Dnešní rozhodnutí pražského městského soudu, který s účinností od 27. dubna zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví související s koronavirovou pandemií, podle odborníků potvrzuje, že vláda musí při vydávání mimořádných opatření, které závažně omezují lidská práva, využívat nástroje, které jí dává krizový zákon. Ministerstvo zdravotnictví proti rozhodnutí podá kasační stížnost.
„Dnešní rozhodnutí není až tolik překvapivé. Je naopak promítnutím a posílením právní jistoty a důvěry veřejnosti v nezávislé rozhodování a soudní systém. Prakticky se jedná o to, že Česká republika v režimu nouzového stavu nemůže účelově vydávat mimořádná opatření zasahující do práv občanů podle jiného – z hlediska odpovědnosti státu za škody – výhodnějšího právního předpisu, než je tzv. krizový zákon,“ uvedl advokát Deloitte Legal Petr Syrovátko.
Městský soud v Praze dnes zrušil opatření ministerstva z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Podle pravomocného rozsudku jsou nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona. Soud nehodnotil přiměřenost či účelnost daných opatření, ale pouze jejich právní formu. Vláda má nyní podle soudu do 27. dubna čas, aby opatření přijala v zákonné formě.
Šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že proti rozhodnutí podá kasační stížnost. „Respektujeme rozsudek Městského soudu v Praze, byť proti němu budeme podávat kasační stížnost,“ řekl Vojtěch. Podle něj i soud konstatoval, že není předchozí judikatura, ze které by se dalo vycházet. „Z našeho pohledu by o tom měl ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud a celou věc posoudit, protože to není úplně jednoznačné. Je otázka, jaká je reálná pravomoc ministerstva zdravotnictví, na kterém je zodpovědnost za to, aby činilo kroky k omezení a zabránění šíření epidemie,“ poznamenal ministr.
„Soud na sebe bere veškerou odpovědnost za dopady svého rozhodnutí. Ať už jde o dopady na životy a zdraví obyvatel, tak na hospodářství celé republiky,“ reagoval na rozhodnutí soudu podle mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident. Miloš Zeman přijatá opatření proti pandemii opakovaně podpořil.
Podle advokáta Tomáše Sokola bylo už od chvíle, kdy vláda vyhlásila opatření podle jiného režimu, zjevné, že jde o velmi problematický postup. Podle Sokola šlo o nefér manévr. „S jistou nadsázkou by bylo možné říct, že vláda a s jejím souhlasem ministerstvo zdravotnictví uchystali národu cosi jako právní kvíz, v jehož rámci se můžeme dohadovat, co z jednotlivých nařízení a opatření platí dnes, co už neplatí, co soud zruší zítra atd. Přitom zejména v této době je zapotřebí, aby právní instrukce byly jasné a nezpochybnitelné. Vládě nic nebránilo, pokračovat v sérii svých nařízení, vydaných podle krizového zákona, a naopak vůbec nic jí nenutilo přepínat. Byl to zbytečný právní hazard,“ uvedl Sokol.
Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje dnešní rozhodnutí soudu o zrušení čtyř mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví za absurdní, ale respektuje ho. Řekl to serveru iDNES.cz. Opatření podle něj zachránila v Česku tisíce životů, díky nim země zvládla pandemii koronaviru, uvedl.
„Rozhodnutí soudu plně respektuji. Osobně mi ale přijde absurdní. Nechápu, že soud ruší opatření vlády, která v Česku zcela evidentně zachránila tisíce lidských životů a díky kterým jsme celou tu epidemii tak úspěšně zvládli,“ řekl Babiš serveru.
Vláda podle krizového zákona původně postupovala. Právní formu některých opatření ale později změnila, podle kritiků proto, aby dotčení občané nedosáhli na odškodnění, na něž by podle krizového zákona měli nárok.
Podle ústavního právníka Marka Antoše je dnešní rozhodnutí soudu správné. „Soud vyjádřil respekt vůči úsilí vlády a konstatoval, že omezení základních práv mohou být v současné situaci nutná, ale zároveň trvá na tom, aby byly dodrženy postupy, které jsou pro takové případy ústavním pořádkem a zákonnou úpravou předepsány. Pokud má docházet k plošným a závažným omezením základních práv, je nutné využívat nástrojů, které vládě dává krizový zákon a které současně umožňují parlamentní kontrolu ze strany Poslanecké sněmovny“ řekl.
„Kdyby bylo přípustné tyto postupy účelově obcházet tím, že by takto závažná opatření vydával jen samotný ministr zdravotnictví, znamenalo by to značné ohrožení nejen pro základní práva lidí, ale i pro ústavně zaručenou dělbu moci,“ vysvětlil právník.
Tomáš Sokol upozornil na to, že soudní rozhodnutí o tom, že jsou opatření nezákonná, tedy nejen pochybná, ale vysloveně protiprávní, znamená silný argument pro ty, kteří budou nárok na náhradu škody uplatňovat. S tím souhlasili i další advokáti. Vladimír Polách například uvedl, že firmy a podnikatelé nyní mohou po státu požadovat náhradu škod za celé období od 13. března až do konce nouzového stavu. I advokát Jan Kampera uvedl, že dnešní zrušení opatření umožnilo poškozeným o náhradu škody žádat. Navíc mají podle něj možnost zahájit soudní řízení při úhradě soudního poplatku ve výši 2000 korun, a to bez ohledu na výši žalované částky.
Advokátka Jana Sedláková uvedla, že soud potvrdil, že vláda měla od začátku nástroje, které jí umožňovaly vydávat současná opatření v souladu s právním řádem. Upozornila však také, že opatření přijatá podle krizového zákona lze přijímat pouze pod dobu trvání nouzového stavu. „Je tedy otázkou, zda vláda změní rozhodnutí ohledně nouzového stavu a požádá Sněmovnu znovu o prodloužení,“ uvedla Sedláková. O prodloužení nouzového stavu dnes diskutuje vláda, jednání by mělo pokračovat ve 20:00. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ho považuje za nutné, premiér Andrej Babiš (ANO) prodloužení před rozhodnutím soudu nepodporoval.
Platforma Rekonstrukce státu sdružující několik neziskových organizací a sdružení dnes v reakci na rozsudek uvedla, že vláda již má dostatečné nástroje pro zvládání epidemie v rukou i mimo nouzový stav. Stačí podle ní například řádně aplikovat zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o ochraně státních hranic, zákon o pobytu cizinců v ČR nebo zákon o zadávání veřejných zakázek.
Otázkou, zda bude mít zrušení opatření omezujících maloobchod a volný pohyb vliv na odškodňování podnikatelů, se dnes správní soud nezabýval. Podle právníka Ondřeje Dostála, který úspěšnou žalobu na ministerstvo zdravotnictví podal, by však rozhodnutí mohlo poškozeným podnikatelům pomoci.
„Rozhodnutí bude mít za následek rozptýlení nejistoty, podle jakého právního předpisu mají poškození podnikatelé a jiné osoby nárok na náhradu škody vůči státu uplatňovat, u jakého orgánu a podobně,“ uvedl k tomu Syrovátko. „Tato otázka se jistě bude v následujících dnech řešit. V rámci pomoci poskytované státem se ale již hodně subjektů nároku na náhradu jakékoliv škody zřeklo,“ upozornila ale Sedláková.
(čtk, epa)
