V zahraničí stále zůstávají desetitisíce Čechů, kteří se chtějí vrátit domů. Vláda v příštích dnech vyšle do Egypta, na Filipíny a do Vietnamu tři evakuační lety, plánuje i další cesty letadly a autobusy. Všechny navrátilce chce kvůli pandemii koronaviru umisťovat do karantény na jedno místo. Česká justice zjišťovala, jaké má právní instrumenty pro takovou státem nařízenou izolaci. Podle advokáta Tomáše Sokola jich v tuzemském právním řádu najdeme hned několik.
V době návratu Čechů z Itálie a Rakouska měla ČR na počátku března denní přírůstek nakažených koronavirem COVID-19 přes 45 procent, což bylo horší než Itálie. „Teď bude část lidí, kteří budou ze zahraničí repatriováni, v karanténě na jednom místě, protože dochází k nedodržování karantény,“ uvedl v neděli šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula. Podobné karanténní zařízení již funguje třeba na Slovensku ve městě Gabčíkovo. Slováci si stěžují, že v něm nejsou dobré podmínky.
V nouzovém stavu má stát poměrně širokou možnost, jak občany koncentrovat na jednom místě z důvodu ohrožení infekční chorobou. Sokol upozorňuje, že stále zůstává otázkou, zda byl nouzový stav vyhlášen regulérně. To zpochybňuje několik právních profesionálů. Advokát David Zahumenský kvůli tomu podal návrh na zrušení nouzového stavu k Městskému soudu v Praze.
Je-li vyhlášen nouzový stav, pak dle § 5 z.č.240/2000 o krizovém řízení:
Paragraf 5: Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit
c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
Pokud půjdou lidé, kteří se navrátí z ciziny do karanténních míst dobrovolně, nevyvstane po právní stránce pochopitelné žádný problém. Pokud by odporovali, v praxi to zřejmě nebude jednoduché. „Jistě může vláda zakázat pohyb, vycházení atd. Mohli by zkusit použít toto ustanovení i na internování, ale nejsem si moc jistý, zda lze s výkladem situace občanských práv jít až tak daleko. A co s těmi, kteří se pokusí utíkat? Bude se střílet?,“ táže se advokát Tomáš Sokol.
Podle něj je nutné primárně posoudit legálnost vyhlášení nouzového stavu. „Jestli byl řádně vyhlášen nouzový stav anebo ne by bylo předběžnou otázkou v jakémkoliv sporu, jehož původ by byl v krizových opatřeních a námitce, že tato opatření byla nezákonná, protože byla přijata v době, kdy nebyl vyhlášen nouzový stav,“ upozorňuje.
Foto: archiv
Karanténní opatření a izolace jsou součástí zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, konkrétně paragraf 64. Karanténou se podle zákona rozumí „oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit“. Součástí karantény může být zvýšený lékařský dohled nebo omezený pohyb.
Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby:
Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění zejména povinna
a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením
Internovat repatrianty do karantény lze i podle zákona č.372/2011 Sb. o zdravotních službách. Konkrétně dle paragrafu 38.
Hospitalizace pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu a použití omezovacích prostředků
Pragraf 38
(1) Pacienta lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže
a) 2 – je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví
Na tento paragraf pak navazují ustanovení, jakými způsoby lze pacienta do léčení umístit – například umístěním do síťového lůžka nebo ochranného kabátku. „Představa pár desítek repatriantů v síťových lůžkách nebo v ochranných kabátcích je z mého pohledu docela luzná,“ komentuje ustanovení Sokol s tím, že takové kroky ale následně posuzuje soud.
Úprava nouzového stavu a meze omezení základních práv a svobod jsou na ústavní
úrovni obecné. „Nouzový stav je celostátně vyhlášen poprvé a nejsou
zkušenosti s mírou rozsahu zákazů a povinností. Vláda využívá neurčitosti právní úpravy k tomu, že stanovuje zákazy a povinnosti a hodlá je uplatňovat dlouhodobě.
Vláda má zatím podporu většiny obyvatel, prezidenta a opozice ji neklade překážky. Rovněž soudci včetně ústavních, kteří byli tak aktivní, když šlo o jejich
platy, nyní mlčí.,“ zlobí se advokát Zdeněk Koudelka. Podle něj by bylo shromažďování navrátilců z ciziny nepřiměřené opatření neodpovídající situaci a příliš omezující osobní svobody.
Pokračovat budou podle ministerstva zahraničí evakuační cesty letadly i autobusy. Vzhledem k rušení velkého množství leteckých spojení do Frankfurtu budou autobusy ve větší míře nově obsluhovat mezinárodní letiště v Berlíně.
V Egyptě nyní zůstávají podle informací diplomacie asi dvě stovky Čechů, kterým se nepodařilo opustit zemi před uzavřením tamních letišť. Z filipínského ostrova Cebu bude možná evakuace zhruba 200 Čechů. „Řešíme zároveň výjimky pro ty Čechy, kteří se nacházejí mimo Manilu a Cebu na jiných ostrovech, abychom je dostali k těmto dopravním uzlům,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Ve středu je v plánu také speciální let z Hanoje pro zhruba 200 Čechů. Do Česka by mělo letadlo z Vietnamu přepravit také zdravotnický materiál.
Diplomacie chystá i další lety. Informovat o nich plánuje ve druhé polovině týdne. V případě evropských destinací ministerstvo zahraničí zopakovalo, že vnitrostátní německou dopravou je nadále možné dostat se na místa odjezdů autobusů. V plánu jsou jízdy do Berlína, ale také do Stockholmu, Paříže a Amsterdamu. Dále také platí výjimka ministerstva vnitra pro rodinné příslušníky, kteří si mohou pro příbuzné dojet na letiště letiště v Rakousku či Německu.
Eva Paseková
