Dne 31. 3. 2020 schválila vláda návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (tzv. „Lex Covid-19“). Jde o legislativní opatření v oblasti justice, kde se stanoví specifické a časově omezené důsledky přijatých mimořádných opatření. Česká justice nyní přináší připomínky České advokátní komory.
Návrh vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti a byl vládě předložen mimo připomínkové řízení, kdy výjimku pro takovýto postup udělil v souladu s Legislativními pravidly vlády předseda vlády. Lze usuzovat, že pro zrychlený legislativní proces ve stavu legislativní nouze je zde momentálně prostor, neboť je potřeba urychleně řešit nejen dopady na podnikatele, zaměstnavatele a zaměstnance, ale i na celou řadu dalších osob, kterých se týká soudní nebo jiné řízení.
Z důvodů výše uvedených nemohla Česká advokátní komora uplatnit k návrhu zákona připomínky v rámci standardního připomínkového řízení, nicméně měla možnost se k některým částem vyjádřit prostřednictvím člena sekce pro právo soukromé ČAK doc. JUDr. Bohumila Havla, Ph.D., který byl přizván do pracovní skupiny pověřené přípravou návrhu zákona a mohl se tedy podílet na jeho výsledném znění.
Návrh zákona byl dne 1. 4. 2020 projednán podvýborem ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení na společná schůzi s podvýborem pro ochranu spotřebitele, kterého se zúčastnil člen představenstva a vedoucí sekce insolvenčního práva ČAK JUDr. Michal Žižlavský.
Navrhované změny lze seřadit do čtyř oblastí:
a) Zvláštní ustanovení o možnosti prominutí zmeškání lhůt
Zavádí se možnost prominout zmeškání lhůty nebo navrácení lhůty pro vykonání úkonu ze strany vybraných subjektů soudních řízení nebo osob na řízení jinak zúčastněných.
b) Změny týkající se právnických osob
Navrhuje se po dobu trvání mimořádných opatření umožnit rozhodování orgánů právnické osoby s využitím technických prostředků nebo rozhodování per rollam i v případech, kdy taková možnost rozhodování není upravena v zakladatelském právním jednání.
Zákon počítá i s prodloužením funkčního období člena voleného orgánu právnické osoby pro případ, že uplyne v průběhu trvání mimořádného opatření.
Návrh zákona dále prodlužuje i lhůtu pro svolání valné hromady kapitálové společnosti a členské schůze družstva z důvodu projednání řádné účetní závěrky.
c) Akutní změny v insolvenčním právu
Návrh zákona upravuje celou řadu institutů v oblasti insolvenčního řízení, jejichž cílem je zajistit, aby aktuální hospodářská situace vyvolaná mimořádnými opatřeními neměla pro úpadce likvidační účinky. Zakotvuje se zvláštní lhůta 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, po kterou nemá dlužník povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Rovněž tak se nebude do 31. 8. 2020 přihlížet k insolvenčnímu návrhu podanému věřiteli po nabytí účinnosti „Lex Covid-19“.
Dále se zavádí zvláštní režim oddlužení plněním splátkového kalendáře v těch případech, kdy oddlužení probíhá podle právní úpravy účinné před nabytím účinnosti zákona č. 31/2019 Sb. Dlužníku se rovněž v oddlužení přiznává za určitých okolností možnost podat návrh na osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek i tehdy, pokud nesplatil stanovený poměrný díl pohledávek.
Změnou insolvenčního zákona se zavádí tzv. mimořádné moratorium, jehož účelem je dočasně ochránit provozuschopné podniky, které se pouze v důsledku dočasného výpadku způsobeného mimořádnými opatřeními dostaly do přechodných platebních potíží. Návrh na mimořádné moratorium lze podat pouze do 31. srpna 2020.
Veškeré shora navrhované změny považuje Komora za potřebné, neboť přinášejí větší míru stability a právní jistoty do probíhajících řízení nebo do právní situace dotčených adresátů právních norem.
d) Změna exekučního řádu
Relativně samostatnou změnu představuje novela exekučního řádu (část třetí); jde o úpravu obligatorního zastavení exekuce pro případ, že po dobu posledních 3 let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních 3 let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.
Zde považujeme za nutné upozornit na to, že jde o návrh převzatý z aktuálního znění novely exekučního řádu, kterou již nějaký čas projednává Poslanecká sněmovna (viz tisk 545). Vzhledem k tomu, že nejde o návrh bezprostředně reagující na mimořádná opatření, je otázka, zda jeho přijetí ve zkráceném legislativním procesu ve stavu legislativní nouze nenaráží na ústavní mantinely (viz § 99 odst. 5 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny).
Navzdory společenské citlivosti problematiky exekucí v ČR si dovolujeme vyslovit nezbytnou míru obav z negativních dopadů narušení základní zásady civilního práva hmotného pacta sunt servanda, a to nad rámec dopadů mimořádných opatření. Návrh totiž významně poškodí věřitele, kteří již měli značné výdaje s nalézacím a vykonávacím řízením. Mnoho aktuálně postižených živnostníků a individuálních věřitelů ztratí definitivní šanci jednou se domoci svých nároků. Smyslem a důsledkem zastavování exekucí by nemělo být, že vytvoří nové dlužníky či nové úpadce. V tomto bodě považuje návrh za populistický, přičemž se může snadno dostat do rozporu s ústavním právem vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny).
Podobná argumentace zazněla rovněž na jednání podvýboru ÚPV, kde také padl návrh na vypuštění celé části třetí a projednání této problematiky v rámci tisku 545, jak bylo původně plánováno.
Převzato z Advokátního deníku
