Předseda SPD Tomio Okamura uspěl u Ústavního soudu (ÚS), jeho žalobu kvůli přezdívce Pitomio používané redakcí Reflexu musí znovu řešit Městský soud v Praze. Svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byl jakýkoli člověk, včetně veřejně činných lidí, v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňován, stojí v nálezu zpřístupněném na webu soudu. Okamura rozsudek přivítal. Vedení časopisu uvedlo, že verdikt bere na vědomí a dál jej nebude komentovat.

„Média, mnohdy označovaná za ‚hlídacího psa demokracie‘, musí respektovat její principy a základy, na kterých stojí, zejména úctu k základním právům každého člověka, především k jeho lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a k ochraně jeho jména, jakož i politický pluralismus a otevřenost demokratické společnosti,“ rozhodl senát ÚS se zpravodajem Radovanem Suchánkem.

Úlohou médií je pravdivě informovat o věcech veřejných a umožnit široké veřejnosti utvářet si vlastní názor. „Prosazování aktivistického přístupu nebo kampaně zaměřené na konkrétní osobu jen s cílem ji difamovat, nadto způsobem vybočujícím z obecně uznávaných pravidel slušnosti, a znevýhodnit ji tak v politickém boji o veřejnou funkci, nemůže požívat soudní ochrany,“ míní ÚS.

„Vítám rozsudek Ústavního soudu, protože nakonec alespoň Ústavní soud potvrdil, že se máme v České republice k sobě chovat slušně bez toho, abychom si vulgárně nadávali,“ řekl ČTK Okamura. V pořádku je podle něj tvrdá argumentační debata, měla by ale být v mezích slušnosti. „Novináři si nemohou dovolit sprostě komukoli nadávat jenom proto, že za to dostali zaplaceno nebo protože toho člověka zrovna nemají rádi,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Okamura spor vedl s vydavatelem Reflexu, což je nyní nakladatelský dům Czech News Center. Nakladatelství se muselo na webu omluvit za dva materiály, ale Okamura nevysoudil odškodnění, navíc justice v obecné rovině připustila možnost použít přezdívku Pitomio v rámci oprávněné kritiky.

Sporné články vycházely v Reflexu v roce 2013. V říjnu téhož roku se podnikatel Okamura stal poslancem za Úsvit přímé demokracie. Momentálně je místopředsedou Sněmovny a předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie.

„Nemáme nijak potřebu verdikt Ústavního soudu komentovat, bereme jej na vědomí, věc se vrací k soudu první instance,“ uvedl na dotaz ČTK šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš.

Případem se zabýval i Nejvyšší soud. Ve svém rozhodnutí uvedl, že na zkomolení jména a jeho spojení s hanlivým výrazem je nutné pohlížet podobně jako na kreslenou karikaturu, která zveličuje, přehání a ironizuje, jen místo jména pracuje s podobou. Pokud stojí na reálném základě a nepřekračuje meze přiměřenosti, je přípustná.

Podle ústavní soudců se ale justice nezabývala kauzou dostatečně, nezohlednila některé okolnosti, nedostatečně odlišila skutková tvrzení od hodnotících úsudků a kritiku jednotlivce od kritiky jeho názorů a postojů. ÚS také zdůraznil, že pro jednotlivce má hluboký osobní význam, aby jeho jméno nebylo komoleno, zvláště pak do podoby evokující hanlivé označení.