Ústavní soud (ÚS) se zabývá otázkou, zda operace musí nadále zůstat podmínkou úřední změny pohlaví. Soudní senát s předsedkyní Kateřinou Šimáčkovou v únoru na základě konkrétního případu postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců, návrh na provedení škrtů ve třech zákonech. Stručné usnesení je ode dneška přístupné v databázi soudu.
Právě soudkyně Šimáčková je v celém řízení klíčovou osobou. Na plénu bude zpravodajkou návrhu, vyplývá z přehledu plenárních řízení. Připraví koncept, o kterém budou jednat a hlasovat všichni ústavní soudci. Případné škrty v zákonech musí schválit vždy alespoň devět soudců z 15.
Řízení navazuje na loňský verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS), který se postavil proti úřední změně „matrikového pohlaví“ bez operace. V rozhodnutí poukázal na základní principy společnosti v Česku, která pohlaví většinově vnímá jako binární kategorii – tedy muž a žena. Rozhodl se výjimečně nenásledovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.
NSS a nyní i Ústavní soud se problematikou zabývají na základě případu člověka, který se narodil do mužského těla, subjektivně se však nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože žadatel nepodstoupil změnu pohlaví včetně operace.
Mohlo by vás zajímat
Čtěte také: Přílišné riziko. NSS se postavil proti úřední změně pohlaví bez operace
Další spornou pasáž obsahuje zákon o specifických zdravotních službách. Stojí v něm, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů se rozumí „provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“. Návrh směřuje také proti zákonu o evidenci obyvatel, konkrétně proti ustanovení, že druhé dvojčíslí rodného čísla se u žen zvyšuje o 50.
Když ústavní soudci obdrží od fyzické osoby stížnost proti soudním rozhodnutím spojenou s návrhem na provedení škrtů v zákonech, mohou řízení přerušit a postoupit návrh plénu. Jedině sbor všech ústavních soudců totiž může rozhodovat o případných škrtech v právní úpravě. Právě tato situace v únoru nastala. Řízení o stížnosti namířené proti soudním rozhodnutím je přerušené do chvíle, než plénum posoudí právní úpravu, kterou soudy uplatňovaly.
Ústavní soudci se musí vypořádat například s argumentací NSS, podle kterého by soudní moc měla být v podobných záležitostech zdrženlivá. Judikatura prosazující „překotné rozvolnění parametrů řádu, který je v řadě států vnímán jako přirozený“, může podle NSS vést k sílícímu politickému odmítání koncepce lidských práv. Ministerstvo vnitra zase argumentuje tím, že v případě vyhovění návrhu by se celá ženská populace ocitla v situaci, kdy jejich rodné číslo neodpovídá zákonu. Bylo by také nutné provést změny v informačních systémech, kde je rodné číslo užíváno jako jeden z identifikátorů.
