Komunální politici, včetně neuvolněných funkcionářů, musí dál podávat oznámení o majetkových poměrech. Ústavní soud (ÚS) ale zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle ústavních soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Nález vstoupí v platnost na konci letošního roku, politici by měli do té doby přijmout novou právní úpravu.
Zákonem o střetu zájmů se ÚS zabýval na podnět dvou skupin senátorů. Zákon podle nich po novele odporuje ústavnímu pořádku a nutí neuvolněné komunální politiky k „majetkovému striptýzu“.
Za 42 kolegů jednal Ivo Valenta (Soukromníci), za druhou, šedesátičlennou skupinu, vystupoval Michael Canov z klubu Starostů. Soud se oběma návrhy, které se částečně překrývaly, zabýval ve spojeném řízení. Vyhověl jim jen z menší části. Podávání majetkových přiznání podle soudu sleduje legitimní cíl, problém spočívá jen v rozsahu nahlížení do registru.
Senátoři jsou přesto spokojení. „To nám vadilo na celém tom zákoně nejvíce, aby se jakýkoliv voyeur mohl podívat na kteréhokoliv politika,“ řekl novinářům Canov. „Dnešní den je pro mne velkým vítězstvím zdravého rozumu a především komunálních politiků,“ uvedl Valenta.
Nález ocenil také předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. V pondělí se chce sejít s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) a diskutovat s ní o změnách zákona. Změny podle Canova očekávají i senátoři, případně je budou sami iniciovat.
Čím širší okruh lidí se bez omezení může s majetkovými poměry veřejného funkcionáře seznámit, tím intenzivnější zásah do soukromí bude takový člověk pociťovat, uvedl v nálezu soudce Vojtěch Šimíček. Přímé zveřejnění téměř všech údajů v registru není podle nich ani nezbytné vzhledem ke smyslu zákona o střetu zájmů, ani přiměřené vzhledem k právu na soukromí.
Veřejní funkcionáři podávají oznámení o majetku při vstupu do funkce, poté přiznávají i majetek, který nabyli v průběhu výkonu funkce. V oznámení musí být nemovité věci, cenné papíry, podíly v korporacích a hodnotné movité věci. Oznamují se také příjmy a závazky. Registr vede ministerstvo spravedlnosti.
Část zákona stanovující povinnost podávat majetková oznámení zůstává po dnešku beze změn. ÚS škrtl jen pasáž upravující nahlížení do registru. Zákon říká, že do registru může nahlížet každý, přičemž vidí většinu údajů. Až vstoupí v platnost nález ÚS, bude možné pouze nahlížení prostřednictvím žádosti, případně mohou zákonodárci schválit úplně jinou právní úpravu.
Polčák navrhne vyjmout z podávání oznámení o majetku neuvolněné funkcionáře z nejmenších obcí. „Podle našeho názoru toto ustanovení přispívá k nezájmu o komunální politiku,“ uvedl Polčák. Proti povinnosti stanovené pro neuvolněné funkcionáře argumentovali senátoři už v návrzích k ÚS. Podle Šimíčka je však vymezení povinnosti úkolem pro zákonodárce, nikoliv pro soud.
Ústavní soudci nebyli při rozhodování zcela jednotní, k nálezu je pět odlišných stanovisek.
(čtk)
