Krajské státní zastupitelství v Praze má zveřejnit omluvu exhejtmanovi Davidu Rathovi za výroky o jeho „ulitých stamilionech“. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 1 loni v prosinci, nyní byl vyhotoven rozsudek. Rozhodnutí není pravomocné. O údajně ukrytých penězích promluvil před několika lety pro portál Lidovky.cz někdejší státní zástupce KSZ v Praze Petr Jirát. Podle soudu nemají výroky reálný základ a jednání státního zástupce nemá oporu v zákoně. „Úkolem veřejné žaloby není šíření nepravdivých informací a představ,“ uvedla soudkyně OS pro Prahu 1 Dagmar Stamidisová.

Podle rozsudku má Krajské státní zastupitelství v Praze zveřejnit omluvu a uhradit náklady řízení. „Omlouváme se MUDr. Davidu Rathovi za uvedení nepravdivých údajů při rozhovoru pro Lidové noviny dne 25. července 2015. Není pravdou, že by MUDr. David Rath ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností. Není rovněž pravdou, že by se jednalo o stovky milionů. Dále není pravdou, že by MUDr. David Rath v rámci mediálních vyjádření lhal.  Za způsobené nepříjemnosti se tímto omlouváme. MUDr. Davidu Rathovi. Krajské státní zastupitelství v Praze,“ zní základní teze omluvy.

Předmětný rozhovor poskytl státní zástupce KSZ v Praze portálu Lidovky.cz v červnu 2015 v článku s názvem „Rath má někde ukryté stamiliony. Do vězení nenastoupí.“  Státní zástupce informoval veřejnost, že Rath „ukrýval peníze do zahraniční do obchodních společnosti…tipuju to určitě na stovky milionů“. Rath na základě toho podal u OS pro Prahu 1 žalobu na ochranu osobnosti.

Rath: Státní zástupce zneužil postavení i důvěru veřejnosti

S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu tvrdil u Obvodního soudu pro Prahu 1 David Rath, že uvedenými výroky došlo k zásahu do jeho osobnostních práv. „Rozhovor je ve vztahu k žalobci pomluvou, a to zejména ve vztahu k v té době probíhajícímu trestnímu řízení, které mohlo být těmito výroky ovlivněno a mohlo tak mít fatální následky pro rozhodování zejména v odvolacím řízení,“ cituje žalobce Ratha rozsudek.

„Nelze současně přehlédnout, že JUDr. Petr Jirát zaměstnanec žalovaného, dlouhodobě a opakovaně zasahuje do osobnostních práv žalobce. V tomto směru JUDr. Petr Jirát úmyslně zneužívá svého postavení státního zástupce, když ve veřejnosti požívají státní zástupci vesměs důvěryhodnosti, která je s touto veřejnou funkcí spojována,“ předestřel David Rath v  žalobě k činnosti státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze.

Jirát vycházel z hodnocení předkládaných vazebním soudům

Podle předmětného rozsudku vystupoval v řízení státní zástupce Petr Jirát jako svědek. Ve svých výrocích podle svých slov vycházel mimo jiné „z hodnocení jednotlivých pravomocných usnesení, která jsou založena v trestním spise, kdy veškeré soudy, které rozhodovaly o vazbě doktora Ratha, vždycky odůvodňovaly útěkovou vazbu tím, že mají obavu, že uprchne nebo se bude skrývat. Ta obava byla zdůvodňována tím, že se z odposlechu vyplývají určité skutečnosti o ukládání peněz v zahraničí“.

Krajské státní zastupitelství v Praze pak podle rozsudku v řízení namítalo, že se nemůže jednat o žalobu na ochranu osobnosti, nýbrž o tvrzený nesprávný úřední postup, protože informování veřejnosti je podle trestního řádu povinnost státního zástupce jako orgánu činného v trestním řízení. „Soud je však jiného názoru. O nesprávný úřední postup se nemůže jednat, neboť JUDr. Petr Jirát se nevyjadřoval jako tiskový mluvčí a ani se nejednalo o běžnou informaci o průběhu trestní řízení. Toto vyplývá z obsahu a formy článku označeného jako článek profilový. K dotazům autorů článku se žalobce vyjadřoval se i k další své práci, co mu tento spor přinesl, hovořil o tom, jak nahlíží na osobu žalobce a hodnotil jeho osobu a chování,“ stojí doslova v rozsudku samosoudkyně.

Mohlo by vás zajímat

Soudkyně Stamidisová vychází z faktů ve všech souvislostech

Z nějpak vyplývá, že soudkyně chápe trestní řízení v jeho vývoji a všech souvislostech i roli jednotlivých aktérů, která je rozdílná a rovněž se vyvíjí, přičemž před soudem nakonec platí důkazy, nikoli analýzy a úvahy.

„Svědek Jirát uvedl, že vycházel z obsahu trestního řízení a vazebních usnesení. Z těchto sice vyplývalo, že žalobce byl vzat do vazby z důvodu § 67a) b) c) tr. ř. ale již z usnesení  VS v Praze 12 To 76/2013 vyplynulo, že VS dospěl k závěru, že důvod útěkové vazby je dán i nadále, ovšem platí, že je toliko založen jednou z alternativně stojících skutkových podstat ust. § 67 písm. a) tr.ř. a sice obavou, že obžalovaný uprchne a že se bude skrývat. V tomto jediném bodě je náležitě existence předmětného vazebního titulu doložena konkrétními skutečnostmi vztahujícími se k faktu reálně hrozícího vysokého trestu…Všechny ostatní skutečnosti, resp. indicie včetně poznatku získaného z přepisu odposlechu komunikace obžalovaného MUDr. Ratha se spoluobžalovanou MUDr. Pancovou, o úvahách investovat finanční prostředky získané trestnou činností v cizině nemají reálnějšího podkladu) obdobně jmenovaní i uvažovali o možnosti investic do zlata a diamantů a nebylo zjištěno nic, co by podporovalo závěr, že takový záměr jmenovaní uskutečnili, či se o jeho realizaci alespoň pokusili,“ napsala doslova samosoudkyně.

Podle soudkyně MUDr. Rath nebyl odsouzen, ani obviněn s tím, že by ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností, že se by se jednalo o stovky miliónů. Petr Jirát se bránil tím, že toto bylo uvedeno ve všech vazebních rozhodnutích, a proto je tvrzení pravdivé. „Toto se skutečně v těchto usneseních objevovalo opakovaně a bylo opisováno ve všech usneseních, kterými bylo rozhodováno o vazbě žalobce a zamítány jeho stížnosti do vazebních usnesení. Dále žalovaný namítal, že se jednalo o hodnotící úsudek.  Soud podotýká, že státní zástupce z pozice svého postavení by se neměl pouštět do hodnotících úsudků, pokud nemají v trestním řízení reálný základ, což neměly,“ uvedla soudkyně doslova. Podle ní to bylo zjevné už z obžaloby, kterou podával sám Jirát.

Soud: Úkolem veřejné žaloby není šíření lží a představ

„Úkolem veřejné žaloby rozhodně není šíření nepravdivých informací, nebo osobních hrubě zkreslených představ a domněnek. Postup JUDr. Petra Jiráta tak byl zjevně bez zákonného podkladu, a tudíž v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, dle kterého státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.  Navíc se státní zástupce nevyjadřoval bezprostředně po skončení trestního řízení a vynesení rozsudku, věděl, že bude podávat informace pro potřeby článku, který vyšel až následně. Na článku se domluvil a informace poskytl v kanceláři,“ uvádí soudkyně v rozsudku.

Podle rozsudku pokud se žalovaný úřad státního zastupitelství bránil tím, že všechny informace byly již dávno předtím publikovány v mediích soud má zato, že „na rozdíl od medií vnímá veřejnost informace sdělené přímo dozorujícím státním zástupcem jako věrohodné  a důvěryhodné a mají nesrovnatelně větší váhu než to, co je publikováno v běžném tisku i když se jednalo třeba o novináře, kteří byly hlavnímu líčení přítomni“.

„V tomto případě žalovaný neunesl důkazní břemeno, když soud poukazuje na postavení státního zastupitelství v systému práva. Žalovaný je ten, který zastupuje stát, lidé mu věří, a proto o jeho sdělení nepochybují. Výroky byly objektivně způsobilé žalobce poškodit a soud proto rozhodl, jak ve výroku rozsudku uvedeno,“ uzavírá samosoudkyně Dagmar Stamidisová k činnosti Krajského státního zastupitelství v Praze a státního zástupce Petra Jiráta. Ten mezitím odešel do penze.

Irena Válová