Když loni v květnu schválila vláda návrh dvou novel zákonů – o potravinách a ochraně spotřebitele – se zákazem prodávat potraviny a jiné zboží „dvojí kvality“, bil se premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD) v prsa, že nedopustí, aby se Češi stali v EU občany druhé kategorie. Ani po téměř roce se jim však tento závazek nějak nedaří plnit. Spíše naopak. Podle Evropské komise, jak zjistil Ekonomický deník, porušilo ministerstvo zemědělství legislativní pravidla EU. V důsledku toho nebude dodržování zákazu dvojí kvality potravin právně vymahatelné. A návrh druhé novely se zákazem dvojí kvality u ostatního zboží stále leží na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Na první pohled se to zdá jako technická formalita a příklad byrokracie Evropské unie, má však svou logiku. Pokud připravovaný návrh nějakého zákona obsahuje zákaz či jiné omezení (požadavky na technické parametry výrobku apod.), které není popsané ve směrnicích EU a může potencionálně vytvořit překážku pro volný pohyb zboží a služeb na jednotném evropském trhu, musí úředníci nejprve postoupit tento návrh Evropské komisi a členským státům k vyjádření a případným připomínkám – notifikovat. Pokud to tvůrci zákona neudělají, stát nesmí daný předpis vůbec přijmout. A pokud je přesto předpis schválen a vstoupí v platnost, není použitelný a nelze jej vůči jednotlivci u soudů vymáhat.
A přesně to teď hrozí u novely zákona o potravinách, která zakazuje dvojí kvalitu potravin pod pokutou 50 milionů korun. Jak jsme již informovali dříve, ministerstvo zemědělství totiž tuto novelu uvedeným způsobem nenotifikovalo. To je však v rozporu se stanoviskem Evropské komise, jak Ekonomického deníku aktuálně potvrdil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Ten je v České republice úřadem, který předává notifikace Evropské komisi a v těchto věcech s ní komunikuje. Takto obdržel ÚNMZ od Evropské komise upozornění, které zaslala všem členským státům EU, že návrhy zákonů se zákazem dvojí kvality zboží se musí jako tzv. technický předpis notifikovat. „A tuto informaci jsme příslušnému ministerstvu (tj. zemědělství – pozn.red.) předali,“ sdělil Ekonomickému deníku ÚNMZ ve svém oficiálním vyjádření.
Co si (ne)zaslouží notifikaci
Ministerstvo zemědělství však nebere na stanovisko Evropské komise, která může potencionálně i Českou republiku zažalovat u Soudního dvora EU, ohled. Zákaz dvojí kvality v návrhu novely zákona o potravinách vychází podle něj přímo z ustanovení o dvojí kvalitě uvedeném v unijní směrnici na ochranu spotřebitele, kterou schválily členské státy a Evropský parlament vloni. „V tomto případě není nutné dané ustanovení zákona transponované ze směrnice v rámci notifikačního procesu předkládat,“ uvedl pro Ekonomický deník tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Problém ale je, že dvojí kvalita, tedy výroba a prodej zboží, které má v jiném členském státě EU totožný nebo podobný obal ale jiné složení nebo vlastnosti, je podle této směrnice sice klamavou obchodní praktikou, nejedná se však o její přímý zákaz jako praktiky nekalé. Směrnice dokonce připouští určité případy, kdy je dvojí kvalita odůvodněná – odlišnosti v potravinovém právu, ve výrobních technologiích, situace, kdy výrobce ve vybrané zemi dočasně testuje nové složení výrobku.
Navíc v době, kdy zákaz dvojí kvality u potravin poslala vláda poslancům a senátorům ke schválení do parlamentu, tedy vloni v červnu, nevstoupila ještě uvedená směrnice ani v platnost, stalo se tak až ke konci loňského roku. Paradoxně přesně z tohoto důvodu se proto ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo notifikovat svůj návrh novely zákona o ochraně spotřebitele, jejímž jediným bodem byl zákaz dvojí kvality u všech ostatních výrobků než jsou potraviny. Učinilo tak hned v květnu 2019, tedy po schválení obou (!) předpisů se zákazem dvojí kvality českou vládou. Notifikaci technických přepisů mají totiž úřady provádět hned poté, co je schválí vláda, tedy ještě před tím, než o předpisu jedná parlament. V tomto období totiž lze ještě provést v textu změny, pokud by se díky notifikaci ukázalo, že nějaké ustanovení je v rozporu s unijním právem. Přesně tak to udělalo ministerstvo průmyslu a obchodu, které skutečně obdrželo ke svému návrhu novely připomínky od Evropské komise a také Rakouska. Proto ještě stále návrh zákona upravuje a chystá se jej znovu předložit vládě ke schválení. Jak konkrétně byl zákon upraven se však již Ekonomickému deníku nepodařilo zjistit.
Úplný zákaz dvojí kvality však není jediným problematickým ustanovením novely zákona o potravinách, které by si zasloužilo notifikaci. Nově se také navrhuje, aby za prodej výrobku dvojí kvality byl odpovědný nejen jeho výrobce, ale i prodejce. A to, jak jsme již také psali, není podle Hospodářské komory, obchodníků a také evropského sdružení obchodníků Eurocommerce v souladu s výkladem evropského potravinového práva. Odpověď na to, zda je či není, by mohla dát právě notifikace.
Jaká je tedy situace po necelém roce od vyhlášení boje za práva českých občanů? Zákaz dvojí kvality u potravin je v parlamentu, ale pokud nebude ještě notifikován (což je málo pravděpodobné, protože po schválení parlamentem se již nemůže měnit), je výsledný zákaz dvojí kvality neaplikovatelný a před soudy nevymahatelný, protože ministerstvo zemědělství při přípravě novely zákona nesplnilo svou oznamovací povinnost, jak ukázal požadavek Evropské komise na provedení notifikace. A to, že neoznámení technického předpisu představuje procesní vadu, potvrdila již v minulosti také četná judikatura Soudního dvora EU. Druhá část slibovaného zákazu dvojí kvality, návrh novely zákona o ochraně spotřebitele, se stále upravuje a musí jej znovu schválit vláda, do parlamentu tak ještě ani nedorazil. Obchodníci jsou si přitom vědomi, že zákazníci vnímají otázku zboží dvojí kvality velice citlivě a nelze tak vyloučit, že do doby, než se u nás tento problém vyřeší legislativně, zmizí sám. U privátních značek se tak podle tvrzení obchodníků již stalo.
Postup tzv. notifikace technických předpisů vychází ze směrnice EU o poskytování informací při schvalování technických předpisů z roku 2015, do českého právního řádu byla převedena zákonem o technických požadavcích na výrobky. Smyslem notifikace je zabránit případným sporům a zmatku, které by mohly vzniknout, pokud by nějaký členský stát schválil zákon, jež zakazuje či omezuje poskytování nějaké služby nebo používání výrobku způsobem, který je v rozporu s právem EU zaručujícím volný pohyb výrobků a služeb na evropském trhu. Jinými slovy jde o to, aby se případné překážky odhalily ještě před tím, než se na evropském trhu negativně projeví. Státy své předpisy notifikují prostřednictvím veřejně přístupné databáze TRIS, do níž se může podívat opravdu kdokoli a přes kontaktní místo svého členského státu nebo přímo Evropskou komisi upozornit na případný problém. Vloni tak Česká republika například notifikovala návrh zákona o krmivech, o zbraních nebo o obalech. V ČR je úřadem provádějícím notifikaci návrhů předpisů v databázi TRIS právě ÚNMZ.
Helena Sedláčková
Text vyšel na portále Ekonomický deník, který patří do stejného vydavatelství jako Česká justice.
