Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) podruhé obvinila vyšetřovatele brněnské kriminální policie Vladimíra Machalu ze zneužití pravomoci úřední osoby. Machala vedl před 15 lety tajný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn, který se věnoval velmi citlivým kauzám. Existence týmu se po jeho prozrazení ukázala jako značně problematická. Machala naposledy vyšetřoval obchody s brněnskými byty. GIBS ho podruhé obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby kvůli tomu, že byl vytvořeny fiktivní úřední záznamy o schůzkách s informátorem, na kterého byly čerpány peníze ze speciálního policejního fondu.
GIBS sdělila 9. března nadporučíkovi brněnské kriminální policie Vladimíru Machalovi obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Není to první obvinění, které si Machala krátce po sobě od inspektorů vyslechl. Do zahájení trestního stíhání vyšetřoval kšeftování s obecními byty v Brně. Jak před dvěma týdny informovala Česká justice, v půlce února Machalu GIBS obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby poprvé. A podezřívá ho dokonce z maření vyšetřování.
Druhé trestní stíhání, a opět kvůli zneužití pravomoci úřední osoby, zahájila GIBS počátkem letošního března. V této kauze jde o podezření z nezákonného čerpání z fondů zvláštních finančních prostředků při vyšetřování závažné kauzy. Machala měl podle GIBS své podřízené poskytnout nepravdivé informace, na základě kterých měla zpracovat taktéž nepravdivý úřední záznam. Podřízená měla také vytvořit nepravdivý záznam o zavedení informátora a sepsat opět nepravdivý záznam o informacích k vyšetřování. Ta jí měly být z už zmiňovaného fondu zvláštních finančních prostředků vyplaceny peníze, které měla předat tomuto informátorovi. Podle vyšetřovatelů GIBS je ale použila pro svoji potřebu.
Nadporučík brněnské hospodářské kriminálky Vladimír Machala vyšetřoval od léta 2018 podvody s obecními byty v jihomoravské metropoli. Policie kvůli nim obvinila bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Hubálka detektivové brněnské kriminálky zadrželi 18. června 2018. Pavel Hubálek si měl kvůli transakcím s byty vyrobit i falešná úřední razítka. Podle policie si nechal vyrobit fiktivní razítka brněnského magistrátu a městských částí a potenciálním zájemcům se představoval jako úředník brněnského magistrátu.
Podvody s byty
Podle policie se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle prozatímních odhadů detektivů může vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.
Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize. Na Hubálka byla na začátku vyšetřování uvalena vazba, z ní byl později propuštěn, u soudu mu hrozí až desetiletý trest za mřížemi.
Česká justice se s Vladimírem Machalou spojila, aby se k případu vyjádřil, ale do telefonu nebyl ochotný mluvit. Žádost o jinou formu kontaktu Machala nevyslyšel.
Platba za fiktivní zjištění
Inspekce Vladimíra Machalu nově podezřívá, že měl instruovat svoji podřízenou Jitku Broďákovou k tomu, aby nezákonně čerpala z peníze z fondu zvláštních finančních prostředků. Ten se v bezpečnostních složkách používá k takzvanému „rozmluvení“ informátorů, kterým se za jejich informace, použitelné pro trestní řízení, platí. Tyto fondy jsou příslušníky bezpečnostních složek často zneužívány, jenže konkrétní případy se velmi těžko prokazují.
Machala měl podle závěrů inspekce Broďákové poskytnout nepravdivé informace, které měla využít pro vytvoření nepravdivého úředního záznamu. Broďáková pak měla do záznamu uvést, že měla mít v červnu 2018 schůzku s člověkem ze státní správy, který jí měl předat informace o trestné činnosti s obecními byty, kterou páchal už zmiňovaný Pavel Hubálek. Tohoto „člověka“ měla Broďáková vyhodnotit jako osobu vhodnou ke spolupráci, poté ji k ní přesvědčit, a s jeho vědomím ho zanést jako informátora do policejní databáze pod krycím jménem Notor.
Machala měl podle inspekce vědět, že k žádné schůzce s informátorem nedošlo, a že Broďáková tomuto „ráfkovi“, jak se informátorům v policejním žargonu říká, a to, že Broďáková za jeho poznatky pro trestní řízení nezaplatila. Machala pak měl podle inspekce zavedení svazku na informátora s krycím jménem Notor schválit a postoupit dále ke schválení. Podle inspekce pak měl Broďákové poskytnout i další informace, které měly posloužit k tvorbě dalších nepravdivých úředních záznamů o schůzkách s informátorem Notorem. Celkem tak měla Broďáková za fiktivní schůzky s informátorem vyinkasovat 10 tisíc korun.
Inspekce policisty sledovala i odposlouchávala, po obvinění podezřelých provedla domovní prohlídky a prohlídky nebytových prostor.
Kamarád u vyšetřování
Machala je obviněn z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se měl dopustit, že o průběhu vyšetřování informoval dlouholetého kamaráda a rodinného přítele Pavla Kosmáka. Kosmák pracuje na jako šéf technického oddělení správy nemovitostí na radnici Brno-střed. Machala měl mít podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) informace o tom, že by mohl mít Kosmák zapojen do Hubálkových transakcí s obecními byty. Machala měl Kosmáka o průběhu vyšetřování informovat podle GIBS osobně, telefonem a prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp. Machala měl Kosmákovi předat informace o domovních prohlídkách i prohlídkách nebytových prostor. Machala měl dokonce Kosmáka pozvat jako takzvanou nezúčastněnou osobu na domovní prohlídku u Hubálka.
Na vysvětlenou, procesní předpisy vyžadují, aby při provádění některých úkonů státní mocí (například policií), kterými je zasahováno do osobnostních svobod, byla přítomna tzv. nezúčastněná osoba. V aplikační praxi se zejména orgány policie pro potřebu provádění úkonu, který je spojen s obligatorní přítomností nezúčastněné osoby, obracejí na obce, které vyšlou ke splnění uvedené povinnosti nejčastěji zaměstnance obecního úřadu.
Machala měl Kosmákovi umožnit, aby byl aktivním účastníkem domovní prohlídky v bytě Hubálka jeho manželky v Brně Bohunicích. Kosmák prý měl detektivovi posloužit jako konzultant v případu, kdy mu měl pomoci verifikovat, zda jsou zajištěné dokumenty při domovní prohlídce pravé, a jestli patří do agendy bytového odboru nebo správy nemovitostí městské části Brno-střed.
Machala měl prostřednictvím aplikace WhatsApp Kosmákovi také po výslechu Hubálka v létě 2018 sdělit, že proti němu vypovídal, a promluvil i o kauze Stoka, do které jsou zapleteni brněnští politici převážně kolem hnutí ANO. Dále jej měl Machala informovat o tom, že soud Hubálkovi zrušil jeden z vazebních důvodů. Vloni v únoru pak měl Machala Kosmákovi sdělit, že Hubálek o něm vypověděl, že měl dát Kosmákovi úplatek 10 tisíc korun za poskytnutí dokumentace k bytům, přepisovaným na nové nájemníky a za poskytnutí klíčů od volných bytů a garáží.
Inspekce Machalovi také přičítá, že mohl zmařit vyšetřování, protože kvůli nesprávnému procesnímu postupu nemohou být použity jako důkazy v trestním řízení zajištěné mobilní telefony.
Počátkem letošního března inspekce zahájila druhé trestní stíhání Vladimíra Machaly, opět kvůli zneužití pravomoci úřední osoby. V této kauze jde o podezření z nezákonného čerpání z fondů zvláštních finančních prostředků. Machala měl dle GIBS své podřízené poskytnout nepravdivé informace, na základě kterých měla zpracovat nepravdivý úřední záznam. Podřízená měla také vytvořit fiktivní záznam o zavedení informátora a sepsat fiktivní záznam o informacích k vyšetřování, za což mělo být z už zmiňovaného fondu zvláštních finančních prostředků vyplaceno 10 tisíc korun.
Elitní detektiv
Vladimír Machala vedl před patnácti lety utajovaný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn. Existence tajného týmu se po jeho vyzrazení ukázala jako značně problematická. Tým vyšetřoval manipulace s prověrkami Národního bezpečnostního úřadu nebo aféru ve vojenské rozvědce.
Do médií v roce 2005 prosákly poznatky o tom, že se informace z vyšetřování týmu Mlýn dostávaly k tehdejšímu ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi (ČSSD). Pozdější premiér Gross si proto za zřízení týmu vysloužil řadu negativních ohlasů. Tým se v únoru 2005 přejmenoval z Mlýna na Vltavu a jeho činnost byla postupně utlumena.
Vladimír Machala v září roce 2005 od protikorupční policie odešel a nastoupil jako policejní analytik v Brně. Svůj odchod z elitní policejní složky odůvodnil rodinnými důvody. „Je to pravda. To není určitě žádný pokles, to zaprvé, a zadruhé, to je z rodinných důvodů. Protože se mi narodilo dítě a potřebuji být s rodinou v Brně, to je velmi jednoduché,“ potvrdil před patnácti lety autorovi článku.
Vladimír Machala také v roce 2001 vedl vyšetřování někdejšího generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Toho Machala podezříval z pokusu o poškozování věřitele, z kterého byl Železný později obžalován. Od soudu ale odešel nevinen. Pražský vrchní soud Železného zprostil obžaloby z pokusu o poškození věřitele – společnosti CME (Central European Media Enterprises) na jaře roku 2011. V odvolacím jednání dospěl k jinému závěru než rok před tím v říjnu pražský městský soud, který Železnému vyměřil tříletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu čtyř let a peněžitý trest tři milióny korun.
Po zveřejnění prvního článku zareagovala právní zástupkyně Vladimíra Machaly Klára Samková. „Zveřejnění informací v médiích, a to zejména způsobem, jak to učinil Ekonomický deník (partnerský server České justice – pozn. red.), považujeme za další krok vedoucí k zamezení řádného vyšetření trestné činnosti odhalené nyní stíhaným policistou, kdy orgány činné v trestním řízení zřejmě hodlají argumentovat tím, že věc byla mediálně známa, a tudíž byly zmařeny možnosti zajištění důkazů,“ tvrdí Samková.
Jan Hrbáček
