Za postupem vlády, která zásadní restrikce v době nouzového stavu vydávala jako opatření ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, stojí podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) šéf legislativní rady vlády a exministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Hamáček v rozhovoru pro MF DNES také uvedl, že „kolegové z hnutí ANO na radu svých právních odborníků preferovali řešení použitím zákona o ochraně veřejného zdraví“.
Otázku, zda oním právním odborníkem byl Karel Muzikář, vedoucí partner advokátní kanceláře Skils, ponechal Úřad vlády i přes urgence České justice doposud bez odpovědi. Muzikář to popírá. Faktem ale je, že jeho advokátní kancelář zastupovala stát i u prohraného sporu u Městského soudu v Praze, kdy se rozhodovalo o právní kličce, ke které vláda zřejmě přistoupila kvůli nižší šanci na odškodnění fyzických i právnických osob v souvislosti s koronavirovými opatřeními. „Skils s.r.o., advokátní kancelář (dále jen AK Skils) poskytuje své právní služby v některých sporech souvisejících s opatřeními proti šíření epidemie koronaviru. Tyto služby AK Skils poskytuje státu zcela bezplatně, tedy zadarmo,“ uvedl mediální zástupce firmy Stanislav Švarc. Muzikářova advokátní kancelář je také podepsána pod námitkou podjatosti celého senátu Městského soudu v Praze. Ta byla podle AK Skils spatřována v tom, že soud umožnil žalobcům reagovat na ono vládní „přepnutí“ a změnit žalobní důvod. Nejvyšší správní soud však námitku zamítl.
Na to, že šlo o bezplatné služby formou tzv. „pro bono“, upozornil již Deník N. Stát ovšem standardně nemůže jen tak přistoupit na to, nechat se u soudů zastupovat zadarmo. Právní služba poskytnutá pro bono je stále odbornou službou a vztahují se na ni předpisy upravující výkon advokacie, včetně povinnosti mlčenlivosti i odpovědnosti za případnou škodu. Služby by také v každém případě měly být dodány na základě platně sjednané smlouvy s příslušným státním orgánem. „Na pro bono právním zastupování státu v této věci strávili naši vysoce kvalifikovaní právníci stovky hodin času. Naši advokáti a koncipienti se touto agendou zabývali nad rámec svých pracovních povinností ve svém volném čase, z velké části po nocích a o víkendech, a na úkor času, který by jinak mohli věnovat svým rodinám. Činili tak ve snaze pomoci státu v tíživé situaci, kdy interní pracovníci vlády a Ministerstva zdravotnictví jsou doslova zavaleni mimořádnou agendou ke zvládnutí katastrofální epidemie,“ uvedl dále zástupce advokátní kanceláře Karla Muzikáře. Bylo tak pro stát opravdu výhodné, aby v zásadním sporu právní zástupci připravovali podklady vedle své práce o víkendech?
Čtěte také: Právní spekulanti a keťasové
Samostatnou otázkou pak je, zda orgán může takové služby, které jsou ve své podstatě darem, vůbec přijmout. Úřad vlády na tyto otázky České justici neodpověděl. Deník N k tomu již dříve uvedl, že „Vyjádření k žalobě už měli připravené právníci státu – dělat to měli odborníci z vlády a některých resortů. Nakonec ale dostali přetlumočenou zprávu od premiéra, že se dohodl s Muzikářem a Skils budou stát zastupovat zdarma,“ popsal situaci Deníku N vysoce postavený zdroj z vlády.
U služby AK Skils vládě také nelze hovořit ani o plnění bez jakékoli protihodnoty. Poskytnutí služby v takto významném případu je pro advokátní kancelář samo o sobě hodnotnou referencí použitelnou například v budoucích výběrových řízeních. A je proto také namístě aby vláda zveřejnila, zda také další advokátní kanceláře neměly zájem o poskytnutí takové služby. Česká justice nedávno informovala o tom, že advokátní kancelář Skils byla v roce 2018 jako jediná z 10 největších ve ztrátě a zaplatila pouhých 116 tisíc korun na dani z příjmu v České republice. Výnosy v tomto roce měla přes 400 milionů. Státu a veřejným rozpočtům přitom fakturovala v průběhu let stovky milionů korun. Některé zdroje České justice přirovnávají zastupování státu ve volném čase zdarma o víkendech a po nocích k hackatonu na informační systémy k dálničním známkám, který skončil neslavně.
Muzikářovo zastupování zdarma vyvolalo také ohlas na sociálních sítích, kde právníci diskutovali mimo jiné o tom, zda by se tímto druhem zastupování neměla zabývat Česká advokátní komora.
Rozhodnutí Městského soudu v Praze minulý týden potvrdilo, že vláda musí při vydávání mimořádných opatření, která závažně omezují lidská práva, využívat nástroje, které jí dává krizový zákon. Soud zrušil opatření ministerstva z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Podle pravomocného rozsudku jsou nezákonná. Soud nehodnotil přiměřenost či účelnost daných opatření, ale pouze jejich právní formu.
