Roman Janoušek před soudem Archivní foto: Mediafax

„Hypotetické či zjevně pochybné“ důkazy? Plénum ÚS se odchýlilo od argumentů z nálezu v Janouškově kauze

Většina soudců Ústavního soudu (ÚS) se v novém stanovisku pléna vymezila proti základním argumentům nálezu, díky kterému loni dostal lobbista Roman Janoušek šanci na obnovu řízení. Za nové skutečnosti vyžadující revizi procesu nelze podle nich považovat hypotézy nebo zjevně sporné důkazy. Stanovisko je pro justici závazné a bude mít dopad na posuzování žádostí o obnovu, nejspíš včetně Janouškovy kauzy. Lobbista dostal nepodmíněný trest za sražení ženy automobilem.

Městský soud v Praze bude o případné obnově řízení znovu rozhodovat 20. května, původně žádost zamítl. Třetí senát ÚS v říjnu konstatoval porušení práva na soudní ochranu. Obhajoba předkládala například znalecké posudky, údajně prokazující Janouškovu závislost na alkoholu a dalších návykových látkách. „Tato skutečnost je svou povahou v řízení nová,“ řekl loni ústavní soudce Radovan Suchánek. Obhajoba poukazovala také na údajnou poruchu zorného pole a možnost, že Janouškovy rozeznávací schopnosti mohl ovlivnit hematom v mozku.

Druhý senát ÚS se později kvůli odlišnému názoru v jiném řízení obrátil na plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Výsledkem je dnes publikované stanovisko, což je nástroj, jehož prostřednictvím může plénum překlenout rozpory v judikatuře nebo překonat právní názor některého ze tříčlenných senátů.

Hlavním bodem stanoviska je to, že „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ podle trestního řádu má soud hodnotit už v řízení o povolení obnovy, tedy nikoliv až po obnově, a zjišťovat jejich význam pro pravomocně skončené trestní řízení. „Nemůže se tak jednat o skutečnosti nebo důkazy hypotetické či zjevně pochybné, nýbrž musí skýtat vysoký stupeň pravděpodobnosti (resp. plně odůvodněný předpoklad) o tom, že na jejich základě by skutečně mohlo dojít ke změně původního pravomocného rozhodnutí,“ stojí ve stanovisku.

Soud se může už v řízení o povolení obnovy zabývat rovněž důvody, pro které nebyly důkazy uplatněny dříve. O porušení práva na soudní ochranu jde pouze v situaci, kdy ÚS zjistí extrémní nesoulad mezi výsledky provedeného dokazování a právními závěry, „nikoliv v případě pouhé potenciálně odlišné interpretace skutkového děje“.

Se stanoviskem nejsou spokojení dva soudci, kteří se podíleli na překonaném nálezu, konkrétně Suchánek a Josef Fiala. Ke stanovisku proto sepsali disent – tedy odlišné stanovisko. Plenární většina podle nich hrubě selhala a přehlédla některé „důležité detaily“. „Výsledek vypadá jako po tanci příslovečného ‚slona v porcelánu‘,“ stojí v disentu.

Vydávání stanovisek pléna není příliš časté. Za posledních deset let jich ÚS ve své databázi eviduje 16.

Opilý Janoušek srazil ženu v roce 2012 v Praze-Michli. Po předchozí kolizi se jej snažila na křižovatce zastavit. Původně čelil Janoušek obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Trest 4,5 roku vězení nastoupil Janoušek v listopadu 2014. Nyní má výkon trestu dlouhodobě přerušený kvůli zdraví.

(čtk)