Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání proti rozsudku, kterým byl zbaven obžaloby bývalý náměstek vrchního státního zástupce v Praze Libor Grygárek. Ten byl obžalován, že měl zabránit trestnímu stíhání Romana Janouška kvůli vyřízení žádosti o právní pomoc ze Švýcarska. Z dokumentů, které má Česká justice k dispozici, nicméně vyplývá, že NSZ Grygárkův postup schválilo, přestože v dovolání tvrdí Zeman opak.
„Je třeba vyjádřit se k interpretaci kontaktů se zástupci švýcarské strany a v jejich rámci učiněné korespondence státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Zdeňka Kasala, zejména obsahu e-mailové zprávy ze dne 17. 5. 2011, jak byla podána v odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze,“ konstatuje Zeman v dovolání. Podle něj je nutno odmítnout, že by e-mail byl projevem souhlasného názoru s postupem Grygárka při vyřizování žádosti o právní pomoc ze strany dožadující švýcarské strany a s jeho nečinností ohledně důvodnosti vedení trestního řízení v České republice. „Uvedený postup byl naopak důsledkem vadného postupu obviněného JUDr. Libora Grygárka, neboť v době, kdy zástupci Nejvyššího státního zastupitelství komunikovali se zástupci Švýcarské konfederace, trestní řízení nebylo vedeno právě z důvodů popsaných v usnesení Městského soudu v Praze a nemohlo dojít ani k vyžádání právní pomoci.“
Ztotožnění se závěry VSZ
Ve skutečnosti ale k potvrzení Grygárkova postupu ze strany vedení NSZ došlo. V mailu ze 17. května 2011, který Zeman v dovolání zmiňuje, Kasal poděkoval švýcarským orgánům za informace a sdělil, že „po prokonzultování uvedené záležitosti s vedoucími pracovníky úřadu Nejvyššího státního zastupitelství došli k právnímu stanovisku, že ve věci podniknutí dalších kroků není v současné době ze strany českých orgánů možné požádat o právní pomoc, protože na základě aktuálních dostupných informací není v České republice vedeno trestní řízení obdobné tomu, které bylo vedeno ve Švýcarsku.“
Jak dále Kasal vysvětluje, podle předpisů pro vedení trestního řízení v České republice je vedení trestního řízení podmínkou pro podání jakékoliv žádosti o právní pomoc, přičemž trestní řízení může být vedeno pouze v případě důvodného podezření ze spáchání konkrétního trestného činu. Kasal tak odpověděl švýcarským justičním orgánům stejně, jak odpovědělo na žádost pražské VSZ.
Obdobně se Kasal vyjadřoval i v interní komunikaci se Zemanem. Ze zprávy, kterou mu poslal 2. května 2011 vyplývá, že není možné Janouška stíhat, a že se s postupem VSZ v Praze ztotožňuje. „Lustrací jsem zjistil, že v rámci předmětného švýcarského řízení byla v listopadu 2008 švýcarskými orgány vyžádána v ČR právní pomoc, která byla ze strany VSZ v Praze v požadovaném rozsahu poskytnuta. Lustrací v systému CESO jsem dále zjistil, že proti R.J. (Romanu Janouškovi, pozn. redakce) v současnosti není vedeno v ČR žádné trestní řízení, a stejně tak není vedeno žádné řízení proti R.J. na OZHFK (odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, pozn. redakce) obou VSZ. Ve Švýcarsku nebyl zjištěn nezákonný původ zajištěných finančních prostředků navzdory intenzivnímu vyšetřování a v současnosti nemám poznatky v tom smyslu, že by v České republice mělo být vedeno jakékoli související trestní řízení“, píše Kasal Zemanovi. Na základě toho pak Zeman vlastnoručním písemným pokynem uložil ze 17. května 2011 sdělit švýcarské straně, že Romana Janouška stíhat nelze.
Grygárkův postup nebyl ojedinělý
Ke stejnému závěru dospěl i nalézací soud, který Grygárka loni v srpnu zbavil obvinění. Soud v odůvodnění prohlásil, že Kasal sám uvedl ve svém emailu, že věc prokonzultoval s vedoucími pracovníky NSZ, a ti došli k právnímu stanovisku, že na základě dostupných informací není možné v ČR zahájit trestní řízení a požádat o právní pomoc. „Na základě těchto skutečností dospěl soud k závěru, že obviněnému Grygárkovi nelze oprávněně vyčítat, že nedal pokyn k zahájení úkonů trestního řízení. Úkony trestního řízení se nezahajují automaticky na základě jakéhokoliv poznatku, ale vždy záleží na posouzení kompetentního orgánu, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro tento postup. Úkony trestního řízení zahajuje policejní orgán, který má k tomu zákonné zmocnění, ale také prakticky má k případu nejvíce informací, neboť může využít i policejní databáze, které obsahují také operativní informace, které jsou mimo policii nedostupné,“ uvádí v odůvodnění soud.
Soudkyně Zuzana Zápalková v této souvislosti zároveň uvedla, že případem se zabývalo několik policistů, z toho tři ředitelé specializovaného útvaru ÚOKFK i další státní zástupci VSZ, přičemž všichni dospěli k závěru, že nebyly splněny podmínky pro postup podle § 158 odst.3 tr.ř. „Rovněž nejvyšší autorita – Nejvyšší státní zastupitelství ČR, ústy svého ředitele oddělení závažných ekonomických a finančních trestných činů po schůzce se švýcarským velvyslancem vyslovilo právní názor, že není možné v ČR zahájit trestní řízení a požádat o právní pomoc. Soud si pak musí klást otázku, v čem se jednání obviněného Grygárka liší od jednání ostatních státních zástupců, proč je jeho shodné stanovisko a proč právě jen jeho, v rozporu se zákonem. Správnost názoru, že na základě informací, které měla česká strana k dispozici, nebylo možné zahájit trestní řízení, potvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství ČR. V takovém případě nelze dovodit, že právě postupem dle tohoto právního názoru obviněný Grygárek nesplnil své povinnosti a porušil svou pravomoc,“ konstatovala Zápalková při zdůvodnění rozsudku.
Druhá žádost
Součástí korespondence mezi NSZ a švýcarskou prokuraturou rovněž byl příslib, že informace týkající se trestního řízení, které bylo vedeno ve Švýcarsku, budou v České republice dále zpracovány. Konkrétně, že budou předány českým orgánům činným v trestním řízení jako podkladové operativní zjištěné skutečnosti a v případě, že bude v budoucnu vedeno u nás jakékoliv trestní řízení, které by se mohlo i pouze marginálně týkat trestního řízení, které bylo vedeno ve Švýcarsku, bude využito nabídky ke spolupráci.
Taková situace nastala 30. prosince 2011, kdy Generální prokuratura Švýcarské konfederace dopisem adresovaným přímo Zemanovi sděluje, že Janoušek disponuje ve Švýcarsku dalším bankovním účtem, na němž je uložen ekvivalent 2,3 miliardy Kč, tedy více než jedenáctinásobně větší objem peněžních prostředků, než bylo zmiňováno v žádosti ze dne 5. listopadu 2008. „Sděluji Vám, že Generální prokuratura Švýcarské konfederace vede trestní řízení proti neznámým osobám pro praní špinavých peněz dle článku 305bis švýcarského trestního zákoníku. V rámci tohoto řízení vyšlo najevo, že český občan Roman Janoušek má práva disponovat s bankovním účtem ve Švýcarsku, na kterém je uloženo více než 2,3 miliard českých korun. Z různých článků, které se objevily v českém tisku se zdá, že Roman Janoušek je zvláště podezřelý, že je zatažen do podezřelých aktivit ve vztahu s pražskou radnicí,“ uvádí se ve zmíněném dopise švýcarské prokuratury nejvyššímu státnímu zástupci Zemanovi.
Jednalo se tedy o stejné důvody, které vedly švýcarskou stranu k podání první žádosti. Její součástí bylo i předání nespecifikovaných informací, které měly umožnit zahájit trestní řízení. „Děkujeme Vám, že budete ochoten přezkoumat informace obdržené v příloze, a že je v případě potřeby předáte příslušným českým orgánům trestního řízení,“ píše Zemanovi federální prokurátor Luc Leimgruber.
Na dotaz, jak Zeman s druhou žádostí ohledně Janouškových finančních prostředků naložil, uvedl v odpovědi České justici tiskový mluvčí NSZ Petr Malý, že všechny informace, které Nejvyšší státní zastupitelství od švýcarských orgánů obdrželo v průběhu roku 2011, byly úřední cestou předány k dalšímu opatření vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze. „Z důvodu vyloučení se vrchního státního zástupce v Praze z vykonávání úkonů trestního řízení byla tato věc usnesením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství následně přikázána k dalším úkonům trestního řízení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, které bylo a je věci nadále činné,“ sdělil Malý České justici.
Na dotaz, jaké kroky ohledně postoupené žádosti VSZ v Olomouci podniklo, odpověděl vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, že „informace z trestního řízení týkající se konkrétních osob VSZ s ohledem na neveřejnost přípravného řízení neposkytuje.“
Rozdílný postup
Ve svém dovolání Zeman argumentuje tím, že žádost o právní pomoc nakonec vedla k obvinění Janouška z trestného činu podílnictví. „V závěrech soudu I. stupně již ovšem nebylo vůbec zohledněno, že následně došlo v České republice právě i z popudu státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství iniciujícího výkon dohledu k zahájení úkonů trestního řízení, v jehož rámci byla právní pomoc realizována, a dokonce došlo i ke vznesení obvinění mj. JUDr. Romana Janouška pro trestný čin podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku,“ argumentuje Pavel Zeman v dovolání.
Janoušek byl sice skutečně obviněn v březnu 2017, a to z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, ale to se podle jeho obhájce Lukáše Trojana ani okrajově netýká obou švýcarských žádostí. „Trestní stíhání nemá žádnou skutkovou souvislost s žádostmi o právní pomoc ze Švýcarska. Jedná se o zcela nesouvisející případ, který byl účelově vygenerován z věci, která byla před deseti lety prověřována. Věcná, tedy skutková souvislost je nulová. Předmět obvinění je dle našeho názoru zcela nedůvodný,“ uvedl Trojan.
Grygárek ve svém vyjádření k dovolání upozorňuje na to, že žádost ze dne 5. listopadu 2008, kvůli které byl více než šest let, vzhledem k rozhodnutí soudu, nedůvodně trestně stíhán, byla výslovně toliko požadavkem švýcarské prokuratury o lustraci Janouška. Tedy o sdělení, zda je v ČR trestně stíhán. V žádném případě se tedy podle něj nejednalo o jakoukoli žádost, aby na jejím základě byly zahájeny úkony trestního řízení, či dokonce trestní stíhání, jak podle něj manipulativně tvrdila obžaloba, a stále tvrdí i dovolání nejvyššího státního zástupce. „Tuto žádost, která byla současně doručena i Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně, jsem navíc ani nevyřizoval a nebyl jsem ani jejím adresátem. Pokud jde o další přímou komunikaci, resp. konkrétní žádosti švýcarské strany adresované či projednávané osobně se Zemanem a Kasalem, není mi známo, proč vrchní státní zástupce v Olomouci rovněž nezahájil jejich trestní stíhání pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby, neboť je zřejmé, že Janoušek k jejich pokynu pro skutky sdělené Švýcarskou konfederací trestně stíhán nebyl, ačkoli mne za to samé stíhal,“ uvedl pro Českou justici Libor Grygárek.
Dušan Šrámek
