém právním státu nemá důvod existovat. Rozhodnutí soudního dvora je první krok k nápravě bezpráví,“ řekl listu Gazeta Wyborcza právní expert Mikolaj Malecki z Jagellonské univerzity. „Dalo se to čekat. Dějiny disciplinární komory jsou dějinami úpadku právního státu v Polsku, dějinami speciálního soudu, vytvořeného politiky k šikanování nezávislých soudů. Doufejme, že rozsudek v této věci potvrdí nelegálnost tohoto výtvoru,“ dodal profesor Marcin Matczak.
Disciplinární komora se stala součástí širšího sporu o reformu polské justice, která podle Bruselu podkopává nezávislost polského soudnictví. Soudci v Lucemburku případy spojené s reformou na podnět EK posuzovali již několikrát. Loni například dospěli k závěru, že zákon snižující důchodový věk polských soudců je v rozporu s unijním právem. Stejně zhodnotili i normu, jež polské vládě umožňuje zasahovat do složení nejvyššího soudu.
Podle kritiků se polská konzervativně nacionalistická vládní strana snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Strana, která loni vyhrála druhé volby v řadě a má opět jednobarevnou většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.
(čtk)
