Většina soudních jednání je sice odročena, některá se ale konají. Předseda senátu Městského soudu v Praze Kamil Kydalka měl v uplynulém týdnu veřejné líčení v trestní věci. A tak on i přísedící museli podle vládního nařízení nasadit kvůli epidemii koronaviru na ústa a nos roušky. České justici soudce popsal, jak ho vládní opatření v práci zasáhla.
Jak situace kolem koronaviru ovlivnila práci na soudu? Když nemáte tolik hlavních líčení, co s kolegy děláte?
V mé kanceláři je momentálně pouze jeden protokolující, ostatní jsou buď na nemocenské nebo si vzali ošetřovné na děti, protože jsou zavřené školy.
Ve čtvrtek jste měl hlavní líčení, kdy na jednání mohla i veřejnost. To už v době nouzového stavu není moc obvyklé. Jak to dopadlo?
Šlo o případ pěstírny konopí. S ohledem na to, že jeden svědek je zatím nedohledatelný a další paní poslala omluvenku s lékařským potvrzením, že má nějakou virózu, tak jsme provedli potřebné úkony a další jednání bude kolem června. Jednání bylo veřejné, ale nikdo nedorazil. Kdyby se tak stalo, musel by mít samozřejmě roušku. Bez té by ani nebyl vpuštěn do budovy.
Vy i přísedící jste měli ústenky. Ty jste si vyrobili svépomocí?
Já jsem jednu dostal od kolegy přísedícího, dvě mi pak ušila manželka. V úřadě jsme nic nedostali. Jediné, co se tam změnilo, tak na toaletách pro zaměstnance se objevily antibakteriální gely. Musíme také hlásit, zda jsme nebyli v rizikových destinacích.
Jak se vám mluvilo? jednání soudu se musí nahrávat a řada lidí si stěžuje, že se v roušce hůře dýchá.
Jakž takž se to zvládat dá. Bohužel lidé, kteří mají brýle, tak je mají za chvilku orosené. Po chvíli máte pocit, že se v roušce udusíte. Není to na nějaké velké souzení. Koncem března máme nařízenou podstatně větší věc a nevím, jestli na základě doporučení soudu to neodročíme, protože to si nedovedu představit, že bychom tam dva dny seděli v těchto rouškách. Delší jednání si moc neumím představit. Člověk musí také mluvit více nahlas, zapisovatel mě jednou napomenul, že špatně slyší.
Nemůže dojít k tomu, že kvůli odročování jednání někteří obžalovaní budou kvůli epidemickým opatřením ve vazbě déle, než by byli při běžném stavu?
Velký vliv by to mít nemělo. Pokud vím, tak i ministerstvo doporučilo, aby se udělaly maximální kroky k tomu, aby s tím něco dělalo. Lhůty se musí dodržovat. A na tom samozřejmě tato situace zase tolik změnit nemůže. Pokud bude vyhlášený úplný zákaz vycházení a nesmělo by se ani do práce, tak pak by s tím samozřejmě problém byl. A to dle mého názoru obecně v právní rovině. Já si myslím, že v Listině není nic o možnosti omezit svobodný pohyb.
Nebudete mít problém s přítomností přísedících, kteří jsou obvykle v té nejrizikovější skupině, tedy v důchodovém věku?
Včera jsem zrovna měl dva laické přísedící. Jedna paní byla v důchodovém věku, ale byla výdělečně činná. Jestliže se omezuje doba, kdy mohou jít důchodci nakupovat a pokud vím, tak stejně chodí celý den, tak proč by nemohli chodit k soudu? Paní se vybavila rouškou a normálně přijela veřejnou dopravou. Samozřejmě pokud by mi zavolala, že je důchodkyně a má nějaké obavy a nedostaví se, tak bych to asi musel respektovat. Naštěstí máme přísedící v poměru dva plus jeden, takže kdyby nám někde jeden vypadl, mohl by být nahrazen náhradníkem.
Jak obecně hodnotíte opatření vlády kvůli koronaviru?
Já jsem dalek se k tomu nějak extra vyjadřovat. Pouze jako občan mohu říct, že jak jsou vládní nařízení vyhlašována, tak je v tom docela chaos. Jeden den platí něco, druhý den něco úplně něco jiného. Navíc to, jakým způsobem jsou vyhlašována, tomu člověk ani při vyhlašování moc nerozumí. Premiér něco vyhlašuje, vzápětí odbočuje na další problémy, do toho listuje v papírech, je to nepřehledné. Vybavím si třeba změny v prohlášení o pendlerech, kdy se měnila vzdálenost jejich dojezdu, teď změna s důchodci a dobou, kdy mají nakupovat. Tady si navíc myslím, že to neplní svůj účel. Už z podstaty vládního nařízení vyplývá, že by lidé měli pobyt venku omezit na nejnutnější věci.
Eva Paseková
