Istanbulská úmluva má několik přelomových aspektů: Kromě biologického pohlaví zavádí i gender. Potírá násilí na ženách a obrací se proto zejména k mužům a chlapcům. Násilí na ženách považuje za porušení lidských práv a státy se budou muset zodpovídat. Musí zajistit, aby jakýkoli násilný čin vůči ženě z důvodu náboženství, kultury nebo tradice či cti byl nepřijatelný a zohlednit specifické požadavky určitých skupin žen. Uvádí to Rada Evropy (RE) v česky vydaném přehledu principů smlouvy.
Česká republika tuto smlouvu stále neratifikovala. O ratifikaci jednala naposledy Rada vlády pro rovnost žen a mužů na svém zasedání 20. února 2020 pod vedením předsedkyně Rady a poslankyně za ANO11 Heleny Válkové.
Rada vlády pro rovnost žen a mužů diskutovala „přípravu ratifikace“ a konec připomínkového řízení, které předchází předložení smlouvy poslanecké sněmovně. Podle slov Heleny Válkové rozeslalo ministerstvo spravedlnosti návrh na ratifikaci úmluvy do připomínkového řízení, které skončilo v pondělí 24. února 2020. „Do dne zasedání nebyly k materiálu zaslány žádné zásadní připomínky a všechny rezorty, které se k materiálu vyjádřily, s ním souhlasily. Zásadní připomínky se však pravděpodobně objeví ještě během zítřka a pondělí,“ dodal podle záznamu z jednání Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů.
Výsledky připomínkového řízení zatím nejsou veřejně známy a úmluva nebyla předložena k ratifikaci do poslanecké sněmovny.
Společensky konstruované pohlaví určuje roli člověka
Mezitím se stále odehrávají debaty zastánců a odpůrců této mezinárodní smlouvy, Istanbulskou úmluvu odmítl ratifikovat slovenský parlament a poslanci českého parlamentu uspořádali seminář. Z jeho obsahu vyplynulo, že ne všichni účastníci přesně vědí, co je obsahem úmluvy, co úmluva definitivně mění a k čemu Českou republiku zavazuje.
Takovou informaci vydala v českém jazyce sama Rada Evropy, pod níž Istanbulská úmluva spadá. Podle Rady Evropy obsahuje smlouva „přelomové aspekty“. Je to nulová tolerance domácího násilí a násilí na ženách, prevenci, v jejímž rámci se úmluva obrací k chlapcům a mužům a odpovědnost států za porušování lidských práv, pokud nezajistí potírání násilí a diskriminace žen. Státům ukládá povinnost bojovat s násilím koordinovaně spolu s nevládními organizacemi.
Istanbulská úmluva rovněž zavádí vedle biologického pohlaví vykonstruovaný gender: „Je to první mezinárodní smlouva obsahující definici pohlaví. Znamená to, že pro ženy a muže platí nejen biologické rozlišení mužského a ženského pohlaví, ale existuje rovněž společensky konstruovaná kategorie pohlaví, jež ženám a mužům určuje specifickou roli a chování. Výzkum prokázal, že určité role a modely chování mohou vést k tomu, že násilí vůči ženám je považováno za přijatelné,“ uvádí se v přehledu přelomových aspektů doslova.
Státy musí zajistit specifické potřeby skupin žen a dívek
Podle přehledu Rady Evropy úmluva zavádí soubor definic trestných činů, například mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování (stalking), vynucený potrat a vynucená sterilizace. „To znamená, že státy budou poprvé povinny zabudovat tyto závažné přečiny, do svých právních systému,“ uvádí Rada Evropy. Všechny jmenované skutky už jsou po léta součástí českého trestního zákona a jsou to trestné činy.
Monitorování situace v jednotlivých zemích, které smlouvu ratifikovaly, se uskuteční prostřednictvím politického orgánu Rady Evropy GREVIO, jak upozorňuje Rada Evropy v úvodu informace.
U některých skupin obyvatel se státy zaváží „zajistit zohlednění jejich specifických potřeb: „Úmluva se vztahuje na ženy a dívky ze všech společenských vrstev, bez ohledu na jejich věk, rasu, náboženství, sociální původ, migrační status či sexuální orientaci. Úmluva konstatuje, že existují skupiny žen a dívek, jež bývají často vystaveny většímu riziku násilí, a státy musí zajistit zohlednění jejich specifických potřeb,“ uvádí Rada Evropy v informaci o zásadách Istanbulské úmluvy.
Irena Válová