Dojde přijetím zákona o hromadných žalobách k odbřemenění soudů? Zástupci justice takový názor nemohou potvrdit. „Závěr uvedený v důvodové zprávě k návrhu zákona o hromadných žalobách, podle něhož v důsledku nové úpravy dojde k odbřemenění soudů, je založen výhradně na různých předpokladech předkladatele. Soudcovská unie nemá k dispozici údaje, z nichž předkladatel tyto odhady čerpal,“ konstatují zástupci Soudcovské unie v reakci zaslané České justici.
Soudcovská unie zároveň nechce hodnotit záměr upravit institut hromadných žalob, protože se jedná o politické rozhodnutí.
Návrh zákona vláda přijala před dvěma týdny. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v té souvislosti uvedla, že předpis by podle ní mohl ušetřit „spoustu času“ a sejmout břemeno ze soudů. Oslovení předsedové soudů sice vítají, že norma byla zúžená pouze na spotřebitelské spory, pro předpoklad odbřemenění nemají žádné relevantní údaje či data. Podle ministryně také zavedení hromadných žalob nebude mít žádné nároky na rozpočet. „Nikdy není pochopitelně jednoduché přesně dopředu odhadnout, jak se přijetí zákona v praxi projeví. Jednak proto, že jeho podoba se docela změnila, což bude mít bezpochyby vliv i na jeho využívání v praxi, jednak proto, že jde o novinku, kterou právní řád dnes nezná. Můžeme však shrnout, že naše propočty a kvalifikované odhady odvíjející se ze statistiky, které máme k dispozici ze zahraničních í i z informací od spotřebitelských organizací, ukazují, že z dlouhodobého hlediska budou dopady pro soudy pozitivní,“ vysvětluje zástupkyně tiskového odboru ministerstva Andrea Šlechtová.
Když byl předpis naposledy na programu vlády, Hospodářská komora ministerstvo spravedlnosti vybízela, aby návrh úplně stáhlo. Podnikatelé si podle ní budou muset vytvářet rezervy na možné spory a budou méně investovat do inovací či mezd zaměstnanců. „Pokud jde o sejmutí břemena ze soudů, na to bych příliš nesázel, ale uvidíme. Pokud jde o nároky na rozpočet, uvidíme, zda nám to nebude likvidovat ekonomicky významné podniky, to by na státní rozpočet mohlo mít dopad sice zprostředkovaný, ale dosti nepříjemný,“ reagoval předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček.
Další zástupci justice připomínají, že je obtížné předpis hodnotit, protože jeho podoba se stále mění a k dalším úpravám může dojít v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně. „Ze severočeské soudní praxe ale nemám poznatky, že by existovala výrazná poptávka spotřebitelů po takovéto úpravě. Lze jen doufat, že vládní návrh po případných úpravách ve sněmovně bude ve shodě s úpravou připravované evropské směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů,“ uvedla pověřená předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová. Její kolega, místopředseda Tomáš Zadražil, zase u kulatého stolu České justice uvedl, že by bylo vhodnější zavést pouze přihlašovací režim – tzv. opt-in.
Případného nesouladu s připravovanou evropskou směrnicí o zástupných žalobách se obává i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „Považuji za divné, že se zákon přijímá před evropskou úpravou. Pak se bude zase spousta lidí divit, že soudci ji preferují před tuzemskou úpravou,“ uvedl s tím, že jako soudce „trestař“ parametry návrhu nechce hodnotit, ale civilisté v jeho okolí se k němu staví velmi rezervovaně.
Zavedení hromadných žalob do českého právního právního řádu má velké množství odpůrců, obávají se jejich zneužití. Hrozí podle nich například to, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Žaloby by pak mohly sloužit pro jejich zisk místo toho, aby byly nástrojem pro ochranu spotřebitelů.
Účelové skupování pohledávek?
Lenka Ceplová proto vyslovila obavu, že nesprávné nastavení např. výše soudního poplatku, nebo nastavení vysokých odměn za zastupování může v důsledku nahrávat právě účelovému skupování pohledávek a účelovým sporům, a tím dojde spíše k zvýšení zátěže pro justici. Opačného efektu než úlevy pro soudy se obává i předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal. „Kdybychom si mohli dovolit zaměstnance, kteří umí číst a psát, tak by to pro nás bylo daleko větší odbřemenění. A pokud si někdo myslí, že hromadné žaloby budou pro soud znamenat úlevu, tak to určitě ne,“ uvedl už dříve u kulatého stolu o hromadných žalobách.
„Zúžení hromadných žalob na spotřebitelské spory je v souladu s převažujícími výhradami, které byly vůči navrhované právní úpravě hromadných žalob vznášeny, proto je vnímám jako vcelku pochopitelné. Predikovat úsporu času a nákladů v souvislosti s aplikací právní úpravy hromadných žalob si netroufám, neboť bych toliko spekuloval,“ reagoval na slova ministryně Benešové předseda ostravského krajského soudu Petr Novák.
Obavy panují i před tím, kolik účastníků bude mít právo být při hromadném řízení „slyšeno“. I pouhý člen skupiny může podat hromadnou žalobu a pokud tak neučiní, má právo být slyšen, nahlížet do spisu a podat za určitých podmínek námitku. „V současnosti, kdy zákon ještě ani nebyl přijat, lze jen stěží odhadovat zda zavedení hromadných žalob přinese soudům nějaké úspory finanční a časové,“ uvedl předseda Krajského soudu v Hradci Králové Jan Čipera.
Návrh nyní putuje do sněmovny, kde se očekává bouřlivá debata jak na plénu, tak v rámci ústavně-právního výboru.
Eva Paseková
