Žalobce pražského státního zastupitelství Michal Muravský si na konci loňského roku podal stížnost proti tomu, že mu městský soud na sklonku roku odmítl utajovanou obžalobu v kauze údajného úniku informací z Bezpečnostní informační služby. V té jsou obžalováni bývalý důstojník tajné služby Jan Petržílek a někdejší předseda politického hnutí Věci veřejné Vít Bárta. Vrchní soud v Praze ale stížnosti žalobce nevyhověl. Podle obou soudů není pro utajování obžaloby žádný zákonný důvod.
Nečekaný zvrat v soudním řízení úniku odposlechů z Bezpečnostní informační služby, ve kterých byly zaznamenány hovory primátora Prahy Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška, nastal na konci loňského roku. Část těchto odposlechů se dostala do médií. Městský soud v Praze na neveřejném jednání vrátil případ, který se táhne od roku 2013, k došetření v prosinci. Hlavními osobami jsou Jan Petržílek, který musel tajnou službu opustit kvůli špatným vztahům s vedením v roce 2011, a někdejší předseda hnutí Věci veřejné Vít Bárta.
Žalobce pražského Městského státního zastupitelství Michal Muravský si proti rozhodnutí nalézacího soudu podal stížnost k soudu vrchnímu. Ten už rozhodl.
„Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze o vrácení této trestní věci k došetření si skutečně podal státní zástupce stížnost, která již na Vrchní soud v Praze dorazila a dokonce o ní bylo standardně v neveřejném zasedání rozhodnuto,“ potvrdila informace Ekonomického deníku Simona Heranová z pražského vrchního soudu.
Mohlo by vás zajímat
Nicméně písemné rozhodnutí podle ní ještě nebylo písemně vyhotoveno. „Nemohly se s ním tedy seznámit ani strany trestního řízení, takže k samotnému rozhodnutí nebudu v této fázi sdělovat bližší informace. Pro Vaši představu spis potom, co bude rozhodnutí písemně vyhotoveno, vracíme na soud prvního stupně, který teprve rozhodnutí obviněným doručuje. K důvodům stížnosti státního zástupce doporučuji obrátit se na příslušného státního zástupce, případně státní zastupitelství,“ uzavřela Heranová.
Ekonomický deník proto sledoval pohyb soudního spisu a dění v kauze v databázi Infosoud. Případ měl na městském soudu přidělen spisovou značku z roku 2019, po podání stížnosti byla kauze přidělena značka jiná, už s letošním datem. Z justiční databáze vyplynulo, že odvolací soud potvrdil rozhodnutí první instance. Tedy, že obžaloba v kauze údajného úniku z BIS, kvůli kterému jsou obžalováni expolitik Bárta a bývalý příslušník tajné služby Petržílek, nemůže být utajovaná. A utajeny mají být pouze výpovědí svědků – zaměstnanců BIS, které se budou řešit až přímo u soudu.
Navíc, v nařízení vlády, kterým se stanoví seznam utajovaných informací v oblasti působnosti ministerstva spravedlnosti a mimo jiné i písemnosti, které lze utajovat, obžaloba mimochodem vůbec uvedena není.
Ekonomický deník proto oslovil i Městské státní zastupitelství v Praze, aby se k zamítnutí stížnosti vyjádřilo. „Věc byla usnesením Městského soudu v Praze vrácena státnímu zástupci k došetření. Proti usnesení soudu je přípustná (jako opravný prostředek) stížnost. Stížností se bude zabývat Vrchní soud v Praze. Státní zástupce v dotazované věci stížnost podal, neboť se s postupem Městského soudu v Praze neztotožnil,“ odpověděl na otázku Ekonomického deníku mluvčí žalobců Aleš Cimbala. Jenže vrchní soud už podle databáze Infosoud rozhodl a stížnost žalobce zamítl.
K dispozici jsou zatím jen fragmenty z odůvodnění prvního – nalézacího – městského soudu. „Po ukončení vyšetřování nebyl žádný reálný důvod k označení převážné části vyšetřovacího spisu jakožto utajované informace, zvlášť nedůvodným bylo například dle názoru soudu zařazení novinových článků, které v roce 2013 byly otisknuty ve veřejných tiskovinách a s informacemi v nich byla seznámena široká veřejnost, pod režimem utajení ve stupni ´důvěrné´. Jak již bylo uvedeno výše, důvodnost označení stupněm utajení ´důvěrné´ lze uznat pouze u výpovědí svědků – zaměstnanců BIS k metodám práce BIS a zpracování údajů a nasazení zvláštních technických prostředků BIS,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. Vypracování a podání obžaloby, a k ní připojeného vyšetřovacího spisu v režimu utajení „důvěrné“, je podle soudu tím méně pochopitelné a přijatelné, „když již v roce 2013 vyzvalo státní zastupitelství BIS, aby označila konkrétní skutková zjištění, která mají charakter utajované informace, a skutečnost, že BIS na tuto výzvu nereagovala a požadované státnímu zastupitelství nesdělila, nemůže vést k rezignaci na ochranu obhajovacích práv a na transparentní vedení soudního procesu s vyloučením veřejnosti v co možná nejnižší míře, nežli je to nezbytné k zachování utajení informací o činnosti BIS“. „Ve smyslu tohoto rozhodnutí soudu by celkem jednoduchá technická úprava odůvodnění obžaloby umožnila její náležité doručení obžalovaným a jejich obhájcům. Vytýkanou vadu není možné napravit v řízení před soudem,“ vysvětlila mluvčí nalézacího soudu.
V rámci soudem prvního stupně požadovaného odstranění závažných, a v řízení před soudem nenapravitelných vad přípravného řízení, zejména podání obžaloby, neopodstatněně podléhající režimu utajení, bude teď podle mluvčí na místě, aby státní zástupce ve vyšetřovacím spise učinil předmětem utajení pouze ty důkazy, u nichž nelze jinak. Tedy výpovědi svědků – zaměstnanců BIS k metodice a obsahu práce BIS. U ostatního listinného materiálu bude na místě, aby v rámci přípravného řízení bylo utajení zrušeno. Poté bude třeba obžalobu vypracovat (upravit, přepracovat) do podoby neutajovaného dokumentu, tak aby s ní bylo možno v soudním řízení procesně bezvadně nakládat způsobem stanoveným v trestním řádu. „Soud navíc zdůrazňuje, že v příloze 7 nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací v oblasti působnosti ministerstva spravedlnosti, jež určuje i písemnosti, které lze utajovat, obžaloba uvedena není. Ze zákona i z povahy věci ostatně vyplývá, že pokud je zásadně nutné veřejné vyhlášení rozsudku a doručení jeho opisu stranám, přitom obžalovaným do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení uložením, pak také obžaloba, jejímž přednesem se trestní soudní řízení zahajuje, musí splňovat obdobné nároky na její doručování a na její veřejný přednes. Což v daném případě z důvodu vytýkaných vad splněno není,“ uzavřela stanovisko k odůvodnění vrácení obžaloby Markéta Puci.
Kolibřík s Mazánkem
Vyšetřování úniku tajných odposlechů dnes už bývalého primátora Prahy za ODS Pavla Béma započalo v březnu roku 2012. Hlavní osobou je Jan Petržílek, který musel tajnou službu opustit kvůli špatným vztahům s vedením v roce 2011. Petržílek později přestoupil na post hlavního analytika Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, kam jej přijal tehdejší šéf útvaru Tomáš Martinec.
Nějakou dobu po Petržílkově odchodu, přesněji v březnu roku 2012, se v deníku Mladá fronta Dnes a týdeníku Euro objevily odposlechy pražského lobbisty a politického podnikatele Romana Janouška, které částečně odkryly, kam všude sahal jeho vliv. Protože měl Petržílek na BIS tyto věci ve své působnosti, podezření směřovalo k němu.
Uniklé audiozáznamy prokazovaly, jak dobré vztahy Janoušek udržuje nejen s politiky, ale i některými příslušníky tajné služby. A to přestože bezpečnostní složky by měly pokusy o ovlivňování politiků sledovat a konat v zájmu státu. Odposlechy zachytily Janouška, jak rozmlouval především s Pavlem Bémem (mediálně známé přezdívky Kolibřík, Mazánek, Jimbič), ale i letitým důstojníkem BIS Janem Pavlíčkem.
Kvůli vynesení, ale i předání, odposlechů čelí od listopadu roku 2013 obvinění bývalý důstojník BIS a posléze hlavní analytik protikorupční policie Jan Petržílek. Toho zatkla zásahová jednotka při cestě do práce. Zatčen byl také zakladatel politické strany Věci veřejné, exministr dopravy a někdejší majitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta, kterému měl dle svědecké výpovědi Petržílek předat audionosiče na vánočním večírku bezpečnostní agentury ABL (dnes Mark 2 Corporation – pozn. red.). Vyšetřovatelé přitom dodnes jednoznačně neprokázali, zda osoba, představená na večírku tehdy Vítu Bártovi jako Petržílek, byl skutečně bývalý příslušník BIS.
Vyšetřování úniku odposlechů mělo podobný průběh jako řada známých kauz z poslední doby. Obvinění mělo být neprůstřelné a doprovázelo je slova o brzy následujícím odsouzení. Tak se alespoň nechal slyšet krátce po zatčení údajného pachatele ředitel BIS Jiří Lang na nahrávce ze setkání se svými podřízenými. „Ke konci se blíží kauza odposlechů Roman Janoušek, která unikla z vašeho pracoviště a o kterou se postaral pan Petržílek. Který to předal Vítu Bártovi a Vít Bárta mu slíbil funkci v rámci policie a pan Petržílek z politických motivů podlehl pokušení a zradil vás všechny. (…) Byl to člověk, který o ten odposlech požádal, který ho tedy dostal od vrchního soudu, dostal výsledky a pak je ukradl – zloděj. (…) Udělám všechno pro to, aby pan Petržílek byl co nejpřísněji potrestán,“ prohlásil Lang a BIS začala vyšetřovat i únik této nahrávky, jejíž části zveřejnil v září 2014 týdeník Euro.
Ekonomický deník se kauze věnoval před nedávnem zde.
Všechno padá
Vyšetřovatelé, jejichž práci už skoro sedmým rokem dozoruje Michal Muravský z Městského státního zastupitelství v Praze, se snažili opřít o dva základní důkazy. Svědectví utajených svědků a rozkódování počítačů a externích disků. To vyšetřovatelům ale vychází pouze částečně, jeden z nich prohlásil, že pouze viděl v počítači Víta Bárty inkriminované audionahrávky. Zato utajovaná svědkyně tvrdí, že k předání nosičů s nahrávkami mezi Petržílkem a Bártou skutečně došlo. Podle informací, které Ekonomický deník nashromáždil, by měla být touto svědkyní pravděpodobně někdejší Bártova podřízená a také přítelkyně. Ta tvrdila, že existuje ještě řada dalších svědků, ty se ale podle dostupných zjištění nepodařilo ustanovit.
Svědkyně ukázala na Bártu, paradoxně ale vyšetřovatelé neověřovali, zda tím, kdo měl audionosiče předávat, byl skutečně Petržílek. Bártu svědkyně podrobně popsala, ale Petržílka tak detailně ne. A neproběhla ani standardně užívaná rekognice, při které jsou svědkům předkládány fotografie různých lidí, a ti mají za úkol ukázat na podezřelou osobu.
Ještě větší problém se ukázal s daty na počítačích a externích discích, od kterých si vyšetřovatelé slibovali přesné zmapování cesty Janouškových odposlechů. Snažil se Kriminalistický ústav Praha, snažil se najatý soudní znalec, druhý, ale marně. Data zůstala zašifrována.
Vyšetřovatelé vedli k Petržílkovi celkem tři věci. Jedno trestní stíhání zrušilo Vrchní státní zastupitelství v Praze, skončilo také prověřování BIS ohledně poškozování cizích práv. Teď se vrací k došetření i třetí, poslední část obvinění. Jak při vyšetřování vyšlo navíc najevo, odposlechy z BIS, které se objevily v médiích, byly upravené, sestříhané.
Jan Hrbáček
Text je převzat z portálu Ekonomický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Česká justice.
